Last Hardrock Outsider

THE BLOB - Slizy se plazí, jsou to vrazi

Milí filmoví fandové. 50.léta, jó to byly pro film zlatý časy. U nás sice řádil bolševik a na tu bídu zhlížel svrchu na Letné žulový Stalin se svojí „frontou na maso“, ale fuj fuj imperialistické Spojené státy zažívaly hospodářský boom a lidé se tam chtěli bavit. A tak, mimo jiné, chodili houfně do kina. V roce 1950 měl premiéru sci-fi snímek Destination Moon o americké expedici na Měsíc a ten slavil takový úspěch, že rozpoutal sci-fi mánii a stal se základním kamenem tzv. Zlatého věku sci-fi, což byla etapa, která nesnese žádné srovnání v celé éře historie kinematografie. Zlatý věk se datuje od počátku 50.let do poloviny 60.let a v tomhle časovém úseku se v Holywoodu (a v malé míře i ve Velké Británii) natočilo – věřte, nebo ne – přes 300 sci-fi snímků proměnlivé kvality a nejrůznějších budgetů, od těch nejlacinějších, béčkových, po velkorozpočtové a velkostudiové.



Dnes tak populární filmeček, o kterém si povíme, patřil spíše do té první skupiny. Světlo promítaček spatřil roku 1958 a jmenoval se The Blob. Dnes je za mořem milován, mimo jiné ho pod svá křídla vzala respektovaná filmová společnost Criterion svojí exkluzivní blu-ray edicí, a tamější TV filmové kanály ho často nasazují do večerních vysílacích časů. Jeho nynější popularitu přisuzuji jednak tomu, že vlastně ztělesňuje vše (celé to klišé s bububu monstry), co lidé milovali a dodnes milují na sci-fi hororech z 50.let, a také proto, že to byla první velká role ikonického Steva McQueena.



Ano, velký, legendární Steve McQueen tu skutečně hraje. Ve svých téměř 30-ti letech sedmnáctiletého puberťáka, policajti mu říkají „kluku“ a táta mu dává domácího zaracha a povinně ho posílá na kutě. Tehdy bylo celkem běžné, že puberťáky hráli třicetiletí pardálové, a tady tomu nebylo jinak. Vypadá to divně, ale časem si zvyknete. Ale abych neodbočil až příliš – o čem tenhle milý filmeček vlastně je? Je o tom, jak spadlý meteorit přinese do jistého amerického maloměsta nákazu v podobě pohybující se rosolovité hmoty, slizu, který likviduje vše živé a hrozí jeho obyvatelům vyhubením. Víte, Zlatý věk 50.let pamatuje mnohá monstra. Zemi tu napadali marťani se svými létajícími talířemi, venušané tu prováděli pozemní infiltraci, řádily tu obří kobylky, obří kudlanka, škorpioni, gigantická tarantule, přerostlé chobotnice a ještěři tu demolovali města, obrovští mravenci dělali neplechu v Kalifornii a dokonce – považte tu představu – Zemi ohrožovali třeba přerostlí měkkýšové, nebo běhající mozky s tykadélky, kteří se zakousávali do zátylků svých obětí. Ano, i takovéto bizarní příšerky spatřily plátna kin. Potom už nikoho nemůže překvapit nějaký vražedný sliz, že ano.



Film byl poměrně levný, jeho rozpočet byl necelých 150 tisíc dolarů a spíchli ho za několik týdnů. Někdy je to nemile znát na proměnlivosti triků. Detailní záběry na slizem napadené části těla vypadají dobře, ale když na konci obří rosolovitá hmota napadne bistro, je vidět loutka s fotkou na pozadí a prostě to bouchne do očí. Pořád ale v rámci trikových standardů té doby se pohybujeme v nadprůměru, i přes levný budget, takže dávám palec nahoru. První, co vás asi ale zarazí, je úvodní titulková píseň „Beware of the Blob“ v rytmu ča-ča, kdy zní rozverný text „Pozor na sliz, leze a skáče. A plíží se a klouže, napříč podlahou.“ Považuji se za zkušeného diváka Zlatého věku, viděl jsem téměř všechny sci-fi kousky té doby, ale aby mi někde na začátku vypalovala uši pubertální rozjuchaná píseň, to skutečně nepamatuju. Ale vysvětlení je překvapivě snadné. Film totiž cílil na velmi mladé publikum a autoři se svezli také na boomu teenagerských filmů, který rozpoutal dnes již kultovní snímek Rebel bez příčiny (1955) s legendárním Jamesem Deanem. Mladistvá revolta proti dospělým autoritám prostě byla v kurzu a podobně „mladistvě“ se snaží profilovat i toto scifíčko, dospívající publikum bylo totiž velkou tržní silou. Mladí tu jsou skoro neoddělitelní od svých aut, jako správní rebelové pořádají závody na silnicích a sympatický šerif je ještě omlouvá, když pronese výtku na jeho kolegu: „Chová se, jako by pořád byla válka. Jen proto, že nějaké děti nabourali do jeho ženy na dálnici. Přece není zločin, že ti je 17 let.“ To se muselo tehdejším teenagerům krásně poslouchat, pak se nedivte, že se na film hrnuli jak zběsilí.



