Last Hardrock Outsider

WOLF - Feeding The Machine

Ačkoliv se švédská heavymetalová kapela WOLF dostává více do posluchačského povědomí až letos, opravdu nejde o žádné zelenáče, to jen dnes jejich vydavatelé trochu více věří jejich propagaci, neboť už ví, že se pracovitá jednotka nebojí vytrvalosti a dlouholetého úsilí. Kapela byla založena již v polovině devadesátých let a své debutové album vydala čtyři roky poté. Tehdy v roce 1999 vyšla bezejmenná prvotina. Přenesme se tedy o více než dvě dekády dopředu, kdy vychází již osmé řadové album „Feeding the Machine“ u stáje Century Media, kde se WOLF nachází již od roku 2006. Co je k projektu podstatné říci? Hlavní tahoun, frontman a doprovodný kytarista Niklas Stalvind je již hodně dlouhou dobu jediným původním členem. Přesně devět let jej doprovází druhý služebně nejstarší muzikant, kytarista Simon Johansson. Rytmická dvojice je zde úplně nová, ačkoliv baskytarista Pontus Egberg opravdu není žádným mladíkem a minulý rok oslavil padesátku. Jeho portfolio však zdobí i účast v koncertní sestavě démonického Dána KINGA DIAMONDA. Posledním do party je zde pak bubeník Magnus Koleberg, jenž, jak se zdá z předvedené hry, velmi dobře zapadl. 



Novinka se pohybuje na spojnici mezi britským a germánským heavy metalem staré školy, jaký byl v největším laufu v průběhu celých osmdesátých let. Z anglické strany bych za nejvlivnější inspirační vzory zvolil hrdé SAXON, jelikož ani zvuk WOLF netrpí přílišnou rozmáchlostí a skladby spíše přímočaře upalují nadnášeny rock´n´rollovou bouřlivostí a melodickými linkami. Dalo by se uvažovat i o JUDAS PRIEST, ale Ti byli přeci jen větším masakrem a srovnávat se s nimi by ještě  dnes chtěl snad každý. Z té německé větve jsou nejblíže zvuku WOLF zřejmě pohodáři PRIMAL FEAR, kapela Mata Sinnera Ralfa Scheeperse. Švédové zkrátka ctí pravidla poctivého a řízného metalu staré školy, který má daleko do oněch nechutně zdobných klávesových aranžmá, jaká začala být v módě až v dobách přelomu milénia. V jejich písních se zračí pevně daný směr a obstojná porce nápadů, které neumožňují dílu upadnout do role směšně zastaralé, vyluhované banality. Právě naopak, WOLF v aktuálním podání působí jako nositelé energie. 


Už od úvodní skladby „Shoot To Kill“, doprovázené policejními houkačkami, se materiál dostává do svižného rock´n´rollového tempa a jednoduše baví, což je způsobenou skvělou souhrou kvílivých kytar Johanssona a Stalvinda, i živelným hlasovým projevem druhého zmíněného, který vždy trochu připomínal zpěv Biffa Byforda z výše uvedených SAXON. Druhá „Guillotine“ patří k největším vypalovačkám novinky a na rozdíl od předchozího songu co ztrácí na rychlosti, to dohání stadiónovou klenutostí. Důležité je, že si kapela udržuje potřebné nažhavení a nápady. Vlastně se dá říct, že onen počáteční zápal WOLF udržují takřka po celý nosič a tak dál soustředěně opracovávají svůj ocelový ingot s řemeslným zaujetím a zkušenostmi. Svědčí o tom i další výtečné hymny jako „Midnight Hour“ nebo „Devil In the Flesh“, jenž nezastírají hitové ambice a drží kvalitu zbrusu nového alba docela vysoko. Velká spokojenost s tímto heavy metalem staré školy, kde baladu nebo epický vál nečekejte, ale toho hlavního si užijete i tak docela dost.


15.04.2020Diskuse (8)Stray
janpibal@crazydiamond.cz

 

Michal
17.04.2020 22:09

Jsem někde zaslechl, že se chlápkovi uleví, když se mu přestanou líbit ženský. Mně se zatím trošku ulevilo, že mě přestaly bavit metalový balady. :)

 

Alda
17.04.2020 07:18

Skupinu WOLF znám přesně od 15.04.2020, kdy zde byla zveřejněna tato recenze.
Deska poslechnutá a... logo WOLF mi připomíná logo UDO, po prvním poslechu jsem měl dojem,že poslouchám ACCEPT.. teď mi to přijde hozené k někam HAMMERFALL, hlavně kvůli vokálu, který jako bych už někdy někde slyšel... a škoda, že pomalu vymírají metalové balady!

 

Michal
16.04.2020 15:45

Protože občas, když se lituju, jak mi to doma leze na budku, musím si připomenout, že třeba ségra dělá sestřičku ve špitále ... a já si doma poslouchám Wolf :)

 

Stray
16.04.2020 15:36

Proč bys byl blbej? Mě tedy nenapadlo, že si stěžuješ. To já už mám podobně našlápnuto ze setrvačnosti.:-)

 

Michal
16.04.2020 14:20

Jsem blbej, ono to mohlo vypadat, že si stěžuju, že můžu dělat z domova a mám relativní pohodu.

Vlastně jsem chtěl napsat - Díky za recenzi, inspirovala mě k poslechu a deska mě baví a dělá radost. A uklidňuje :).

Přeju pevný nervy!

 

Stray
16.04.2020 12:49

A někdo jezdí do práce každej den, hraje v MHD tu ruskou ruletu, a ještě se učí na zkoušku a k tomu píše tyhle články. Mám nervy jako špagáty a závidím každýmu, komu dali zaměstanavatelé 60% a zůstal doma. Fakt bych doma zůstal snad i za 12tisíc na účtě.

 

Michal
16.04.2020 12:44

To je jedna z mála výhod karantény a práce doma. Před cov19 bych si Wolf nejspíš nepustil. A taky bych se normálně v práci nepřistihnul, že držím nataženou šňůru od tepláků a hraju na imaginární kytaru.

 

gotta
15.04.2020 15:38

Paráda! Takový heavy metal se mi líbí. Energický, nápaditý, ostrý vokál... Prostě všecko co tato muzika potřebuje je u Wolf na úrovni. Kapelu sleduju od první desky a bez vyjímky všecky jsou výborné. Novinku jsem protočil zatím dvakrát a spokojenost.