VOYAGER - Fearless In Love
V poslední době je o australských VOYAGER hodně slyšet, za což může především (ale nejen) probojování se této kapely do finále letošní Eurovize, kam byla nominována a následně posluchači vybrána právě jejich píseň „Promise“ (jinak vítězný song v rámci nejmenšího kontinentu planety). Nenechte se však mýlit, nejde o žádné zelenáče, či nové módní ikony vezoucí se na vavřínech prvních úspěchů, ale o poměrně zkušený band, který již funguje na scéně přes dvě dekády, koncertuje po celém světě a na svém kontě má i s novinkou osm řadových alb. Díky úspěchům z poslední doby se však jméno VOYAGER nachází právě nyní v záři reflektorů, což kapela, vypouštějící právě album „Fearless In Love“, jistě kvituje s povděkem.
Tento moderně a poměrně atraktivně se profilující band se však zdráhám zařadit do ranku progresivního metalu, jak se oni sami označují, na to mě hudba VOYAGER přijde vcelku chytlavá a vlastně i přímočará. Navíc je dost vzdálená jistým typům instrumentální zapeklitosti a exhibicionismu jdoucího v souladu s progresivní scénou. V jejich případě lze spíše mluvit o propojení moderního zvuku s chytlavou melodikou a bombastickými keyboardy poznamenaným soundem. Stejně jako supernova poslední pětiletky, dánská kapela VOLA, mohou být i djentem rovněž lehce ovanutí Australané považováni za představitele rockové moderny, byť v jejich případě lze spíše využít slov typu recyklace. Z tvorby VOYAGER je totiž patrná také inklinace k popovému zvuku osmdesátých let. Přesnější však bude, když řeknu, že v hudbě VOYAGER dochází k propojení chytlavého retra s rockovou modernou. Snad pořád ještě slova „rock“ a „moderna“ nejsou protimluvem?
.jpg)
Základem všeho jsou nosné chorály a zapamatovatelné refrény, kterým nepřeslechnutelný ráz udává především hlas podivínsky vyhlížejícího frontmana Daniela Estrina. Vlastně celá kapela mě připadá tak trochu ujetě a svým vizuálem dalece obchází všechny normy vkusu i osobnostní ucelenosti. Jakoby šlo o nesourodou partičku nepříliš charismatických lidí, kteří touží na svou stranu strhnout pozornost a za tímto cílem se sebou provádí nejrůznější vizuální zhůvěřilosti. Kdo však kašle na image a touží pouze po dobře poslouchatelných písních, které mohou svým způsobem oblažit a to jak příznivce módy osmdesátých let, tak něčeho aktuálnějšího a chytlavého, ten by neměl s VOYAGER šlápnout vedle.
Novinka možná není úplnou bombou, která by se čekala a měla na to posluchače zdrtit od začátku do konce obří záplavou chytlavých hymen na první dobrou, ale je na ní zachycen nemalý potenciál souboru a několik pozoruhodných vrcholků. Předně tedy dobře známá skladba „Promise“, která zabodovala již jako s předstihem vypuštěný singl na výše uvedené Eurovizi. V jejím případě jde o stěžejní hitovku kolekce a ačkoliv zde reprezentuje právě tu největší prvoplánovost, nepůsobí v rámci alba jako nějaký nepatřičný kaz. Ani několik dalších písní však nezůstane o nic pozadu. Ať už vás tedy zaujme sekanými riffy nabušená djentová vypalovačka „Prince Of Fire“, dáte přednost křehčí, avšak neméně pozoruhodné hitovce s tanečním rytmem „Dreamer“, a nebo upřednostníte raffinovanější, ale o něco pozvolnější fláky jako „Submarine“ či závěrečnou „Gren (Fearless In Love)“, můžete být odměněji obstojnou porcí aktuální rockové hudby. Za sebe tvrdím, že mě novinka vcelku baví, ale na druhou stranu nestrhne k prozkoumávání jejich starších produkcí, ale to je třeba také tím, že se poslední měsíce zrovna nenacházím ve freš stavu, kdy člověk lační po nových hudebních impulsech tohoto typu a je spokojen se sebou a svou vlastní iniciativou coby hudební příjemce.
| 25.07.2023 | Diskuse (0) | Stray janpibal@crazydiamond.cz |
 |