Jak jsem již psal, triky občas „drhnou“, třicetiletí chlápci v rolích 17-ti letých kluků občas vypadají divně a to všudypřítomné klišé, že puberťáci vše vyřeší a zachrání lidstvo před vyhynutím, vlastně taky není žádná výhra, ale musíte se na to dívat optikou tehdejší doby, pak se budete příjemně bavit. Problém je spíš v dramaturgii celého vyprávění. V první půli je tu sliz počínající velkou hrozbou, ale vy to tak ani nepociťujete, protože tu děcka pořádají silniční závod a pak se tu víc jak pět minut nudně plká o tom (policista vs. mladistvý), jak je fuj fuj dělat neplechu a počkej ty kluku ušatá, co tomu řekne táta, až mu o tom povím. Kurňa, problémy dospívajících pubošů je to poslední, co bych chtěl v hororu o vražedném slizu poslouchat a řešit. Dalším problémem je to, že vlastně ani té zabíjející želatinové koule si tu moc neužijeme, její přítomnost na plátně by se celkové vmáčkla do pěti minut stopáže. Přes to všechno je ten film tak nějak milý, roztomilý tím naivním způsobem, který na filmech té doby mám tak rád a Steve McQuenn je tu za ohromného sympaťáka.



V roce 1988, v době 30.výročí vzniku původního filmu, pak světlo světa spatřil remake stejného názvu. Jak občas, vlastně dost často, předělávky filmů dokážou zprznit koncept původního filmu, tak tady se nic takového překvapivě nestalo, dějově se až na jednu zásadní přidanou změnu remake drží původního děje a triky jsou tady vlastně dost fajn. Takže tu máme zase meteorit, máme tu zase jako u původního filmu první oběť v podobě zvědavého starce, který se jde podívat na místo dopadu a jeho ruku obalí agresivní sliz. Také je tu hlavními hrdiny převezen do nemocnice a pak se už opět roztáčí spirála násilí, včetně i napadaní plného kina z promítačovy kabiny, přesně jako ve filmu z 50.let.



První, co vás určitě u remaku zaujme, jsou velmi dobré triky a to, že jich je fakt hodně. Dělalo na nich téměř 200 lidí a jejich kvalitu zastřešila renomovaná firma Dream Quest Images, což jsou borci, kteří mají na svém zářezu taková stěžejní díla jako Blade Runner, Predátor, E.T. mimozemšťan, nebo Total Recall. Všechno trikově skvělé kousky a ani tady, v předělávce Blobu, si neutrhli ostudu. Všechna ta rozežraná těla, utrhané končetiny a výborné trikové zadní/přední projekce a fantastická stop-motion animace, na to všechno se skvěle dívá. Navíc ten film má nekompromisní bodycount, mrtvol je tu jak na jatkách a obrovským plusem je, že vyjma hlavní hrdinky je absolutně nepředvídatelný v tom, kdo umře a kdo přežije. Za oběť tu dokonce padne i malé dítě, což bylo porušením napsaného pravidla hollywoodských bijáků, že „na děti a psy se nesahá“. Skoro to vypadá jako předělávka nějaké Kingovy knížky a je tu dost znát scenáristický vliv Franka Darabonta, což je dodnes nepřekonatelný filmový interpret Kingových děl. Dějově je stejně jako v originálu vliv mladistvých na průběh děje také stěžejní, ale už se tu tak neřeší jejich dospívající problémy a film má navíc další rozměr, hlavním viníkem je tu vláda a její bezohledný vojenský kontingent, sliz pak jeho biologickou zbraní, kterou vláda nemá pod kontrolou.



Oba filmy jsou si podobné, a přesto tak jiné. Kdybyste se mě zeptali, který mám raději, tak asi ten z roku 1958. Je takový nevinný a ve své naivnosti až roztomilý, navíc pro tu dobu mám slabost. Remake z roku 1988 pak oceňuji pro jeho nepředvídatelnost v tom, kdo „zařve“ a pro několik jeho ikonických scén, které zase starému filmečku bohužel chybí (strašidelná scéna s telefonní budkou má koule dodnes). Takže nakonec to v mém hodnocení je asi fifty-fifty, ale vzhledem k tomu, že mnohem větší část článku jsem věnoval staršímu bráškovi, tak je asi zřejmé, že 50.léta, ten nádherný Zlatý věk, jsou mému srdci přeci jenom blíže.


Takže filmu zdar a zase někdy u rozboru pohyblivých obrázků.


27.05.2020Diskuse (5)Lima
fulci@seznam.cz

 

J.Rose
27.05.2020 19:16

Já taky :-). V českých luzích a hájích, nic podobného jako Lukáš Hecl není.

A Lima je frajer, díky za tyhle recenze.

 

Cyberolas
27.05.2020 08:01

Jj, já si koulikrát pouštím i starší recenze, i když jsem je už viděl, a hlášky typu "Filme, mluv se mnou!!!" jsou super. No a navíc ta láska ke starým béčkovým hororům, leckdy italským...paráda.

 

J.Rose
27.05.2020 07:19

Cyberolas: Nedávno se probral udělal zbrusu nový díl (Návrat oživlých mrtvol 2).

On asi ty bany moc neřeší. V závěru recenze tvrdí, že prodělal něco jako "syndrom vyhoření" a proto, to trvalo tak dlouho.

Nicméně "umělci" jako Troška, nebo Soukup, si nic jiného nezaslouží a je super, že si z pecek typu Z pekla štěstí, dělá prdel :-)

 

Cyberolas
27.05.2020 07:10

JJ, Lukyhell je super, škoda že ty recky už nedělá, YT mu pohrozilo banem na celý kanál, ale i tak je tam dost kousků plných skvělého humoru...

 

J.Rose
27.05.2020 05:58

Krásná nostalgická recenze. Raději mám remake.

https://vimeo.com/299075277

Doporučuji, zajímavý týpek, vtipné mluvené recenze. Kanál má i na youtube.