GEOFF TATE je stvorený pre stredné a pomalé tempo, kapiel ktoré dokážem počuvať v týchto tempách nie je veľa, napádajú ma PSYCHOTIC WALTZ a FATES WARNING … GEOFF dokáže aj tu však prepašovať energiu, ktorá často absentuje v rýchlych songoch kapiel, výlučne na to zameraných … kto umí, ten umí, a GEOFF dokonale … album ma stále baví

Prozatím jsem album recenzované neslyšel, leč s odstupem více než 40 let považuji VHS Live in Tokyo (záznam ze dne 5.8.´84, tedy ještě před vydáním The Warning) za možná nejlepší metalový živák všech dob. Léta marně čekám na nějakou DVD reedici, doposud pouze zvuková stopa jako bonus na CD. Fantastický výkon celé kapely, Tateův vokál zde stvrdil svůj archetypální status. Koncert sic není komplet, nedodržena chronologie, ale nechť. Dobré nebe, to byl hlas jako zvon!!! Živé verze překonávají studiové.
Zde ve výborné kvalitě, kdos si dal tu práci:
https://youtu.be/PYmrySlVmcE

Zdejší pozitivní reakce mě docela překvapily. Čekal bych to horší. Osobně se mi to album teda taky líbí. Má to vše co má mít, zní to jako pokračování původního konceptu. Jednička je nedostižná, ale tohle mi sedí asi víc než dvojka. Je vidět jak je to promyšlený. A Monster Like Me na závěr je úžasná. Jediné co bych vytknul je Geoffův hlas. Barva zůstala, ale rozsah je slyšitelně menší. Vzhledem k jeho věku je to asi pochopitelné, holt nikdo nemládneme.

Nezdá se mi, že by Geoff Tate byl někdy krotitelem v eldorádu kvapíků. :-) Fakt ne. Vždyť i to nejlepší od QUEENSRYCHE byli vždy maximálněsongy ve středním tempu, no a pomalé kusy, ty měly vždy parádní.

Jo, slyšel někdo toto?
https://www.discogs.com/release/36249802-Scott-Rockenfield-Unchained

Prý hodně programování...

Ano souhlas s Davem. Podle Strayovy recenze a poslechu ukázek jednoznačně pohoda.

Hodně příjemné překvapení! Nečekal jsem od toho vůbec nic, ale už po pár posleších mě album chytlo. Tate je ve skvělé pěvecké formě a kvalita jednotlivých skladeb taky nepokulhává. Silných momentů nabízí deska hodně, v porovnání s posledními výtvory Queensrÿche jednoznačně vítězí. Společně s novými Crimson Glory rozhodně zatím letošní highlight, 80%!

Pustil som si to raz - žiaľ nedopocuval som to. Vlečie sa to ako tyzdeň pred vyplatou. Ine ako pomale/mierne stredne tempo som tam snad nepostrehol a pripadalo mi to ukrutne nudné a bez energie. Snaď nabuduce tomu dám znovu šancu...

chvalaBohu, že je ... ja si album stále užívam, tak ako aj túto recenziu, dík ... veď čo by som dal za to, počuť RJD na novom albume, ale PADAVONA už nikdy nebude