FRANCIS OF DELIRIUM - Run, Run Pure Beauty
Na stará kolena mám konečně do svého archivu první příspěvek z Lucemburska. A ještě s takovým podivným názvem. Je to kapela? Je to chlápek? Je to ženská? C je správně. Kdo se teda skrývá pod tím jménem? Mladá písničkářka Jana Bahrich, pro kterou je letošní novinka už její druhou deskou. Proti dva roky starému debutu je cítit posun po všech stránkách, a to ani první deska rozhodně netrpěla na nedostatek kvality. Zaškatulkovat Francis nebude úplně jednoduché. Nebo vlastně možná i bude. Je to prostě alternativní rock. Pod tuhle žánrovou škatulku se totiž vlezou snad všechny odstíny a stylové odnože, které ve své tvorbě navštěvuje a kombinuje. Tohle vše je ale jen ta pověstná forma. Důležitější ale je, že zde dostáváme zejména hodně obsahu. Zajímavé písničky, které mají svůj ksicht a jsou skutečně velice profesionálně složené, zahrané i nazpívané. Samozřejmě podle barvy hlasu poznáme na první dobrou, že se jedná o mladou písničkářku, ale její tvorba v sobě kombinuje zkušenost, sebejistotu a vyzrálost.
Celou deskou se jako neviditelná nit a pojivo proplétá duch devadesátých let. V kotli se vaří vše od syrového alternativního rocku, indie, dream popu, shoegazu, až po pop rockové elementy. A narazíme zde i na zajímavou orchestraci. Nelekejte se, album otvírá lesní roh. Skladba „Aliens“ se ale postupně krásně rozroste do mohutné alternativě rockové polohy, kde kytary nemají daleka ani ke grungovým odstínům. Lesní roh tam ale není náhodný. Jana Bahrich se mu totiž věnovala, stejně jako dalším klasickým nástrojům, v dětství a v období dospívání. Zřejmě i proto má blízko k orchestraci jako takové, kterou s oblibou a často začleňuje do svých skladeb. Dodává jim tím trochu více teatrálnosti a artového náboje, podobně jako třeba FLORENCE + THE MACHINE nebo aktuálně THE LAST DINNER PARTY. Podobně jako zmiňovaní interpreti se taky vyžívá v komplexních vokálních harmoniích. Ty jsou skutečnou ozdobou jednotlivých skladeb. Ano, je to možná trochu na efekt, ale účel to plní na jedničku. Skladby jsou díky tomu mnohovrstvé a neustále na nás vykukují další a další elementy, díky kterým se i relativně jednoduchý alternativní rock mění v intoušskou muziku. Asi jako by se potkali PEARL JAM a PULP.
Další silnou stránkou desky je samotný hlas Jany. Má zajímavé zabarvení, které v sobě kombinuje melancholii, křehkou krásu, ale i určitou drásavou syrovost. Často se pohybuje na hranici falzetu, který mimochodem taky zvládá bravurně. Baví mě, že se svým projevem sice blíží dream popové lehkosti, ale málokdy se skutečně odlepí od země. Jako by se jen natahovala směrem k éterické atmosféře, ale pořád chce zůstat pevně ukotvená. Nejsilnější se mi jeví ve středním tempu. Songy jako titulní „Run, Run Pure Beauty“ nebo „Sucker Punch“ jsou krásně uvolněné, ale zároveň překvapivě intenzivní. Prakticky jedinou pomalejší skladbou je „Requiem For A Dying Day“. Slaďák to ale není. Minimalistické hudební aranže zde dávají dostatek prostoru vokálu Jany a ta ho využívá naplno. Když v refrénu rozjede intenzivní falzety, mrazí z toho nejen na zádech, ale prakticky na celém těle.
Nemá problém ale ani přitvrdit. „Higher“ je typickým devadesátkovým alternativním rockem, který má v sobě integrovanou vážnost, dravost, ale i procítěnou atmosféru. „Little Black Dress“ začíná sice jako uvolněný college rock, ale postupně přitvrzuje a v refrénu najednou špinavé kytary už řežou naplno. V podobném duchu se nese i „Modern Madonna“, která je ale hravější a odlehčenější, s více poprockovým směřováním. Zato závěrečná „It´s A Beautiful Life“ se vrací ke špinavějším grungovým polohám kombinovaným s popovou melodikou. Taková ženská verze FOO FIGHTERS dalo by se říct. 11 skladeb je ideální porce muziky, která nedává prostor pro hluchá místa. Pestrost desky je v ideálním rozsahu, takže nahrávka drží pevně pohromadě, ale zároveň není monotónní. Citlivě kombinuje art-rockové prvky s drsností alternativního rocku, k tomu přidává vrchovatou porci krásné atmosféry a nemůžeme opominout ani specifikum ženského fluida. Francis je živým důkazem, že nejednom v Americe se rodí skvělé písničkářky.
| 23.09.2026 | Diskuse (0) | Tomáš |
 |
