Boomer Space

ENSLAVED - Mið

Ať se to někomu líbí nebo ne, nemusí jít v jejich případě o největší hvězdy žánru, ale právě ENSLAVED zůstávají nejpevnější stálicí celého norského blackmetalového dění a to napříč více než třemi dekádami existence. Jsou v tomto ohledu určitě nejprogresivnější a nejkomplexnější kapelou na trase Bergen-Trondheim-Oslo, na druhou stranu nemusí však určitě platit za artikl vyhledávaný největším počtem blackmetalových fans. Všichni víme, že třeba DIMMU BORGIR jsou mnohem větší masovkou. ENSLAVED je od začátku vlastní umělecká nápaditost, časem také přijetí prvků z progresivního rockového prostředí a jeho zasazení do svého zvuku a vikingské estetiky. Podstatné je, že seveřané stále s lehkostí vypouštějí nová a nová alba, která mají stále co sdělit, působí originálně a už vůbec se nesnižují k žánrovému prvoplánu. Prakticky po třech letech od minulého alba „Heimdal“ vplouvají do přístavu s další vypiplanou deskou „Mið“. A je to návrat, který opravdu stojí za pozornost - po stránce atmosféry, zpracování, celkového vyznění a songwritingu jako takového. Osm skladeb a něco přes čtyřicet minut hudby představuje poměrně semknuté dílo, spojující mnoho atributů jejich minulosti do sebevědomého a velmi propracovaného celku. Vše míří do středu, což v norštině značí právě slovo Mið.



Vývoj tvorby ENSLAVED je jedním z nejzajímavějších v rámci celého extrémního metalu. Od surových počátků, přes experimentální a psychedelická období s nemalým příklonem k abstrakci, se propracovali do vrcholné etapy, jejíž hlavní devízou je naprosto komplexní songwriting, který spojuje vlivy black metalu s v podstatě art/hardrockovými motivy. Kombinace agresivních kytar, které působí jako přírodní vřava, co pohání dějství do stále pokračujícího nekonečného příběhu, do toho Kjellsonův charakteristicky rozervaný vokální projev, obohacený paletou melodických čistých zpěvů od jeho kumpánů, a pak ta pěstěná bohatost progresivně laděných instrumentálních pasáží. Přes dnešní o dost větší přístupnost hudby ENSLAVED (v porovnání třeba s obdobím devadesátých či nultých let) si kapela uchovává silně umělecký ráz svých děl, stále hodně pracuje s atmosférou, proměnlivostí nálad, rytmickou bohatostí a zvukovou vrstevnatostí. Deska „Mið“ platí za přirozené pokračování vývoje kapely, která už nemusí nikomu dokazovat, že umí napsat komplikovanou hudbu a znít u toho autenticky.



Úvod v podobě intra „Non-Being“ navyšuje napětí a dokonale připravuje půdu pro atmosféru očekávání. Jedním z vrcholů desky přichází záhy v podobě vstupní vypalovačky „I Am Ice“, která působí jako severská bouře ukotvená do podoby emotivního rituálu. Kontrast mezi Grutleho krákorem a čistým hlasem sámského pěvce Johana Sary působí hodně organickým způsobem. Nejpřístupnější a pravděpodobně nejbezprostřednější skladba alba má název „Solar Will“. Má všechno, drsné blackmetalové riffy, vysoké tempo, ale i zvrat k proměnlivější fázi se zapamatovatelnými melodickými motivy. Bubeník Iver Sandøy je dnes většinovým autorem právě melodických zpěvových linek. Následná pomalejší kompozice „Mountain“ může na někoho zprvu působit těžkopádně. Je to tím, že se song určitý čas neprojeví ve své plné síle a kytarové intenzitě. Postupně se ale ukazuje, jak dobře zde kapela ovládá práci s napětím.



Tribální vyháněčka zlých duchů „Spirit Helper“ představuje asi nejvýraznější experiment celého alba. V hlavní roli je zde hlas příslušníka severoamerického indiánského kmene Černonožců a právě okolo jeho hlasového vkladu zde ENSLAVED budují silnou atmosféru. Song na sebe postupně nabaluje kytarové a klávesové vrstvy, rytmiku, a stává se výraznou duchovní erupcí celého díla, která na mne dělá dojem až retro-cinematický. Vlastně jde o netradiční úkrok stranou z typického projevu ENSLAVED, a tak si dokážu představit, že skladba nebude mít jen své příznivce, ale také celou řadu striktních odpůrců. Osmiminutová kompozice „Parting“, která patří k nejmelancholičtějším okamžikům desky, začíná klavírem a jemnými klávesovými plochami, následně se rozvíjí prostřednictvím čistých vokálů a melodických kytar. Celkově jí považuji za jednu z nejtypičtějších ukázek současné hudby ENSLAVED. Je zde patrná inspirace progresivním rockem sedmdesátých let, ale také určitá melancholie typická pro novější tvorbu kapely. Velmi silná záležitost!


Návrat k výraznějšímu blackmetalovému výrazu je vlastní „Tales Of Trees“. Rychlé tempo, ostřejší kytary a výraznější blackmetalové vokály dávají tušit, že kořeny téhle norské kapely ještě rozhodně nezmizely. Modernější produkce, melodická struktura a progresivní přístup jsou však přítomné, takže o songu můžeme tvrdit, že pro fanoušky black metalu tím pravděpodobně nejvíce chtěným na celé desce. „I Miðju“ představuje poměrně rozsáhlé a vrstevnaté finále. Kapela zde tradičně kombinuje různé polohy svého výrazu, takže dojde na agresivní fáze, čistý zpěv, progresivní mezihry, atmosféru umocněnou klávesovými nástroji a pestrou rytmiku. Píseň funguje jako přirozená tečka za celou nahrávkou. Velkou zásluhu na výsledku tohoto díla má jistě bubeník Iver Sandøy, který vedle bicích a vokálů zastává také významnou roli v produkci. Ta dokáže zachytit jak blackmetalovou ostrost, tak jemnější progresivní a psychedelické fáze.  Na produkci se tradičně podílel také kytarista Ivar Bjørnsonem a frontman Grutle Kjellson, mixu se ujal Jens Bogren, což je samosebou skvělá volba. Zvuk alba je tak vyloženě lahůdkový, přehledný a příjemně poslouchatelný.


16.11.2026Diskuse (1)Stray
janpibal@crazydiamond.cz

 

Janoš
16.11.2026 12:54

Skvele sa čítajúca recenzia na týchto BM - neochvejných dríčov. Som veľmi rád, že dnes existujú ešte práve takéto staré školy, ktoré ale zároveň držia látku kvalitnej porcie muziky poriadne vysoko a to nie iba v rámci BM ako takého a každou novinkou sa dokážu stále posunúť o čosi vpred. Pre mňa teda určite.