Zajímavé "čtení" téhle desky Pýdžej (jak jsme jí říkali). Co já si pamatuju, tak "To Bring You My Love" bylo všeobecně považováno za průlom do komerčnějších vod. Deska byla považovaná za přístupnější, víc uvolněná než předchozí desky. Bylo to ostatně poprvé, co jsem ji kdy slyšel, právě z tohodle alba. Nedokážu si tedy představit, že by ně někoho působila nepřístupně. Ostatně bylo jí všude plno... nejdřív téměř milostné tokání v klipu Henry Lee s Cavem, a pak tahle deska. Všechny ženy to poslouchaly :-) I kluci teda. Později jsem měl hlavně rád ty dvě desky s Johnem Parrishem - "Dance Hall at Louse Point" a "A Woman a Man Walked By". Ty mi přišly mnohem lepší než co dělala PJ sólově. Dneska bych si ji už asi nepustil. Leda tak nějaké video na YT, kde hraje Dress :-)

Ares77 - na tom něco je:-)

Mě je to jedno. V nácti šlo říct, že komunita kolem jedince byli lidi, co je bavil stejnej sport, v dalším případě třeba podobná hudba, scházeli jsme se někde na plácku, ale že by to mělo nějak dosah někam dál za naší ulici (z dosahu toho hřiště) to fakt už ne. Když byl někdo na tvém levelu, bavil ses s ním. Tohle za nás ale nebylo...:-))

https://www.facebook.com/reel/846540321544054

Nová generácia sa úplne upína a fetišizuje si inklúziu. Inlúzia je do istej miery fajn. Je dobré brať do úvahy iných ľudí a snažiť sa vytvoriť priestor, v ktorom sa ľudia necítia zbytočne vylúčení, ponižovaní, či nejakým spôsobom nepríjemne. Je však inklúzia absolútna, či vôbec jediná hodnota? Za mňa rozhodne nie. K životu potrebujeme aj nejaké kolektívne identity a komunity a tieto komunity sú často definované skrz exklúziu a na tom tiež nie je nič zlé. Nia každý môže byť motorkár - nie každý má k tomu autentický vzťah a niečo si na tej ceste prežil. Nie každý môže patriť k rybárom, priaznivcom futbalového klubu, či metalistom a rockerom. Podľa mňa nie je nič zlé ak máš nejakú skupinovú identitu, ktorá má isté pravidlá, zvyky, tendencie a históriu. To že nie všetci a všetko tam môžu patriť, je presne, čo ju robí unikátnou. Bez exklúzie by všetko bola len jedna monotónna, šedá a bezcharakterná masa a mám pocit, že to je presne vízia sveta, ktorú niektorí títo ľudia preferujú. Sme tu medzi rockermi a prevažne chlapmi a časť čara tejto komunity je presne fakt, že tu môžeš vyjadriť isté názory istým spôsobom a meniť to by bolo ako piť destilovanú vodu.

Já už jenom čekám, až mě tu začne někdo o generaci mladší psát, že je mé chování přes čáru. Že se názory na něčí vzhled veřejně nevyjadřují. Ano, to je sice asi pravda a taky je pravda, že je to trochu nedospělé chování, ale obě věci si hýčkám, prostor k vyjadřování i svou nevyzrálost.:-)

:) to či je Polly náš typ, jej bude asi šumafuk ... mám pocit, že jej sexualita bude tak trochu feministická, tak ako to cítim aj v jej tvorbe ... ale je mi veľmi veľmi veľmi sympatická, vo všetkých smeroch

Když už teda budeme bulvární (než nás tady zase nějaký čtenář/čtenářka nezpraží...), tak já se pořád neumím rozhodnout, jestli je Polly jako žena můj typ. Líbila se mi v období první desky, a pak kolem milénia, když měla zastřiženou ofinku a vystupovala v slušivých šatičkách. V jiných fázích a převlecích mě ale zase vůbec nebere. Na pivo bych s ní ale šel okamžitě, musí to být mega zajímavá osoba, a to už mě tyhle umělecké intoušky zdaleka tak neberou jako za mlada.

DreDe: Neboj, mám natrénováno! Půst není problém.:-) Po muzikantské stránce všechna čest, jako žena mne ale vůbec nebere. Vůbec. školním známkováním - čtyřka.

Stray: to, že nie je tvoj typ by sa overilo až vtedy, keby priplávala k tebe na opustený ostrov po veeeeeľmi dlhom pôste
... ale inak je to veľmi zdatná hudobníčka, jednoducho 50ftQUEENIE a sebestačná, ale ako som už naznačoval, pri počúvaní ju musím aj vidieť :)

Nejlepší je pravděpodobně album z roku 2000, ale tahle deska je pro mne druhá nej od PJ. Pro mne výrazné zlepšení oproti starší surovější tvorbě. Já prostě fakt nemám rád práce Steva Albiniho a jemu podobných.:-) Jeho cítění hudebního světa je v příkrém rozporu s mými hodnotami. :-) PS pod čarou: Tahle zpěvačka jinak není absolutně můj typ.

Polly mám rád, najradšej koncert a ona v niečom krátkom :)

Singlem Down By The Water na MTV si P.J. získala moji pozornost, recenzovaným albem jsem u ní začal. Díky za recenzi, po delší době si musím pustit...