Last Hardrock Outsider

WARREL DANE - Shadow Work

Ještě nikdy jsem nerecenzoval novinkové album, které by bylo zároveň i posmrtně vydaným umělcovým dílem, zvlášť pak ne, když se to týká mého oblíbeného interpreta. V prosinci 2017 totiž Warrel Dane během nahrávání „Shadow Work“ náhle zemřel v brazilském Sao Paulu na infarkt. Jenže většina písní už byla hotova, a tak s odstupem roku Century Media vydání tohoto zřejmě ne úplně kompletního materiálu realizovala. Songy působí ve všech směrech pochmurně, stísněně a prakticky přirozeně navazují na vše, co měl již zpěvák za sebou. Ať už zmíním tvorbu NEVERMORE či SANCTUARY, materiál tudíž přirozeně zapadá k odkazu tohoto osobitého umělce. Warrel Dane byl vždy nezaměnitelný a sotva ze sebe vyzpíval první slova textu, dokázal navodit patřičně smutnou atmosféru. Jeho hlas vždy výrazně ovlivnil vyznění skladeb a byl vždy přidanou hodnotou. Dost možná by mohl být považován za dokonalý artefakt nekonečného hoře, na čemž také svou značku Dane stavěl. A pokud zde budete přesně tohle žádat, tu temnotu uslyšíte okamžitě.

 

Z mého pohledu však nové album zůstalo asi tak na dvou třetinách kvality nahrávek NEVERMORE, protože materiál se vykazuje kratší délkou (pouze intro a sedm skladeb, a z nich navíc jedna předělávka), a tak nějak tuším, že se několik položek v brazilském studiu nestihlo dořešit. Kolekci opravdu chybí větší počet stěžejních bodů, skladeb, které by působily výraznějším dojmem. Milovníky NEVERMORE může potěšit, že sestava Brazilců, kterou během prací ve studiu zpěvák povolal, je prostě fantastická a svou hrou poměrně věrně navozuje ony typické motivy, jakými vešli ve známost právě seattleští. Ať už se to týká hromových riffů a bleskových sólíček dua Johny Moraes/ Thiago Oliveira nebo rytmiky Fabio Carito/ Marcus Dotta, dostáváme pořádně nadupanou smršť zaoceánského metalu.


 

Vrcholem je patrně skladba „Disconnection System“, kde se od Warrela dozvídáme varovný a dnes již ani ne moc utopistický příběh, kterak jakýsi odpojený systém najednou převzal kontrolu. Ono Čapkovské téma je, po pravdě, v současném světě stále aktuálnější. Zpěvák i zde dostává do skladeb patřičný prožitek, což bylo vždy jeho silnou zbraní. Je věrohodný, a i kdyby šlo jen o několik položek vydaných na EP, je s materiálem plně sžitý. Sympatickým dojmem působí titulní skladba „Shadow Work“, která rovněž dokáže dávkovat agresi k oněm temným melodiím, které jsou zde očekávány. Když zní „The Hanging Garden“, nikoho ani nemusí napadnout, že jde o předělávku sedmatřicet let starého songu od THE CURE, naopak tahle věc působí, jakoby byla odjakživa Daneovým songem neupotřebeným u NEVERMORE. Neřeším, zdali je tahle verze horší nebo lepší než originál, je to zkrátka úplně jiná píseň, zde přepracovaná pro zcela jiný styl hudby, a tak by to v případě coverů mělo být vždy. Pomalá stínohra „Rain“ je nejtesknější skladbou na desce. Schází jí však bohužel větší gradace. Naopak se závěrečnou, takřka desetiminutovou „Mother Is The Word For God“ přichází velkolepé rejdění progresivity. Majestátní skladba má v sobě dravost i vrstevnatost, nevyhýbají se jí nosné pěvecké party ani potřebné kytarové zdobení. Zkrátka řádně tíživá porce pošmourného a divokého metalu, zde procházejícího několika znamenitými úseky.

 

Celkově bych řekl, že jde o obstojnou nahrávku, a tak výsledné hodnocení kazí jen skutečnost, že je materiál o něco kratší, než asi původně měl být, a že některé skladby prostě sotva dosáhnou úrovně alb Daneových předchozích kapel, tři až čtyři opravdu výživné pecky ze sedmi celkových, to není zrovna hodně. Jak by album vypadalo, kdyby nedošlo k oné osudové události, to už se nikdy nedozvíme. Stínová labutí píseň velmistra žalu.


08.01.2019Diskuse (7)Stray
janpibal@crazydiamond.cz

 

Valič
23.01.2019 23:35

Meres: Ale já myslel, že sem chodí převážně dědci, jako jsem já. :-)

 

Meres
23.01.2019 23:24

U Queen mohlo byť viac ohlasov, ale u Stounov? Nič proti, ale to je už proste príliš staromódna kapela na nejakú veľkú diskusiu :))

 

Valič
23.01.2019 23:01

Jistě, že je to jedno, a vlastně mě to zase až tak nepřekvapuje. Proti těm Rammstein nic nemám a dokonce jsem do těch diskusí i sám něco napsal. U těch Queen nebo Rolling Stones jsem ale čekal o něco větší ohlas. To, že je u článků málo komentářů, samozřejmě ještě neznamená, že lidi nezajímají. Možná je to tím, že jsou tak dokonale napsané, že k nim nikdo nemá žádné připomínky. :-)

 

DarthArt
23.01.2019 21:54

Valič: Tak temně bych to neviděl - u R+ je logické, že mají velkou diskusi, jde přece o jednu z nejpopulárnějších rockových kapel vůbec. A Scorpions mají v diskusi skoro 30, což je taky hodně nad průměr.

Naopak, recenze Queen měly mnohdy O ohlasů a přibylo jich až s osmdesátkovými alby. Je to prostě kouzlo okamžiku, které se nedá nějak předvídat ani hodnotit. Vždyť je to přece jedno...

 

Valič
23.01.2019 16:28

Je velká škoda, že Warrel Dane nestihl nazpívat všechny složené skladby (celý materiál měl údajně kolem 80 minut), ale album rozhodně nezní jako nějaké nedotažené torzo. S nejlepšími deskami Nevermore bych ho nesrovnával, to jsou prostě nepřekonatelné klasiky žánru. Jen mě celkem mrzí, že recenze nevyvolala téměř žádnou odezvu (zvlášť ve srovnání s tou lavinou příspěvků, kterou tu nedávno strhly články o jedné nejmenované německé kapele). :-(

 

Sagi
10.01.2019 13:50

Ještě musím dodat, že jsem hodně rád, že tahle posmrtná deska vyšla a nedopadlo to jako s dvojkou Control denied, kterou si doma v Chuckově laptopu suší mamá Schuldiner už 20 let:-(

 

Sagi
08.01.2019 15:29

Slyšel jsem to zatím jen jednou a zanechalo to ve mně lepší pocity než u Straye. Myslím si, že nahrávka každým poslechem poroste. Jsem překvapen, jaký byl Warrel dobrý skladatel, když dokázal dát do kupy bez Loomise takto silný materiál, stejně jako combackové album Sanctuary. Je ho škoda, ještě měl metalovému světu, co dát...
Za mně 80-85 procent