CAPTAIN KAISER - Belgian Boy

80%

Miluji ty okamžiky, když se dostanete k albu kapely, o které jste nikdy neslyšeli, jen podle vágního popisku je máte hozené do škatulky, která by mohla být zajímavá. Tak si to člověk pustí a doslova mu to vyrazí dech. Přesně to se přihodilo u alba „Belgian Boy“. Jeho syrová energie mě doslova nakopla. Podle zvuku, v kombinaci se stylem nahrávky, jsem to odhadoval na nějakou britskou partu s neznámým a zvláštním přízvukem. Proč ne, ono se to teď docela nosí, neskrývat svůj původ ani co se týče dialektu. O to větší bylo moje překvapení, když jsem si je hodil do Googlu. Země původu – Belgie, hudební kořeny – punk. No, ani jedno z toho bych teda netipoval. Ale pěkně popořádku.

Pětice z regionu kolem Antverp je na scéně desátým rokem a deska „Belgian Boy“ je jejich čtvrtým zářezem. Když jsem se podíval na jejich starší klipy na YT, tak skutečně v minulosti byli klasickou punkrockovou kapelou, s možná až pub punkovým nádechem. Každopádně nic objevného, ani extra zajímavého. V aktuální poloze se ale kapela odklonila do výrazně jiných vod, jak zvukově, tak dramaturgicky. Jednak je aktuální kolekce znatelně dospělejší a řekněme i vážnější. Tohle jsou songy, které „něco“ řeší, na rozdíl od minulosti, která se primárně věnovala pití piva a paření. Stylově se mi při poslechu okamžitě vynořila paralela s britskými THE VIRGINMARYS. Syrové, energické písničky na pomezí garáž a alternativního rocku, které jsou někdy živené i punkovou nespoutaností, a zároveň silně reflektují i melodickou stránku. Je to drzé i rebelské, ale přitom vlastně i téměř popové. Poctivý rock´n´roll. A nezůstali jen u něho. Někdy můžeme zaslechnout i stopové množství post punku ve formě klávesových ploch, tlakové kytary melodického hardcoru ve stylu amerických GOUGE AWAY nebo DRUG CHURCH, moderní alternativní rock po vzoru FOO FIGHTERS nebo dokonce i s post-hardcoreovou atmosféričností krajanů BRUTUS. Když jsou kvalitní suroviny a dobrý kuchař, jídlo se musí podařit. A přesně to se stalo v případě „Belgian Boy“.

Album se pyšní velice povedeným zvukem. Přesně ve stylu výše zmíněných kapel. Technicky precizní a zároveň deklarativně alternativní. Je ostrý a řezavý, maximálně autentický, správně natlakovaný, moderní a zajímavý. 11 songů na ploše 41 minut je ideální formát pro tento typ muziky. První půlka alba přináší dravější songy, mezi nimiž vyniká skvělý singl „Roadkill“ s výrazným dravým stadionovým refrénem. Na INTERPOL nechá vzpomenout „Room Service“ s krásně tajemnou atmosférou. Že se CAPTAIN KAISER nebojí ani komplexnějších konstrukcí dokazuje „William“, který začíná jako tvrdší alternativní rock a postupně se mění v nostalgický emo rock. Proměna je to ale naprosto přirozená, nenásilná a proběhne na ploše necelých čtyř minut. Přitom má člověk pocit, že poslouchá minimálně sedmiminutový rockový epos. To jsme už ve střední části alba, která trochu ubere z tempa a více se zaměřuje na práci s atmosférou. Ale pozor, nejsou to žádné cajdáčky, pořád se bavíme o patřičně tvrdých skladbách, kde kytary dokážou být pořádně ostré a rytmika skálopevná. 

Zajímavě je pojatá titulní „Belgian Boy“, která je rozdělená na intro a samotnou skladbu. Intro má ale téměř stejnou délku, pracuje se už s finální melodií, ale je to celé hozené do post-hardcoreové atmosféry s industriálním nádechem, k čemuž je přidána sekce s pískaným motivem. Zní to šíleně, ale funguje to. Hlavní část skladby je pak už „klasicky“ rocková, efektivně střídající klidnější pasáže s agresivními výbuchy refrénu. Na pozadí ostrých kytar si pak můžeme všimnout klávesové plochy, dodávající celku zajímavý klaustrofobický rozměr. Závěr obstará téměř osmiminutová skladba „Playground“ s hostujícím krajanem, který si říká NOVASTAR. Song má několik kapitol, prolíná se zde moderní alternativní rock, klidnější, téměř ambientní pasáže s jemným psychedelickým nádechem, na což naváže parádní energický závěr, kde je jemná melodie nemilosrdně drcena kytarovými stěnami.

CAPTAIN KAISER je jedno z největších letošních překvapení. Z Belgie mám ve své kolekci jen pár kapel, ale tihle borci s aktuální deskou získávají čestnou pozici. Silná deska bez slabých míst, s citlivě vybalancovaným mixem tvrdosti a melodičnosti, se spoustou zajímavých nápadů a korunovaná velkou dávkou autenticity.

06.11.2025	Diskuse (0)	Tomáš