VADER - The Ultimate Incantation

80%

Kdybych jako kolega Rose začínal své články dramatizacemi historických momentů, zněl by můj dnešní úvodník asi tahle: „Polsko, druhá polovina osmdesátých let. Mladý metalista Behemoth míří z Olštýna do Varšavy. Musí se obrnit trpělivostí - jízda je dlouhá, ne zrovna komfortní a nejde si moc vybrat. Vlaky mají příšernou pověst a realita je úplně stejná. Autobusy nejsou lepší, jízda v „legendárních“ Autosanech v kombinaci s totálně vytlučenými silnicemi je spíše zemětřesný zážitek někde ve vyšší půlce Richterovy škály. A osobní auta? Vozový park za železnou oponou snad ani nemá smysl rozebírat! Socialistické Polsko je zkrátka v postupném rozkladu a rozhodně ne místem, kde by toužil žít zbytek světa. To ale metalista Behemoth neřeší. V metropoli má důležitý úkol. Ví totiž o místě, kde je ve Varšavě k dispozici kopírka – a na té se dají množit obaly pro demo jeho kapely. Stejně jako letáčky a další propagační materiály kovového obsahu, které jsou pro pořádný rozjezd absolutní nutností. Bude to velký den!“

Začátky

Ne, nezbláznil jsem se, ani jsem nepomotal dohromady dvě nejznámější metalová seskupení z Polska. Onen Behemoth je skutečně Piotr Wiwczarek, zakladatel a šéf tehdy ještě mladičkých VADER. Oproti dnešku ale jde o úplně jinou kapelu – se samostatným zpěvákem a Piotrem pouze v roli kytaristy. Ten v kapele dokonce začínal coby basista, ale doslova po pár týdnech přesedlal na šest strun a postupně se vyvinul v jednoho z nejlepších muzikantů v extrémním metalu vůbec.

Skupina ze severopolského Olštýna už na úsvitu existence zaplula do plus mínus thrash metalových vod. V památném roce 1986, kdy mimochodem ze Spojených států vzešly úplně největší milníky tohoto žánru, napjali mladí Poláci síly a v posluchárně jedné olštýnské školy pořídili živé demo pojmenované „Live In Decay“. Jde o takový přitvrzený metal se zahuhlaným zvukem, který může trochu evokovat pozdější demáče stylově spřízněných KRABATOR. Stejně jako u nich, i na první nahrávce VADER panuje těžký zvukový bordel, ze kterého je ovšem jasně cítit skladatelský potenciál a hudební nadání protagonistů.

Metalmania

Ve stejném roce 1986 došlo v kariéře VADER k ještě důležitější události – vystoupení na festivalu Metalmania v jihopolských Katowicích. Právě v roce 1986 se konal jeho první ročník, v playlistu byly zastoupeny prozatím pouze domácí kapely a na výsluní headlinerů se hřály tehdejší polské jedničky TURBO a KAT. Od druhého ročníku začala Metalmania hostit i zahraniční hvězdy, přesto byl už start festivalu nesmírně důležitý – pomohl totiž v Polské lidové republice rozpoutat thrash metalovou revoluci. A mladí VADER se na sklonku osmdesátých let měli stát praporečníky tohoto hnutí!

Peter a Docent

To už ale v nové sestavě. Původně pětičlenná parta se postupně rozešla a ve VADER zůstal aktivní pouze Piotr Wiwczarek. Naštěstí našel nového a nesmírně důležitého parťáka. V roce 1988 se s ním začal scházet jistý Krzysztof Raczkowski z nedalekého městečka Kętrzyn ... a začaly se dít věci! Onen Krzysztof totiž nebyl nikdo jiný než legendární Docent, jeden z nejlepších bubeníků v historii extrémního metalu, jehož novátorský styl hraní si vzala spousta jiných tlučmistrů napříč generacemi za vzor. A protože i Piotr (nyní už titulovaný jako Peter) začínal být mistrem svého oboru, stala se z VADER postupně parta s obrovským potenciálem a nekonečný generátor kvalitní hudby i špičkových instrumentálních výkonů. Prostě toho, co musí mít k dispozici každá kapela hodlající vstoupit do dějin.

