KANT, ACID ROW - Cham, L.A. Live Style Café, 12.prosince 2025

Stačilo ojedinělé setkání pár dní před tím, kdy jsem dostal nabídku zúčastnit se výjezdu na jeden stoner-rockový koncert v německém Chamu, a v pátek navečer, jen co jsem opustil osmou škodováckou bránu na Karlově, už sedím v autě, které se řítí plzeňskou průmyslovou zónou na západ. Pod projektem Music Bridge se skrývá série šesti koncertních akcí, které združují vždy jednu českou a jednu německou kapelu podobného stylového ražení. Tři z těchto akcí se konaly v plzeňském Divadle Pod Lampou, tři naopak v Německu, na střídačku v Regensburgu a Chamu. Tohle byla šestá a poslední akce z této série a právě její součástí se staly dvě kapely, které oblibují vintage zvuk, stoner rock a rock´n ´roll, psychedelii a rockovou hudbu 60-70tých let. Kdo byl tedy ten večer v bavorském Chamu k vidění? Jednak z Aschaffenburgu (stotisícové město z oblasti Frankfurtu nad Mohanem) dorazivší mladý německý kvartet KANT, a za druhé tachovsko-plzeňsko-pražští zlobiči z ACID ROW, kapela v našem klubovém prostředí již notně známá a se svou poslední deskou „Poisoned Mind“ dokonce završující svou úspěšnou jízdu cenou Anděl. Dvacet kilometrů od našich hranic ležící Cham je sice ospalé bavorské městečko, které svou velikostí a počtem obyvatel určitě nepřekonává šumavskou Sušici, ale rockový klub zde mají široko daleko nejlepší. Dokonce o dost věhlasnější a zajímavější než  je tomu v mnohem větším Regensburgu. Historie tohoto místa se již blíží dvěma dekádám a budova ležící v rámci technologického parku na jižním okraji města už ledacos z hudebních pochutin zažila.

Objekt tvoří nejen rozsáhlá restaurace v americkém dálničním stylu a prostor před ní, plný lavic k letnímu posezení, všelijak nazdobených a nasvícených aut či autovraků, dálničního haraburdí, umělých palem, americké benzínky apod., ale také koncertní sál pro pět stovek lidí a rozsáhlé zázemí, součástí kterého jsou různé salónky, šatny a dokonce prostory k ubytování muzikantů. Budovu, která dříve pravděpodobně sloužila k průmyslovým účelům, se zde za dvě dekády podařilo kompletně předelat do podoby hodně navštěvovaného, útulného a funkčního kulturního centra, kde může návštěvník strávit s přáteli klidně celý večer – dát si dobrou večeři nebo zajít na koncert. Do L.A.CHAM se na akce světově známých kapel jako SOULFLY, SEPULTURA nebo MADBALL totiž sjíždějí návštěvníci ze stokilometrových vzdáleností, neboť akce na tomto místě mají osvědčenou kvalitu a pravidelnost.

Přejděme k účinkujícím kapelám, jejichž vystoupení sledovalo ten večer jen pár desítek příchozích, a to i přestože sousední rozlehlá restaurace byla v pátek narvaná k prasknutí. Holt je zde mezi místními obliba obřích porcí a hamburgerů zkrátka větší, než stoner rocková produkce. Večer zahájilo české trio ACID ROW, které se za několik posledních let slušně vyhrálo a i jejich songy získaly na větší přímočarosti a dravosti. U nich prostě vždy budete vědět, co dostanete. Kapela hraje převážně songy ze své poslední desky „Poisoned Mind“, které se přiklání k sabatovštější formě a to na úkol nějakých psychedelických fází. Klubem tak zněl sevřený, garážově zhutnělý hard rock postavený na riffech. ACID ROW přesně vědí, čeho chtějí docílit a svých zbraní se drží, v současné době již maji připravených pár skladeb pro nadcházející desku, která by mohla vyjít již v průběhu příštího roku. Bylo poznat, že těch pár německých příchozích jejich bytelný sound zaujal a tak by šlo jejich vystoupení zhodnotit jako úspěšné.

Němečtí KANT vycházejí z podobného prostředí jako naši ACID ROW, ale je na jejich písních poznat, že tito Němci jsou stylově o něco otevřenější a zvukově zajímavější kapelou. To netvrdím na základě pověr toho typu, že odborník přijíždí vždycky z větší vzdálenosti :-), ale prostě proto, že v rámci hudební nadžánrovosti bylo poznat, že operační terén této kapely je o poznání širší a také jim to celkově lépe hrálo. Kapela vedená zpívajícím kytaristou Mariusem Seidelem má za pět let existence na svém kontě, tedy krom singlů a EPs, dvě řadové desky, debut „When The Strangers Come To Town“ z roku 2023 a o rok mladšího následovníka „Paranoia Pilgrimage“. Jejich sound pojímá dravější momenty i klidnější poloakustické fáze a je poutavě zdoben různými psychedelickými zvuky a kytarovými vyhrávkami, se kterými Seidelovi vypomáhá i poměrně šikovný druhý kytarista Nicolas Jordan. Na baskytaru hraje dívka, Elena Strähle, a za bicími sedí Bryan Göbel. Oproti ACID ROW jsou KANT mnohem méně metalovou kapelou, hutnost vlastně pro ně příliš neznamená, ale naopak v jejich zvuku nalézám touhu po rozvolněnosti hudebních děl z přelomu šedesátých a sedmdesátých let. Struktury skladeb KANT jsou o něco jemnější, vynikají v nich nenásilné detaily a vedle psychedelie lze říci, že je kapela následovníkem spíše garážově rockových či dokonce proto-punkových kapel typu MC5. Rozhodně tak dostáváme různorodé vystoupení, které tahnou nejen kytarové duely, ale i zajímavý, svým způsobem naléhavý hlas frontmana. Kapelu všem příznivcům stoner-rockových smeček jako KADAVAR, BLUES PILLS, GRAVEYARD či LUCIFER tedy pouze doporučuji.