Last Hardrock Outsider

VEKTOR - Terminal Redux

Stalo se něco neskutečného, konečně se někomu podařilo opatřit thrashmetalové album podobnou mírou progresu, instrumentální brilance a výrazové barvitosti, jako se to povedlo před dvěma dekádami Chucku Schuldinerovi v případě death metalu a sice s alby jako „Individual Through Patterns“ a „Symbolic“ od jeho skvostných DEATH.  Tuhle více než sedmdesátiminutovou porci promakané a inteligentní metalové hudby by nebylo schopno rozebrat ani hejno Bořitelů víceúrovňových světů. Mimo-planetární výprava za odhalením neznámých dálav ohromuje v každém svém detailu a na důkladné strávení těch jedenácti skladeb by mohl každý posluchač obětovat několik měsíců života. Jenže tolik času nemáme, a tak bude třeba sepsat pojednání poplatné mému aktuálnímu posluchačskému rozpoložení, navzdory nalézání se v jiné galaxii, než ve které sídlíte vy, kteří momentálně čtete tuto recenzi. 


Zajímalo by mne, kolik let (měl jsem velkou chuť rovnou napsat – dekád) již nevzniklo podobně propracované thrashmetalové dílo, opatřené obří dávkou muzikálního sebevědomí? Netuším zdali vůbec někdy. Však na soudy je v případě této fantastické výpravy stále proklatě brzy, ale dojmy jsou opravdu velkolepé. Americká kapela VEKTOR má všechny předpoklady stát se s třetí řadovou deskou zářivou supernovou, dle které bude v nejbližších letech poměřována míra progresivity v metalové hudbě. Tam kde se jiní soustředěně pachtí, aby docílili byť jen trochu zašmodrchaného výsledku, tam tito chlapci působí až ďábelsky uvolněně, jakoby se zapeklitými labyrinty zvuků, spletitými strukturami plnými cupitavých riffů, klokotavých vyhrávek, sól a mini-sólíček, zkrátka pouze bavili. Přitom vůbec nelze říct, že bychom měli co do činění s obtížně poslouchatelným počinem, právě naopak, všechny skladby se přes svou nemalou délku velmi pohodově poslouchají, s tím jediným podstatným rozdílem, že se toho v nich děje zkrátka mnohem víc, než by člověk na thrashmetalovou kapelu (s prvky prog-rocku) čekal. 



Přestože se VEKTOR ve svém základu drží klasického pojetí metalové hudby z osmdesátých let, na kostru nabalují doslova neotřelé pasáže, takže nepřekvapí, když po třeskutých sprintech nastupuje v předposlední „Collapse“ melancholický indie-rockový úvod a nebo kdesi v hloubi závěrečné třináctiminutové odyssei „Recharging The Void“ pro změnu tklivá atmosférická pasáž s abstraktním ženským zpěvem, která jakoby vypadla z repertoáru kapely podobné PINK FLOYD. Album „Terminal Redux“ nepředstavuje nějaký nabubřelý kýč a už vůbec nejde o chaotické dílo, kterým by se ambiciózní muzikanti snažili světu ukázat, kolik toho v metalovém a celkově hudebním světě oblibují a umí nahrát, právě naopak, album má přes neuvěřitelnou barvitost jednolitý ráz a udržuje si notnou dávku semknutosti, přesně takové, která je dána pouze velkým dílům a příběhům. Ano, fantasmagorické klestí je přítomno, dalo by se říci i soustavně, ale platí především za jeden z nástrojů vyšlechťující formu díla.