Patrně hned po Docentově nástupu do VADER začali jmenovaní společně komponovat a první skladbou nové éry se stala „Decapitated Saints“ – nesmírně ostrá thrash metalová šleha, kterou známe z několika pozdějších albových nahrávek. Kapela se vyvíjela raketovou rychlostí a i když fungovala pouze ve dvou, na začátku roku 1989 měli Peter s Docentem už tolik materiálu, že mohli během února a března ve studiu olštýnského rozhlasu stočit druhé demo. Tak trochu ale jde o první nahrávku kapely, kterou si pod názvem VADER dnes představíme – „Necrolust“ je totiž úplně, ale úplně jiná liga než předchozí počin. Na dobové a místní poměry skvostná záležitost, jejíž čtyři skladby by u nějakého undergroundového labelu mohly vyjít klidně i oficiálně. Nabídka prý dokonce přišla, ale kvůli technickým záležitostem ji nebylo možné zrealizovat. Vokál na „Necrolust“ ještě není úplně to ono, ale kytary fantasticky zařezávají, songwriting se od „Live In Decay“ neuvěřitelně zlepšil a třeba poslední skladba „The Wrath“ je skutečný masterpiece, který později na minialbu „Sothis“ dosáhne gigantických rozměrů. Z VADER se stává senzace a to zdaleka nejen v Polsku...

Klíčový muž v pozadí

Rok 1989 ale přináší další události. Už někdy v době vzniku „Necrolust“ přibírají VADER baskytaristu Jackieho. Nahrávání se neúčastnil, na obalu už je ale uveden v sestavě. Extrémně důležitým okamžikem v historii VADER pak je spojení s Mariuszem Kmiołkem – metalovým aktivistou a dalším mimořádně schopným člověkem, který v Polsku ve své době stál téměř u všeho důležitého. Založil kultovní metalový časopis „Thrash´em All“, šéfoval několika podzemním vydavatelském značkám a působil jako manažer mnoha polských kapel ... DECAPITATED, DIES IRAE, CHRIST AGONY ... nebo VADER!

Dech západu

Začátek spolupráce mezi kapelou a Kmiołkem pak byl přímo titánský! Mariusz na své značce Carnage Records vydal třetí demo VADER s názvem „Morbid Reich“. Ovšem jakým způsobem! Zpracované na špičkové úrovni, s potiskem kazety, barevným obalem, texty a poprvé opatřené klasickým logem kapely. O motiv na obal se postaral jistý Robert Ganczarski a svým námětem plným dramatických linií, záblesků a nekonkrétních entit jakoby předznamenal výtvarný styl, který bude VADER provázet i v budoucnu. K tomu masivní propagace, cílený merchandise ... prostě dokonalá přechodová fáze mezi amatérským a plně profesionálním hudebním nosičem.

To všechno by samozřejmě bylo zbytečné, pokud by hudba nestála za nic. Jenže VADER se v létě 1990 v olštýnském studiu vytáhli ještě více než minule – za dva dny nahrávání a jeden den mixu připravili pět naprosto zabijáckých skladeb na mezinárodní úrovni. Vynikající nápady, masivní a agresivní zvuk, naprostá zabijárna Docentových bicích a Peterových riffů ... tohle je prostě extratřída! Wiwczarkův vokál je silně zefektovaný a pro posluchače dnešních VADER možná překvapivý, dopad to má ale zatraceně silný a thrashové muzice vespod dodává démonický opar. Samostatnou kapitolou je pak Docentovo neskutečné umění, kdy člověk jen kroutí hlavou, jak ten člověk dokázal v devatenácti letech hrát. „Morbid Reich“ je prostě malý zázrak, který si koupilo obrovské množství fanoušků (prý kolem šesti tisíc) a údajně jde o nejlépe prodávanou demonahrávku v deathmetalové historii.

Odbočka do budoucna

Co se týká samotných skladeb, zatím jsme si je nepopsali blíže, protože všechny songy z druhého a třetího dema se později objevily na prvních třech oficiálních nahrávkách VADER a tak se k nim ještě dostaneme. Teď spíše zmiňme, že s „Necrolust“ i „Morbid Reich“ se VADER i v budoucnu rádi chlubili a fanouškům je opakovaně předkládali na různých nosičích. Především v roce 1996, kdy u polských labelů Baron Records a Metal Mind Productions vyšlo neřadové album „Reborn In Chaos“, složené právě ze dvou zmíněných demáčů. A nebo před pár lety, kdy všechna tři dema VADER vydal polský label Witching Hour Productions, každé samostatně a s maximálním komfortem – na všech nosičích, se sběratelským merchandise a tak podobně. Však to znáte.

Earache nabízejí smlouvu!

