Boomer Space

CASTLE RAT - The Bestiary

Pod producentskou taktovkou Randalla Dunna (SUNN 0))), WOLVES IN THE THRONE ROOM) a posíleni znamenitým mixem od Jonathana Nuñeze (TORCHE) staví američtí CASTLE RAT na druhém albu „The Bestiary“ svůj pomník metalu, který je od základu ovlivněn světem fantasy, komiksy, literaturou Sword and Sorcery a vším, co čpí kouzly, magií, mystikou i nadpřirozenem. Nutno říct, i díky rusovlasé krysí královně Riley Pinkerton jim to nadmíru sluší a působí v houfu relativně nových jmen velmi nápadně. Oproti rok starému debutu „Into The Realm“ jde po skladatelské stránce o zlepšení, byť především forma provedení stále určuje celkový ráz kapely a výrazně originálních záchytných bodů se v rámci písňového obsahu posluchač nedočká, i kdyby se týden modlil u křišťálové koule. Kapela vystoupila v červnu na největším tuzemském festivalu Rock For People a před pár týdny také v pražském Café v lese, což svědčí o tom, že již dříve byla zaznamenána borci z promotérských týmů. Já osobně jsem obě vystoupení propást, na letišti v Hradci Králové jsem byl naposledy před šestnácti lety a ve zmíněném pražském klubu dokonce nikdy. Uvidíme, zdali půjde do budoucna o kometu a nebo budeme mít co do činění s něčím trvanlivějším.



Znovu se pohybujeme na území doom/heavy metalu a skladby, mimochodem vzájemně si dosti podobné, vzývají ducha starých časů raných osmdesátek. Riffy mají únosnou hutnost, hlas alabastrové válečnice neztrácí na odhodlání a naléhavosti, ale, pokud pominu vizuál, stále mne zde schází něco speciálního, po čem bych si dokázal kapelu více vyčlenit z řad podobných retro-metalových souborů. Tak trochu sice u CASTLE RAT slyším spřízněnost s německo-švédskými LUCIFER, americké souputníky SPIRIT ADRIFT však považuji za výživnější projekt. Svou nápadnou image CASTLE RAT deklarují spřízněnost také s filmovým prostředím, jaké ve své době představovala díla typu Barbar Conan či Rudá Sonja. Chválím zde tak spíše estetickou stránku věci a smysl pro vizuál, než bůhvíjakou muzikantskou vynalézavost. Většina skladeb se příjemně poslouchá, byť jejich pozvolně se sunoucí ráz nahrává celkovému slití díla do jedné polohy.


Co se na „The Bestiary“ povedlo, je rozhodně zvuk, který okolo jadrného hlasu Riley ovíjí kytarově podlazená hájemství, v nichž vyniknou zajímavé detaily. Ať už jde o nepřepálenou, avšak údernou rytmiku, zajímavá, nikoliv však častá kytarová sóla, či emoce, které se nacházejí ve zpěvaččině projevu táhnoucím celý projekt. Desce rozhodně chybí hitové skladby, což z ní činní spíše krmivo pro fanoušky stojící mimo metalový mainstream a pro někoho, kdo si libuje jen v určité konkrétní retro metalové formě, ze které se mu příliš nechce. Nad rámec albového průměru se tak vyjímají snad jen dvě skladby - rozmáchlý doomový pochod „Wizard“, jenž byl zjevně inspirovaný diovskými BLACK SABBATH a jeho podivuhodný klip naopak pohádkovým fantasy hájemstvím, jaké bylo v módě především v sedmdesátých letech, a pak samozřejmě krásná suita „Crystal Cave“, přecházejcí z komorní polohy do epičtější, citlivě zdobená orchestrací i naléhavým zpěvem. Pakliže způsobí poslech nějakého zdejšího songu zimomriavky, je to právě tento. Celkově však projekt vnímám tak, že nápadnější stránkou věci je zde vizuál, image, marketingová stránka věci a z toho plynoucí předvádění se po pódiu, než hudba jako taková.



Koncerty kapely údajně svědčí o tom, že divadelní prvek je další nezanedbatelnou stránkou CASTLE RAT, prostřednictvím kterého chce kapela vyprávět velké rytířské příběhy a budovat svůj fantasy svět. Budoucnost CASTLE RAT však nevypadá úplně marně, tedy pokud trochu zapracují na skladbách samotných a podaří se jim napsat nějaký ten banger. Jsem zvědav, co dále dostaneme od newyorského bandu, kde si zpěvačka říká Krysí královna, kytarista se situuje do role Upířího hraběte, baskytarista je Morovým doktorem a bubeník vystupuje pod přízviskem Vševidoucí druid. Tuhle čtveřici postav ještě na pódiu doplňuje tanečnice v převleku za Krysí smrtku. Za mne jde o poměrně solidní doom/heavymetalové retro vzhlížející ke komiksové kultuře druhé poloviny dvacátého století, mytologii, bájím a nadpřirozeným fantasy tématům. Nerad bych někoho podceňoval, potenciál zde určitě je. Stran vizuálu dokonce dost velký. Pro mne je tohle však zatím ozdůbka, sezónní šperk, ale to se možná o GHOST, kdysi před patnácti lety, říkalo také! Nechme se překvapit.



04.11.2025Diskuse (0)Stray
janpibal@crazydiamond.cz