Last Hardrock Outsider

TESTAMENT - The Formation Of Damnation

Když se kalifornským thrashovým matadorům podařilo přežít svá nejtěžší léta, poznamenaná především dlouhou pauzou, v průběhu které se zpěvák Chuck Billy zotavoval z náročné léčby zhoubného nádorového onemocnění, záhy stanuli na prahu svého dalšího velmi úspěšného období. Svou připravenost nejprve otestovali sérií turné, na kterých si vzájemně sami sebe prověřili a rovněž odzkoušeli, zdali na to celé ještě stále mají. Kapele dost pomohl i návrat dvou ztracených synů Alexe Skolnicka a Grega Christiana, čímž demonstrovala semknutost a odhodlání započít další svou vekou kapitolu. Za bicí tentokrát usedl Paul Bostaph, jenž své bubenické umění a velmi agresivní hráčský projev předvedl již v řadách SLAYER a před tím také u FORBIDDEN. Když se Eric Peterson s Chuckem Billym rozhodli nahrát albového následovníka osm let staré desky „The Gathering“, psal se už podzim roku 2007 a nový materiál získával pod zkušenou taktovkou specialisty na klasický metal Andyho Sneapa konečný tvar. Když deska zhruba v polovině následujícího roku vyšla, šlo o ní říci, že přímo navazuje na památkou dělovku z roku 1999, s tím že se kapele podařilo jakž takž udržet energetickou hodnotu předešlého díla a ještě dokázala novým skladbám vštípit charakteristický kytarový projev navrátilce Skolnicka. Ten do mašiny zapadl naprosto bez zádrhelů, a přestože TESTAMENT působily již o mnoho tvrději a agresivněji než na počátku devadesátých let, neměl se směrem jejich hudby žádný problém. Naopak bych řekl, že charakteristický zvuk jeho nástroje přiblížil novinku „The Formation Of Damnation“ etapě legendárního díla „The New Order“. Deska se tak stala opravdovou odměnou všem fanouškům klasického thrash metalu, jehož současné pojetí zvládali TESTAMENT více než dobře a i díky skvělému hráčskému vybavení dokázali letitý styl prezentovat způsobem velmi současným a aktuálním.



Nabušený parní válec se rozjel po kytarovém intru „For The Glory Of…“, které připravilo půdu pro vypalovačku „More Than Meets The Eye“, skladbu, jež nenechala nikoho na pochybách, že tahle kapela je zpět v plné síle a ukazuje většinovému pelotonu klasiků záda. Chuckův hlas se s jeho postupujícím věkem nikterak neopotřeboval, právě naopak – znamenitě navázal na vše, co tento obří chlápek s indiánskými předky již dříve představoval. Desce narvané jedenácti smrtícími údery v tom nejlepším možném provedení dodal jeho hlas charakteristický temný ráz. Peterson se Skolnickem snad nikdy dříve nepůsobili sehraněji a kapela působila tak, jakoby snad těch devět let nebyla uložena k ledu. TESTAMENT roku 2008 to byl silný organismus, jenž neměl ve svém oboru konkurenci a metalová veřejnost desce vydané u Nuclear Blast skláněla jednu poklonu za druhou. Drtivé riffy zmíněné dvojice kytaristů se prolínaly se spletenci kytarových sól a ze všeho stříkala na všechny strany ohromná energie, zapálení a entuziamus. Když mluvíme o thrash metalu, možná si někdo položí otázku, co může být v roce 2008 moderního a neohraného na tomto stylu? Velký omyl. TESTAMENT v té době platili za velké obrozence staré slávy stylu, jenž prožíval svůj vrchol dvacet let nazpět a to z jednoho prostého důvodu, přes zachování ingrediencí z minulosti dokázali novým skladbám vštípit moderní ráz a vyznění. Zkrátka šlo o špičkové tvrdě metalové album té nejvyšší možné kvality, na kterém až na pár detailů ještě dnes nenalézám téměř žádného jen trochu slabšího místa. A přestože mnohé nejvíce upoutala takřka thrash/ deathová titulní vypalovačka vystřižená v strhující tempu, opatřená kanonádou bicích od Paula Bostapha i hromovým hlasem Billyho, mými největšími favority jsou zde spíše skladby jako „The Persecuted Won´t Forget“, „Dangers Of The Faithless“, „Henchmen Ride“ nebo také poměrně hitové věci jako „Killing Season“ nebo „Afterlife“ umístěné spíše v zadní části desky. Osobně považuji „The Formation Of Damnation“ za nejlepší desku TESTAMENT od časů prvních tří alb, tedy ještě o kousek lepší záležitost než „The Gathering“, byť deska z roku 1999 je určitě o kus agresivnější a ve svém vyznění drtivější, ovšem (jak to u dvousečných zbraní bývá) také méně různorodá a méně klasická. Jenže TESTAMENT pro mne vždy byli spíše klasikou Hard´N´Heavy než bijci extrémního metalu, s tím se nedá nic dělat.


18.12.2015Diskuse (4)Stray
janpibal@crazydiamond.cz

 

Zetro
19.12.2015 17:51

Presne tak ,u maloktorej kapely sa stava ,ze aj po 20 rokoch nahra jeden zo svojich najlepsich albumov.Ta doska je vynikajuca ,chemia fungovala na poriadok.Dávam medzi 90- 100%,pretoze skoro nemá chybu.

 

Valič
19.12.2015 14:55

100% To, co jsem napsal u The Gathering, se vztahuje i na tohle album. Testament jsou jedna z mála thrash metalových kapel, u kterých mne novější alba baví poslouchat stejně jako jejich klasiky z 80. let, na rozdíl od většiny novějších desek od členů "velké čtyřky", u kterých se často k poslechu musím vyloženě nutit.

 

Stray
19.12.2015 00:31

SLAYER - možná někdy, "Demonic" - nevypadla, asi spíš nebude. :-)

 

Kelly18.12.2015 19:42

Hoj-a Strayi, nevypadla někde recenze na album Demonic? A doděláš Slayer?