Během koncertů k „Morbid Reich“ sestavu kapely doplnil čtvrtý člen, kytarista Jarosław „China“ Łabieniec. Zároveň dozrávala doba pro řádné studiové album – VADER získali dobré jméno v metalovém undergroundu po celém světě a kapela začala mít velmi zajímavé možnosti. Zájem o smlouvu měli třeba britští Peaceville, všechno ale přehlušil granát nejvyšší razance – VADER dostali nabídku od Earache! Od firmy, která vydala MORBID ANGEL, CARCASS, MASSACRE, ENTOMBED .... no prostě nebylo co řešit!

VADER jakoby se ocitli ve snu! K nahrávání bylo domluveno slavné studio Sunlight ve Stockholmu, za pultem Tomas Skogsberg a čtrnáct dní času. Do Švédska ale z Polska odjeli jen dva členové kapely, Peter a Docent, plus manažer Mariusz. China si doma léčil zlomenou nohu a basák byl v té době nejistý – Jackie nějakou dobu předtím odešel a nahradil ho maník jménem Berial, ten ale u Wiwczarka a spol. pobyl jen krátce, protože by se nemohl věnovat své vlastní kapele BETRAYER. Vrátil se Jackie, jenže stroj už byl mezitím příliš rozjetý a tak se zopakovala historie – Jackie a China jsou na debutním albu VADER zaznamenáni v kreditech a vyfoceni, na nahrávce se ale fakticky nepodíleli.

K omezené sestavě ve studiu byl možná ještě další důvod – peníze! Chudí polští muzikanti museli v astronomicky drahém Švédsku počítat každý měďák, do Stockholmu přijeli vybaveni hromadou jídla z domova a přespávalo se v jakémsi bytě. Kolegové z „valutové ciziny“ pak pomohli i s výdaji na pařbách, během kterých Poláci ve chvílích volna mapovali pohostinnost stockholmských lokálů. Dobré vztahy tak zafungovaly perfektně, horší bylo, že se příliš nedařilo nahrávání...

Trable mezi mikrofony

Velké problémy nastaly s technikou a nástroji. Pro potřeby VADER nebylo studio dostatečně vybaveno, k dispozici třeba byly pouze elektronické bicí, pro Docentovu kanonádu naprosto nevhodné. Problém byla i Peterova kytara, která jaksi nestačila na profesionální záznam. Naši hrdinové se s podmínkami nějak poprali, s výsledkem ale byli krajně nespokojeni. Nahrávka proto nešla ven a kapela s firmou hledaly náhradní řešení. Naštěstí se našlo rychle – VADER se přesunuli do Británie k Paulu Johnstonovi, se kterým se připravila nová verze „The Ultimate Incantation“. Práce šla tentokrát perfektně od ruky, ve venkovském Rhythm Studiu dále od civilizačních ruchů se soustředěně makalo a kapela byla nacvičená už ze Švédska, takže teď všechno šlapalo, jak se patří!

Pro zajímavost – nepoužitá švédská verze „The Ultimate Incantation“ se zachovala a unikla na internet, takže si dnes můžeme poslechnout, jak by debut VADER zněl, kdyby muzikanti odsouhlasili hned první náběr. No, úplně dobré by to nebylo – švédská nahrávka má typický výškový zvuk, potlačené bubny, nevýraznou dynamiku a celkově sound, který nepříjemně bolí do uší. Sice by se tak hodil k názvu vydavatelské firmy, díru do světa by s ním ale VADER asi neudělali.

Zároveň se studiovou prací se připravoval motiv na obal, který dostal do ruky skvělý Dan Seagrave, autor řady klasických death metalových coverů z první půlky devadesátých let. V rámci promo kampaně vznikl také videoklip k pilotní skladbě „Dark Age“ – typický střihový mišmaš složený z kapely, fanoušků, industriálních výjevů a podobně, mezi čímž z neznámého důvodu tančí jakási baletka. Po třiceti letech už trochu úsměvná záležitost, když ale „Dark Age“ začal rotovat v MTV a dalších západních televizích, spadla všem metalistům na východ od Odry a Nisy brada až na zem. Aby taky ne!

Thrash nebo death?

A teď konečně hudba. První skladba na desce už vlastně byla jmenována – novinková „Dark Age“, zcela nezpochybnitelná hymna a jedna z nejslavnějších skladeb VADER vůbec! Po atmosférickém intru se rozjíždí v pozvolném tempu, beze spěchu rozprostírá prvotřídní riffy a masivní sound, aby se v nestřených chvílích dokázala i slušně rozdivočet. Kapela se v „Dark Age“ i na celém albu stylově nachází někde mezi SLAYER a MORBID ANGEL, ovšem se silnou dávkou vlastní invence a sílícího fluida, které VADER dává zcela originální ksicht. Otázkou ovšem je, jestli je tahle hudba death metal, jak se o VADER už tehdy v roce 1992 všeobecně tvrdilo. Já myslím, že moc ne – stavba písní i celkový sound na „The Ultimate Incantation“ jsou spíše thrashové. I Peterův hrubý vokál odkazuje víc k thrashovému štěkání než k deathovému growlingu. Škatulky jsou ale vedlejší – „Dark Age“ je doslova učebnicí tvrdého metalu, skvěle napsaná skladba a vlajková loď téhle etapy VADER.

