BLONDSHELL - Violins

80%

BLONDSHELL nepolevuje. Po výborné loňské druhé desce „If You Asked For A Picture“ přichází velice rychle s třetím zářezem. Sice mě někde vzadu v mozku hlodá myšlenka, jestli se její business model tímto tempem zbytečně rychle nevyčerpá, zatím to ale prostě pořád zabírá. Ačkoliv mě první singly nedokázaly úplně přesvědčit, deska jako celek nakonec opět funguje na výbornou.

Výše zmíněné riziko vyčerpání potenciálu BLONDSHELL spatřuji zejména v textové oblasti. Stává se z ní totiž postupně Alanis Morissette dvacátých let. Většina témat se začíná točit v kruhu vztah-blbec-ublížil mi. Ano, chápu, o čem jiném by měla mladá holka psát že, ale tohohle jsme si užili už dost na prvních dvou deskách a jsme znova na začátku. Přitom potenciál psát i o jiných věcech zde je. Ať už jsou to nostalgické střípky vzpomínek z minulosti, zasněné promítání o životě, přátelství, akceptace sebe sama nebo běžné každodenní situace. Dokáže je pojmout s lehkostí, upřímností a citlivě. Tato větší obsahová uvolněnost jí nabízí dostatek prostoru do budoucna a téměř neomezené množství témat. Na druhou stranu ale schopnost přicházet s dalšími novými melodiemi, které nesou její jasný rukopis, a přitom opět znějí svěže a nově, je obdivuhodná. Ta holka nám sice opět prodává to, co jsme si už dvakrát koupili, ale stejně máme pocit, že je to absolutní novinka, kterou ještě nikdo nikdy neslyšel. K desce jsem sice přistupoval s menším despektem, ale stačilo pár poslechů a jsem opět v její moci. Hned úvodní temný a tíživě smutný riff na akustické kytaře titulní skladby „Violins“ je něco tak přenádherného, že si nás ve vteřině omotá kolem malíčku. Jinak je to typická skladba BLONDSHELL. Vláčný refrén, poctivý rockový zvuk s nádechem devadesátkového alternativního rocku s přesahem do grunge. Fungovalo to předtím, funguje to znovu. Tak jednoduché to je.

Pocitově je tahle třetí deska trochu více vyklidněná proti prvním dvěma. Ne že by zde chyběly poctivé burácivě pojaté skladby, třeba „Heart Has To Work So Hard“ nebo „Stone Fruit“. Tohle Sabrině Tautenbaum, jak zní její pravé jméno, šlo vždy na jedničku. Umí se do podobných ostřejších písniček poctivě opřít. Její pěvecký styl ale nikdy nebyl postavený na vyhrocených polohách, nedej bože řevu. To nemá zapotřebí. Její hlas je tou pověstnou klidnou sílou. Skvělým kouskem je i „Two Fried“, která kombinuje popovější sloky a agresivnější a syrovější refrény.

Obecně je zde ale více pomalejších a hloubavějších kousků, které stáčejí atmosféru desky do více nostalgických poloh. A právě u těchto skladeb je cítit i zvukový posun, který už nepokrytě míří do mainstreamových vod. Hrany se ještě více obrousili, obsah je přístupnější. Třeba taková „Lucky“ je už totální popina, a to myslím v tom nejlepším smyslu slova. Registruji zde i lehké odkazy směrem k osmdesátkám, zvukové odstíny typické třeba pro new wave. A vůbec to není špatné, právě naopak. Kolekci to dodává na čerstvosti a posouvá jí do nových teritorií. Ještě více je to slyšitelné, zejména kvůli syntezátorům, v „Sea Legs“. Zasněný song v „cureovské“ atmosféře si nehraje na žádné velké umění, je prostě jen krásný. Veselým „Curem“ je „New Age Trojan Horse“. Mohutná base, výborná melodická linka, slušný drive a pozitivní atmosféra, to vše vytváří celek předurčený stát se jasným hitem. I když se mírně ubere z tempa v „Knotted“ nebo „Reinstall“, neznamená to nudu. Melancholie, nostalgická atmosféra, procítěnost, to jsou zde hlavní benefity, které bodují naplno. A závěrečná „Fur Elise“ je skutečně triumfálním ukončením této nesmírně povedené kolekce. Velkolepě pojatá skladba nešetří nápady, hezky se košatí, a postupně buduje mohutnou alternativně rockovou mohylu.

Protože druhou desku BLONDSHELL považuji za jedno z nejlepších alb roku 2025, podvědomě jsem nechtěl ze začátku připustit, že by novinka mohla být lepší. A skutečně není. Ale minimálně stejně dobrá určitě je! Každá má svoje kouzlo. Jsou si podobné, a zároveň jiné. Sabrina z klobouku vytáhla dalších 11 fantastických skladeb, pohrála si s aranžemi, zkusila zapojit nové elementy a opět prokázala, že je jednou z nejtalentovanějších umělkyň aktuálního alternativního rocku.

04.11.2026	Diskuse (0)	Tomáš