MOONSPELL - Far From God
Novinka portugalských vlkodlaků MOONSPELL nebude v jejich dlouhé diskografii patřit k nejlepším počinům, na druhou stranu ani k těm nejhorším. To tvrdím, protože mám jejich rockovější polohy vlastně rád. I když to má háček, mohou totiž odhalit i slabiny této kapely. O albu „Far From God“ bych nejspíše řekl, že se vzdaluje metalovému prostředí a posluchači předkládá kapelu zacházející mnohem více s gothic-rockovými motivy, než s metalovými. Jakoby deska reprezentovala ve srovnání s alby „The Antidote“ a „Memorial“ zcela opačný pól tvorby MOONSPELL. Máme zde co dělat s minimalistickou produkcí a pročištěnějšími strukturami. Některé skladby v sobě nesou náznak chytlavosti, jiné více hrají na atmosféru, ale všechny jsou v podstatě přímočaré. I když sympatické vykročení do mírnějších oblastí vlastního světa Portugalců odhaluje skutečnost, že na všechny ty veterány ostrovní gotické školy osmdesátých let, počínaje THE CURE, přes SIOUXSIE AND THE BANSHEES a THE MISSION, konče třeba u FIELDS OF THE NEPHILIM, kapela z Pyrenejského poloostrova nikdy nebude mít. Čím to je? Mnoha věcmi. Určitě zvýšenou nepůvodností, menším počtem neobyčejných nápadů a v neposlední řadě také nepříliš všestranným hlasem Fernanda Ribeira.
Když v propagačních materiálech právě Fernando tvrdí, že se MOONSPELL touhle deskou po mnoha letech ticha vrací k prapodstatě rockové gotiky, jež mnohdy již byla v různých podobách v jejich skladbách přítomná, mám po poslechu alba z autora pocit když ne zvýšeného sebevědomí, tak alespoň nadnesenosti, a z onoho vyjádření cítím spíše marketingový náhled na věc. Na „Far From God“ se totiž neděje vůbec nic, co by již nebylo v minulosti této kapely ke slyšení. Jde o zcela typické a spíše měkčí album Portugalců.
Rockovější kabátek zbavený pompy a hlukového balastu sice temné kapele sluší, ale ta po skladatelské stránce nemá v zásobě dostatečné množství perel. Není však všechno současné zahaleno šedí. Rozhodně osvěží úvod desky v podobě dvou skladeb s určujícím cinkavým zvukem kytary Ricarda Amorima - otvírák „Cross Your Heart“ a především titulní hymna „Far From God“, posléze se však deska dostane do údržbového módu a jaksi nemá energii vybřednout z průměrného nastavení. Asi nejcharismatičtější skladbou je ve výsledku temná meluzína „The Great Wolf In The Sky“ s doprovodným hlasem hostující zpěvačky Alicie Nurho, a pak snad ještě následná „Your Promise Of Light“, kterou považuji za asi nejbytelnější moment celé desky. Určitý problém tohohle alba shledávám v jeho malé energii, konzervativnosti a spíše mírném naturelu, který určitě nejde naproti poutání pozornosti či dokonce probuzení posluchače. Třeba vyklidněná „For The Love Of Mortals“ vlastně odráží všechno, co novinka hlásá, neb mám ze skladby pocit, že by se klidně mohla nacházet v pozdním, relativně vyžilém repertoáru irských U2. Problém není ve vyměklosti, ale v menším množství silných motivů a hitových skladeb, než bych na albu Portugalců, hovořících dnes o svém velkém návratu ke gotice, očekával.
Závěrečná „Reconquista“ má být rozmáchlou oslavou kapely samotné, jako tomu bylo svého času u songu „Full Moon Madness“, já však i zde postrádám nějaký nápad a slyším jenom prezentaci dávno slyšených postupů, které se nacházely v minulosti. Tohle rozhodně žádný velký návrat není, na druhou stranu ani vyložený průser, neb je kapela se svými osmi novými songy k posluchači šetrnější a upřednostňuje pragmatické hledisko věci. To se odráží i v méně emotivním projevu samotného Ribeira. Ještě zbývá dodat, že dílo je zkrášleno povedeným coverem s malbou od Eliaha Kantora.
