Souhlas s recenzí i Honzou Š.: Byť mám v oblibě Agent Orange i Persecution Mania, současná podoba Sodom mě zatím moc neláká.
Až příliš jsem si zvykl na technickou preciznost předchozí sestavy. Proto si raději pouštím oba počiny Bonded.

Já jsem z té desky pořád spíš rozmrzelý, nebaví mě ten mix kdy se kytary ztrácí a bicí jsou moc nahlas. Ony jsou ty kytary totiž fajn. A jak mě nebaví ten mix, tak se mi to ani nechce pouštět. Ale souhlas s Witchhunterem, ten si pouštím pořád, celý ten refrén má skvěle řezavý riff.

Na tuhle recenzi jsem se těšil, protože mám z té desky taky trochu rozporuplný pocit, a byl jsem tedy zvědavý. Taky mi seděl styl předcházející sestavy a změna mě úplně nepotěšila, minulá deska mě při vydání zklamala (už jsem ji nějak akceptoval :) ) U novinky mě sice baví ten retro styl, jsou tam dobrý sóla, ale logicky tam nejsou tolik melodie. Je to takové navázaní na Persecution Mania a Agen Orange. Což je zase na jednu stranu fajn, na druhou je otázka, jestli se tam dá ještě něco říct. Ale jak zaznělo, je to Tomova kapela, takhle ji chce a pro mě je ta deska událost, posluchám ji a baví mě. Dokonalá není, s poslechy ale vyrostla (zvlášť ten Witchhunter!), uvidíme, jestli přežije test času. A trefný je i to srovnání s konkurencí, ta deska má identitu, je to Sodom na první poslech, a to je vzácná věc.