Jedeme dál. Druhá položka v playlistu byla už na demu a také na albu vybuchuje jako svazek granátů. „Vicious Circle“ je zběsilá rubanice na sebejistých základech, se zabijáckým tempem, masivními riffy a exhibicí kytarové vibrační páky, která ukazuje, co bude pro Peterovu hru po celou existenci VADER typické. Tahavá, jakoby chaotická sóla jsou jasně inspirovaná SLAYER, Wiwczarek je ale pojímá trochu jinak – víc je navazuje na okolní atmosféru, práci s vibrační pákou povyšuje skoro na samostatný herní styl a kvílivými zvuky zanáší thrashové riffy silným démonickým zápachem. Mimochodem, sám Peter se prý tremolovým kouzlem nakazil kdysi dávno při poslechu judasovského živáku „Unleashed In The East“.

Hodně dlouhá stopáž

Ale abychom se vrátili k VADER. Stejnou sílu jako „Vicious Circle“ má i třetí „The Crucified Ones“ . Ostrá riffařina, přitom značný melodický potenciál, extrémně výbušný charakter ... první tři skladby na „The Ultimate Incantation“ jsou prostě naprosto dokonalé! Výborná je i čtyřka „Final Massacre“, která sedí trochu víc na zemi a neubíhá tak závratně jako předchozí dvě, i ona ale disponuje hromadami výborných riffů a harmonicky si pohrává se zběsilými versus klidnějšími hudebními motivy.

Zatím by popis alba vypadal na čistou stovku, tak proč jej hodnotím „pouze“ osmdesátkou? Jak už tolikrát předtím – deska je na mě moc dlouhá! Hrací čas přes tři čtvrtě hodiny je při takhle intenzivní hudbě prostě až příliš. „Testimony“, „Reign-Carrion“, „Chaos“, „One Step To Salvation“, „Demon´s Wind“ – to všechno jsou výborné věci, jejichž individuální poslech je požitek, v celkové mase se ale vzájemně trochu slévají. A VADER si to možná také uvědomovali, protože téměř každá jejich další nahrávka je výrazně kratší, často jen kolem půl hodiny. Čili přesně délka, na jakou je tahle hudba stavěná!

Závěr playlistu „The Ultimate Incantation“ mě ovšem znovu aktivuje! Nářez „Decapitated Saints“ vybuzuje pozornost na nejvyšší míru a zároveň připravuje půdu pro závěrečný klenot – hymnickou „Breath Of Centuries“, která sice taky jede v pěkném kvapíku, ale podstatou jakoby se vracela k titánské atmosféře „Dark Age“. Celé album se tak uzavírá do pomyslného kruhu a dělá z něj unikátní entitu, metalový gigant devadesátých let i svět sám pro sebe, nad kterým skoro každý žasl, jak něco takhle dobrého mohlo vzniknout v té „zaostalé východní Evropě“. Mohlo ... a byl to teprve začátek!

Reinkarnace po 25 letech

Povídání o „The Ultimate Incantation“ bychom neměli uzavřít bez zmínky o jeho reinkarnaci z roku 2017. Tehdy totiž nastalo čtvrtstoletí od vydání a kapela se pokoušela s firmou Earache dohodnout na reedici. Protože ale jednání zkrachovala, rozhodli se VADER k neobvyklému kroku – nahrát album úplně znovu! Výsledek se objevil pod názvem „Dark Age“ v katalogu Witching Hour Productions – logicky s novým zvukem, malinko jinými aranžemi a mírně upraveným playlistem. A musím říct, že i když nejsem velkým příznivcem takovýchto nahrávek „po letech“, VADER ji zvládli excelentně. Nevím, jak to udělali, ale nově nahrané skladby znějí při podobné stopáži mnohem rychleji, nahrávka šíleně valí a ani mi tentokrát nevadí počet odehraných minut. Dnes je „Dark Age“ zřejmě už zase rozebrané, pokud ale na něj ještě narazíte, neváhejte. A nebo dejte vědět mně, já mám o jeho koupi zcela jasno !!!

26.01.2022	Diskuse (8)	DarthArt lubor.lacina@centrum.cz