| 13.07.2026 | Diskuse (9) | Stray janpibal@crazydiamond.cz |
 |
Stray | 19.07.2026 11:59 |
U mne ta nová deska MOONSPELL prostě není na výbornou ani chvalitebnou, ale na dobrou, ať už zohledním každou její stránku. Chybí skladby. Prostě to není další Sin/Pecado, které považuji stále za jejich jasný strop. | |
Rolandino | 19.07.2026 11:48 |
Pre mňa určite nie je schopnosť spevákov ohromovať prechodmi medzi rôznymi technikami na prvom mieste. Vždy je pre mňa najpodstatnejšia samotná hudba a to, ako dobre do nej spevák zapadne. Chcel som sa len trochu zastať Ribeira, pretože jeho hlas patrí medzi moje obľúbenejšie v rámci daného žánru. | |
Stray | 19.07.2026 11:16 |
Na uctívání hudby se zpěváky, kteří dokáží využívat široké pole vokálních rejstříků, tedy od jemnějších momentů po drsné growly, tu máme Gazďu. Osobně tyhle věci nestavím na piedestal vlastností hudby, co chci poslouchat, zvlášť pak ne u pěvců, u nichž nepřevládají čisté rejstříky. Zjednodušeně řečeno, buď seš king (G.Tate, M.Kiske, B.Dickinson, R.Halford) a nebo abstraktní mumlal.:-) Nenech se mýlit, Ribeiro je pro mne v pohodě, osobně bych byl však radši, kdyby i Mikael Akerfeldt přešel trvale na čistý zpěv a to je, mám za to, jeden z nejlepších growlerů. | |
Rolandino | 19.07.2026 10:51 |
Ok, záleží na tom, čo konkrétne chceme porovnávať. Andrew Eldritch a Ian Curtis vytvorili prakticky archetyp post-punkového či gothic barytónu a ich vplyv na ďalšie generácie spevákov bol obrovský. Ak by sme však bavili čisto o vokálnych schopnostiach – napríklad o rozsahu, variabilite, technickej náročnosti repertoáru či schopnosti kombinovať rôzne spevácke techniky – Fernando Ribeiro je podľa mňa z tejto trojice najsilnejší. Eldritch a najmä Curtis neboli primárne technickí speváci; ich sila spočívala predovšetkým vo vytváraní atmosféry, charizme a emocionálnej autenticite. To sú však vlastnosti, ktorých hodnotenie je do veľkej miery subjektívne. | |
Stray | 19.07.2026 08:18 |
Nemyslel jsem na šíři hlasového záběru, spíš sílu a charisma hlasu. Tady je Ribeiro oproti Ianu Curtisovi nebo Andrewu Eldritchovi prostě čaj. Metalovej trpaslík. | |
Rolandino | 18.07.2026 20:17 |
Patrím k spokojným poslucháčom. Je to naozaj oveľa viac (gothic) rock než metal, s príjemným, vzdušným zvukom (slovo príjemné je aspoň najvhodnejšie pre opis tohto albumu). Osobne preferujem mäkkšie, rockovejšie vyznenie u Moonspell pred metalovejším, hoci mám v podstate rád celú ich diskografiu. | |
Gazďa | 16.07.2026 17:02 |
Poté, co jsem slyšel úvodní singlovku "Cross Your Heart" a následně i "Your Promise of Light" byl jsem hodně natěšen. Zvažoval jsem, že napíšu, ale Stray si to stáhnul pod sebe. Vůbec mě to nemrzí. Po poslechu dalších kusů slyším hlavně šeď... | |
Maxipes | 13.07.2026 09:39 |
nejdříve zavládlo zmatení, pak to začalo růst, nyní poslouchám denně, deska není pro každého (zejména fanoušci Night eternal a Memorialu nebudou spokojeni) každopádně 90% zahraničních recenzí desku adoruje a já také, takže 80%. BTW na Megaknihách jde koupit za 135,- Legacymagazine, s EP Far From God And Other Spells kde je starší cover Joy Division a parádně kratší novinku doplňuje | |
kuklač | 13.07.2026 06:43 |
Za mna velka spokojnost. Ten album sa neskutocne prijemne pocuva. Dostal som presne to co som ocakaval. 8/10 | |
