ACID ROW - Poisoned Mind
Rok a půl nazpátek jsme možnost reagovat recenzí na desku „Poisoned Mind“ od tuzemských stoner-rockerů ACID ROW prováhali a to i když posléze sklízela úspěchy doložené ziskem sošky Anděla. Možná za to mohl vcelku rutinní song umístěný do startovního klipu této nahrávky, který na mne už tehdy nepůsobil zrovna zázračně, a já od zájmu o tuhle západočeskou trojici, dnes již však pár let usídlenou v Praze, zkrátka na čas upustil. Jejich předchozí počin „Afterglow“ jsem si v době vydání oblíbil, ačkoliv šlo o osmadevadesátou variaci na téma BLACK SABBATH dochucenou nějakým tím psychedelickým kořením. Dnes se tedy takřka s rok a půl trvajícím spožděním vracím právě k poslední, bohužel mnou tehdy odignorované nahrávce, která však po pozorném poslechu začne platit za nejukotvenější a nejdospělejší počin těchto „zhýralců“.
Jestli se na albu s králíkem v rámci přístupu kapely něco změnilo, pak můžu s čistým svědomím jmenovat hned několik věcí a o všech lze mluvit jako o změnách pozitivním směrem. Jednak „Poisoned Mind“ vlastní semknutější a průraznější zvuk, všechno je zde jasně slyšitelné, plnější, dravé, a na žádnou abstrakci a blouznění se zde moc nehraje. Za druhé - forma méně strukturovaných skladeb působí přehledněji, vše zároveň vyznívá tak nějak rockerštěji. Ze zvuku takřka vypadl odér psychedelie a dominantní halucinační pasáže. Dnes dostáváme spíše zemitý riffing a skladby mířící zásadně vpřed.
Změnila se rovněž délka skladeb, takže až na jednu osmiminutovou položku zůstáváme okolo rozumných čtyř (někdy až pěti) minut, rozhodně zde nečekejte nějaké těžkopádné jedenáctiminutové dekly typu „No Church For Sunday“, nejsou zde žádné. Já osobně bych některé z nových songů ještě zpřehlednil a trochu smrsknul do kratší časomíry, a to aniž bych toužil z ACID ROW udělat nohsledy KATAPULT. I přes učesanější feel mám zde pocit, že by šlo songy ještě lehce ořezat a nosné motivy vygradovat. Zdá se mi, že opravdu není nutné ovíjet okolo posluchače jeden houpavý riff po dobu pěti minut. Nicméně zdejší skladby mají výraznější charisma, jsou obdařeny efektivnější produkcí a kapela se v nich uvádí se zlepšenými muzikantskými výkony a daleko lepšími aranžemi, ať už jde o rytmiku, krátká kytarová sóla, akustické či slide fáze, hutné riffy nebo o správně nakyslý pěvecký projev frontmana.
Jestliže je první strana nosiče sabatovsky dravá a působí robusně, pak ta druhá více pracuje s náladami a atmosférou. Už první dva songy „Grandchildren Of the Doom“ a „Black Blizzard“ reprezentují hlavně proto-metalový směr. Především díky kytarovému zdobení a občasnému dramatickému chóru, jež zde vyskočí zpoza bolestného Alexova hlasu. Nejlepší song nahrávky je však ukryt až pod číslem čtyři a má název „The Gift“. Jde o přímočarý stoner flák, postavený na výrazných a po benzínu čpících riffech, který se pohybuje někde na půli cesty mezi starými BLACK SABBATH a hudebním jazykem Joshe Hommea z QOTSA. V druhé polovině materiálu přicházejí na řadu o něco různorodější fáze, kterým je vlastní zádumčivost a hra s náladou – tak jako v případě hypnotizujícího kolovrátku „The Emperor“ nebo závěrečné, jiskrnou kytarovou akustikou opatřené titulní písně. Tahle typově podobná skladba k legendární sabatovce „Planet Caravan“ určitě také náleží k vrcholům alba.
Jistou uhrančivost v sobě má i nejrozmáchlejší funerální pochod „On The Edge Of the World“, který atakuje osmiminutovou délku a definuje onu progovou stránku. V případě po krůčcích se zlepšujících ACID ROW je podobný žánr naštěstí vzdálený terén. Stroze se jeví podzemní repetetivní rockec „Secret Of Flying“, umístěný v rámci alba dokonce do singlové pozice. Na přesně tento typ generických motorkářských vypalovaček je, dle mého, pět minut časomíry až moc. Při sledování klipu jsem si akorát řekl, ještě že jsou tam ty holky, jinak by skladbě bohatě stačily minuty tři. Deska však jako celek působí semknutě, vitálně a má styl. Je poznat, že se kapela postupně zlepšuje a dává si na své práci stále více záležet, takže i album patří k tomu podnětnému, co u nás v rámci minulého roku vyšlo.
| 19.12.2025 | Diskuse (0) | Stray janpibal@crazydiamond.cz |
 |
