Boomer Space

THE DEAD DAISIES - Radiance

Už je jasné, že angažováním sedmdesátiletého nestora Glenna Hughese na post zpívajícího baskytaristy se projekt THE DEAD DAISIES posunul o poznání výše, neboť bohem obdařený hudebník sebejistě a s veškerou profesionalitou vdechl tomuto penězi Davida Lowyho přiživovanému bandu punc skutečné emocionality a samozřejmého prožitku, o umělečtějších ambicích ani nemluvě. Což o to, tento all stars band na mne působil i v časech s Johnem Corabim u mikrofonu poměrně solidním dojmem, chyběla mu však osobitá nadstavba a důvod zařadit si je mezi skutečně velké záležitosti scény a to navzdory mnohým věhlasným personám v sestavě a určité uměle živené výsadnosti, která projekt provázela. Slavní hudebníci hard rocku se v řadách australsko-amerického projektu ještě nedávno střídali s opravdu zarážející pravidelností, ale THE DEAD DAISIES dál jako by nic jezdili stále prestižnější štace v předprogramech turné těch opravdu největších (KISS, WHITESNAKE, GUNS N´ROSES).


Novinka „Radiance“ možná o fous nedosahuje kvalit předchozího a prvního Hughesem nazpívaného alba „Holy Ground“, přesto však je z této přímočaré a spontánní nahrávky cítit ohromná uvolněnost, muzikantská vyspělost a především charisma, jaké v minulosti této značce trošku chybělo. Je úplně jedno, že si v posledních dvou letech právě Glenn Hughes THE DEAD DAISIES přivlastnil a učinil tak z nich výkladní skříň svého pojetí hard rocku, neboť čeho se tento matador kdy dotknul, nepostrádalo potřebnou výpovědní hodnotu, a to tvrdím i když bude možná někomu připadat vyznění této nové desky vlastně zaměnitelné s celou řadou dalších projektů, za kterými právě Hughes svým autorským, vokálním i instrumentálním vkladem stojí.



Nesmírně si zde užívám inspirativní kytarová sóla Douga Aldriche, muzikanta, jenž se kdysi dávno zaskvěl v sestavách takových legend jako DIO nebo WHITESNAKE a dnes kroutí v řadách Lowyho bandy už asi šestou sezónu. Jeho nástroj v kombinaci s Hughesovým feelingem může být pastvou pro uši, i přestože je ze skladeb znát spontánní a ničím nezdržovaná forma vzniku, nikoliv dlouhodobá stavba a pilování. Aktuální songy totiž stojí na nekomplikované písňové struktuře a ctí odkaz sedmdesátkového rocku s kořeny v blues. Pokud si myslíte, že již odkaz LED ZEPPELIN či DEEP PURPLE nikoho příliš nezajímá, bylo by načase se probrat. V podání těchto hudebníků dostáváme etalon stylu. Dokonce bych řekl, že Hughesův projev je vždy natolik poutavý, že dokáže posouvat do výšin i zcela na banálních nápadech stojící songy, které by s kýmkoliv jiným za mikrofonem vůbec nevyzněly.


Tahle deska určitě nebude konkurovat nejlepším albům, jaké kdy Glenn nazpíval, přeci jen jeho sólová dráha je rozpřažena do daleko větší šíře a stylové nevyhraněnosti (vždy osciloval mezi hard rockem, blues, soulem, ale také funky), ale pokud máte tohoto umělce rádi a sledujete dlouhodobě jeho tvorbu, rozhodně vás nahrávka negativně nezaskočí. Mými nejoblíbenějšími položkami se nakonec staly dvě na zemitých riffech a nosných hardrockových refrénech postavené hymny „Cascade“ a „Not Human“, prostřednictvím kterých jsem se po čase dokázal dobře naladit na právě tento letitý, i když aktuálně zprodukovaný a americky střižený proud rockové hudby. Vlastně jsem si vzpomněl i na dokonalou sólovou desku Tonyho Iommiho, která nesla název „Fused“ a před sedmnácti lety ji kytaristovi od BLACK SABBATH Glenn Hughes nejen že nazpíval, ale podílel se na ní výrazně i autorsky. Této práci se „Radiance samozřejmě nevyrovná, ale nemám pocit, že by v této sestavě THE DEAD DAISIES někdy dokázali nahrát průměrnou desku.


07.09.2022Diskuse (4)Stray
janpibal@crazydiamond.cz

 

Prowler80
07.09.2022 14:50

Sohlas, vo těch RV bych asi též nepsal.
https://www.zbozi.cz/vyrobek/roxy-vista-iii-cerne-41/

Vidíš to, ROSY VISTA k záhledu na prvním Rockfestu v 86. roce. Supráč tehdá vydal i jejich singl. Bára Schenkerová, Anča a spol. Celkem dobré vystoupení to bylo.

 

Stray
07.09.2022 14:13

Na to je jednoduchá odpověď. Obdrželi jsme link na jeden "novinářský" download od německých přátel ze Steamhammer. Chtěl jsem to původně napsat do textu recenze, abych omluvit to brzké zveřejnění článku na něco, co vyjde za tři týdnym, ale pak jsem to zavrhl, zbytečně by to táhlo pozornost jinam a co je vlastně komu po tom, že jo? Steamhammer nás již asi dva roky zásobují jimi distribuovanými věcmi, můžeme to napsat a nemusíme, já osobně většinou nereagoval, není mou povinností psát o ROXY VISTA :-), teď mám v zásobníku už i EP RAGE "Spreading the Plague" a bestofku RAVEN, obě rovněž vyjdou 30.září.

 

spajk
07.09.2022 13:38

Vzdyt to vychází až koncem měsíce. Z čeho si to poslouchal?
Ani jsem nevěděl, že něco chystají :-) Až to vyjde, objednám i tu předposlední, protože jsem jí nekoupil loni.
Kdyby tam nezpíval Glenn, tak to asi vypustím, protože je to umělý projekt a já nezapomínám, jak se zachovali k uplně prvnímu zpěvákovi.
Zrovna nedávno jsem si pouštěl bonusový dývko k Resonate, kde jsou rozhovory s Glennem a se Smithem a dozvěděl jsem se, že Chad ho dokopal k tomu nahrávat desku jako kapela v jedný místnosti. Hughes to chtěl točit po jednom nástroji a Smith mu povídá: Pamatuješ na jednu kapelu, v který si v sedmdesátých letech hrál?
Prej to meli za dva dny nahraný a záměrně tam dali první nebo druhý náběry. Tomu tleskám, to je rokenrol. Ne něco po taktech lepit v kompu na mřížku.
Recka dobrá. Strayových osmde - to je jako mojich sto :-)

 

lukáš
07.09.2022 10:25

Neposlouchám moc hard rock, ale 70 - letý Glenn Hughes na svůj věk zpívá skvěle ! Když to srovnám s Křížkem, který bude mít 60 let, tak je to velký propastný rozdíl .
Spolu s Halfordem a Dickinsonem jsou v super formě.
Osobně si myslím, že Glenn bude zpívat ještě hodně dlouho !