Pokud bych zde měl k něčemu přistupovat s trochou kritiky, asi bych měl prvně zmínit chraptivý DiSantův zpěv, který v jistém smyslu trochu připomene právě výše zmíněného smrťáka Chucka Schuldinera (z období poslední řadovky DEATH „The Sound Of Perseverance“), z jiného úhlu pohledu pak spíše některé norské blackmetalové party z devadesátých let, každopádně na ploše více než hodinové bych možná uvítal o něco větší vokální různorodost a příklon k melodičtějšímu hlasu, nicméně vřeštivý frontman David DiSanto třeba v „Collapse“ předvede, že je mu vlastní i velmi příjemně poslouchatelný civilní zpěv. Druhou věcí typickou pro zvuk VEKTOR, která však mírně výsledek ruší, jsou občasné ultra-rychlé bubenické smrště, zálibu v blast-beatech vlastně nežeru ani u žádné jiné kapely, ať se jmenuje CRADLE OF FILTH, SOILWORK nebo třeba právě VEKTOR, ale to je jen osobní antipatie k podobnému stylu bubnování. 


Album poslouchám už druhý týden a nemůžu hodnotit jednotlivé skladby zvlášť, protože VEKTOR napsali dílo, kde se v každé jedné položce děje strašně věcí, takže se v té záplavě proměn nedá charakterizovat žádná ze skladeb jedním přídavným jménem, jedna z nejchytlavějších má název „LCD (Liquid Crystal Disease)“, ale to je jen díky jejímu náboji, zajímavým kytarovým motivům a údernému sloganovému refrénu, který je chrlen v tradičně rychlém tempu. Nejen nejlepší album od VEKTOR, ale jednoznačně i nejlepší thrashmetalové album za hodně posledních let, takové dílo světová metalová scéna potřebovala jako sůl. Album co vyloženě spaluje.


Album zakoupeno v obchodě Music Records.


16.05.2016Diskuse (9)Stray
janpibal@crazydiamond.cz

 

melounek03.04.2017 22:18

110%. Akorát to s nima moc dobře nedopadlo, cca od Vánoc zůstal DiSanto v kapele sám. Jsem zvědavej, jestli se to někam posune, ta kapela dost těžila z toho, že byli za ta léta sehraní...

 

bizz10.06.2016 10:43

strasne slozita a prekombinovana deska, ta forma mi ne nak zalezt pod kuzi. a ta dylka?! tyvole...

 

Valič
24.05.2016 17:36

90% O progresivním thrash metalu u mě platí v podstatě to samé, co jsem tu nedávno napsal o technickém death metalu. Nejvíc mě podobné kapely bavilo poslouchat koncem 80. let, kdy vycházely nejlepší desky od Voivod, Coroner nebo Mekong Delta. Dnes už si věci z tohoto žánru pustím málokdy, ale v případě Vektor musím uznat, že se opravdu jedná o hodně povedené album (jejich zatím nejlepší) a předpokládám, že má šanci oslovit i posluchače, kterým thrash metal jinak nic neříká. Co se týče těch vokálů, mě místy dost připomínají kapely jako Sadus, Atheist nebo Hellwitch, které mám sice celkem rád, ale určitě ne kvůli zpěvu. :-)

 

Stray
20.05.2016 13:42

Atomovka vybuchla na poli za Hlusicemi. :-)

 

carcass
20.05.2016 10:32

tohle je atomovka vybuchlá na poli tvrdé muziky, dechberoucí záležitost.....

 

Carloss
17.05.2016 21:15

Supr muzika.Všechzny jejich alba jsou výborná záležitost.100%

 

Stray
17.05.2016 18:22

Uvidíme, jak se to vyvine. Každopádně ta kapela ma dobře naslapnuto. Snad nezůstane u thrashe, u podobných vzorců, a bude se vyvíjet milovymi kroky. Spolu s Mastodon, Satyricon, Behemoth, Voivod, Destruction a Coroner, jsou Vektor jedním z highlightu na letošním Brutalu. Ty Defiants obcihnu. Díky.

 

Pekárek
17.05.2016 08:07

Ano, konečně jsem se dočkal, po řadě let retro vlny recyklující elementární prvky, přichází kapela hrající epický progresivní thrash. Mimochodem, loňský koncert ve Vopici byl rovněž skvělý, velmi příjemní týpci. Doufám, že budou mít následovníky. Díky Strayi.Za recku:) Ti dávám tip na nový projekt lidí z Danger Danger - The Defiants, jejich debutní album je super.

 

Piha
16.05.2016 12:11

album 100% nemá chybu.