CH´AHOM, OTRAS, MÖRGHUUL - Brno, Kabinet MÚZ, 31.července 2026

Kdyby tak člověk mohl tušit, že plánuje setkání s přáteli spojené s koncertním zážitkem na jeden z nejteplejších dnů v roce. No, ve výsledku bych určitě neměnil. V případě brněnského thrash/black/deathového dostaveníčka se proto podělím i o pár dojmů. Zde jsou.

Podobný výjezd do jihomoravské metropole mě lákal už delší dobu. Samotnou cestu jsem pojal lehce nostalgicky. Vyrazil jsem tedy old school rychlíkem Vysočina po old school trati přes Havlíčkův Brod. Vyprávění o tom, jak jeden pejsek vyřešil mé dilema ohledně toho, zda mám konečně uklidit pořádný kus šunkového chlebíčku, který vypadl z pusy mé spolucestující, nechám na jindy. Po příjezdu do místa dění následoval opravdu příjemný pokec s přáteli, večerní pizza a pak už se vyrazilo do Kabinetu MÚZ, kde se sešla zajímavá sestava kapel. Původně se mělo vše odvíjet od onoho pokecu a „doplňkového“ zhlédnutí MÖRGHUUL, jejichž debut „Domination of the Beast“ mě dost oslovil. Nakonec ve mně zůstala koncertní akce jako řemen, na čemž měla lví podíl nejen brněnská thrash supernova, ale i další dvě kapely, o kterých jsem do té doby neměl ani tušení.

Rozpálená ulice před zmíněným klubem byla plná mladých fanoušků metalu, mezi kterými jsme svým věkem působili až nepatřičně. No, jednou něco takového přijít muselo, a abych řekl pravdu, jsem za podobné publikum vděčný. Fakt, že hudba, kterou mám tak rád, žije a pokračuje, mě prostě nabíjí. S trochou pragmatismu lze dodat, že vystoupení před desítkami rozvášněných holek a kluků bude vždy o něčem jiném než snažení před nižšími desítkami páprdů.:-) Takovou účast jsem každopádně nečekal. Brněnské metalové podhoubí neznám, přesto bych si dovolil tipnout, že nízký věkový průměr šel na vrub odmakané popularity a charisma MÖRGHUUL, kteří nejspíš sehráli i roli spoluorganizátorů. Lokace byla vybrána dokonale. Kabinet MÚZ bych zařadil mezi menší, ale dost pohodové kluby. Jeho obrovskou devízou je klimatizace, která byla dokonce zapnutá, takže ač venku panovalo dusno k zemdlení, uvnitř nás přivítala tepelná pohoda. Ta zvuková byla bohužel už horší.

Nejvíc na silný, leč nevyvážený, zvuk doplatili právě MÖRGHUUL. Jejich výbušný set by se dal označit za jednu velkou pařbu, narvanou starým thrashem a punkem. Přítomní, a já se jim moc nedivím, něco jako sound vůbec neřešili a plnými doušky si užívali všeho, co proud energie valící se z pódia nabízel a čemuž dominoval zpěvák Matěj Kunc. Moshpit, resp. circle pit střídal crowd surfing a tak dále. Na pódiu i pod ním se prostě celý večer jelo na víc jak sto procent, což poté ocenil i bubeník z německých CH´AHOM, s nímž se mi podařilo prohodit pár slov. Ale nepředbíhejme. Oddaní fanoušci dostali přesně to, pro co si přišli. Já byl spokojen rovněž, nejvíc tehdy, když jsem skrze palbu bicích a nevýrazně znějící kytaru i zpěv rozpoznal nějakou věc z již zmíněného debutu.

Jako druzí v pořadí vystoupili slovenští OTRAS. Ze zvuku jsem začal být znechucen, protože zčernalá produkce kapely byla evidentně dost v pohodě. Ve chvíli, kdy jsem se už už chystal zeptat zvukaře, zda ho baví poslouchat jen baskytaru, přišel k mixpultu někdo ze zákulisí a něco zvukaři řekl. Zvuk se rázem zlepšil, a když se podařilo vyřešit i výpadek mikrofonu, nastala pořádná jatka z přelomu první a druhé blackové vlny, jimž nebylo co vytknout. Jelikož šla konečně slyšet také kytara, zbystřil jsem a všimnul si, že na ni opět hraje Viktor Heža z MÖRGHUUL. Mimochodem, doporučuji prostudování encyklopedie Metallum. Mladí Brňané ve své kmenové skupině nejspíš kormidlem nepohnou, ale o to více metastázují do řady zajímavých projektů. Jedničkou OTRAS je ovšem zpěvák Sekerus, jehož hlas neměl chybu. Nutno podotknout, že i jeho najdete v dalších zajímavých skupinách. Jakmile si vše definitivně sedlo, získalo vystoupení takřka hypnotizující náboj. Publikum opět za jedna.

Role headlinera připadla na CH´AHOM a myslím, že zcela zaslouženě, šlo totiž o trochu jiný level. Koncerty tzv. na blind začínám mít čím dál radši. Z některých zmínek jsem vyrozuměl, že předvedou dost temný a agresivní metal. Jak poté naznačil také koncert, dotyční se už delší dobu nacházejí ve fázi určitého přechodu či lavírování mezi war metalem (zejména BLASPHEMY a BEHERIT worship) a poněkud epičtějšími strukturami. Obě dvě polohy pánové zasvětili kulturám předkolumbovské Ameriky, což je zřejmě dovedlo až do stáje vydavatelství 20 Buck Spin. Poslední demo zní však znovu dost nářezově. Uvidíme. Každopádně, pokud by měl někdo zájem o metalový, konkrétně black/deathový soundtrack ke Gibsonově filmu Apocalypto, rozhodně doporučuji jejich zatím jedinou řadovku „Knots of Abhorrence“ z roku 2023. Živě však o žádnou filmovou indiánku s lidskými oběťmi nešlo.:-) Tady se jelo na plíživou rituální temnotu. Delší skladby ze zmíněného alba byly navíc doplňovány velmi intenzivními war nářezy. Výsledek byl pro mě osobně ohromující, až zničující, čemuž pomáhal výborný zvuk, jemuž bych vytknul snad jen zbytečnou hlasitost. Samostatnou kapitolu opět představoval vokál. Hlas kytaristy A.G.A. zněl jednoduše řečeno pekelně. CH´AHOM hráli jako správní headlineři nejdéle a také oni měli víc než jen slušný ohlas, i když již o něco méně početného publika.

Do dusivého horka tedy v Brně vpadal na střídačku thrash, punk, black i válečný řev zatracenců. Díky klimatizaci a dobře vychlazenému nealko pivu v Kabinetu MÚZ jsem vše zvládl bez problémů, a mohl si tak odnést komplexní hudební zážitek.