Krásný čas, kdy jsem objevoval kapely jako Sanctuary. Dodnes si umím vybavit to mrazení v zádech, když jsme tyhle věci s kámošema sjížději na kazeťáku. Ty vykulené ksichty při každém zaječení, každém riffu. Krásná doba. Warella je taková škoda!

:-), ale díky Prowlere

Jinak super připomínka, Honzo! Navnadil jsi mě, abych si ten vokální takřka ultrazvuk po xletech zase pustil. Ve své době jsem ji celkem sjížděl. Dostal jsem se k ní pochopitelně až po dvojce, na které jsem kdysi solidně ulétl.

K hotelovému setkání s D.M. došlo již po koncertu v roce 1986, kdy 8.srpna Megadeth (na plakátech uvedeni jako Megadeath) předskakovali v The Moore Theatre Kingu Diamondovi. Koncertu byl přítomen Lenny Rutledge s mimokapelním kámošem a dvěma dívkami. Zmíněné muzikantské lidušky měly vcelku přehled, věděly, kde jsou Megadeth ubytováni, pročež - zjednodušeně sděleno - Lenny využil jejich zběhlosti, za mírný úplatek recepčnímu zjistil konkrétní pokoj a děvčata prostě vehnal dovnitř předmětného obytného prostoru. Dave zaujal vstřícný postoj, pozval dále i zbytek zmíněné ekipy. Při lahvičce Courvoisieru proběhl zajímavej pokec, po němž Lenny dotázal se Davea, zda by byl ochoten sejíti dolů k jeho Oldsmobilu a vyposlechnouti demo Sanctuary. Dave svolen, demo vyslechl, zbytek v recenzi, jen ten časový interval k samotnému nahrávání byl poněkud prolongován(mj. album nahráno na stejném aparátu jako první dvě alba Metal Church). Na netu poměrně chaos stran data vydání RD, EM nevyjímaje. Skutečností jest, že nejprve vyšel v listopadu 1987 v Evropě vinyl(ve Slováči prodány všechny tři kousky), ve Státech k mání až s CD vydáním, jež zjevilo se na trhu 24. dubna roku následujícího. V březnovém MH ´88 debut obdržel průměr 4,7/7 od 10 hodnotitelů. V tomtéž vydání mj. The Music of Erich Zann 5,2/7; World Circus rovných 5/7; Battalions of Fear 4,6/7; debut L.A. Guns 3,88/7; Sign of the Wicked 3,7/7. Albem měsíce From Over Yonder 6,1/7.
Osobně hodnotím 85%. Jo, název kapely převzat z Loganova útěku + cover bílýho králíka si na album prosadil sám W.D., jenž jej živě odprezentovával již v Serpent´s Knight, viz odkaz pod reckou Fatal Portrait.