Boomer Space

TESTAMENT - Souls Of Black

Méně skladbově vyvážená a méně zvukově vydařená nahrávka než předchozí „Practice What You Preach“. Kámenem úrazu byla samozřejmě také produkce Michaela Roséna, který nahradil po třech albech Alexe Perialase. Na desce je poznat, že se TESTAMENT snažili o příklon k zpěvnějšímu pojetí a o upřednostnění všech těch Skolnickových sól a sólíček před zbytkem instrumentace. Což o to, všechny indicie vedoucí k melodičnosti skladeb jsou zde v pořádku, Billy pěje parádně a stává se z něj velká rocková osobnost a Alex Skolnick ten je v tom svém také nadmíru nápaditý, horší už je to se zvukem té masy, která ústředním prvkům tehdejších TESTAMENT dělala křoví. Riffy působily totiž ve valné míře jaksi rozkřáple, což od začátku budilo dojem, že jim bylo věnováno podstatně méně pozornosti než kdykoliv dříve. Celkově se už kvůli zvuku a rovněž kvůli jisté schématičnosti či vzájemné podobnosti některých skladeb produkce nepovedla, byť šlo znovu o obstojnou desku, kde bylo k nalezení několik opravdu mimořádných songů.



Zkrátka úkol pro TESTAMENT byl jasný, co nejrychleji nahrát konkurenceschopného nástupce úspěšné desky „Practice What You Preach“, protože se železo má kout dokud je žhavé. Pokud možno vychytat všechny mouchy a posléze rychle vyrazit ve společnosti SLAYER, MEGADETH a SUICIDAL TENDENCIES na putovní klání „Clash Of The Titans“, které se na podzim roku 1990 přehnalo Evropou. 


Od úvodního kytarového intra „Begining Of The End“ a nástupu praskavých kytarových riffů „Face In The Sky“ až po závěrečnou „Seven Days Of May“ působí album tak nějak suše, bez překvapení, a až na pár výjimek téměř bez osobitých míst. Nebýt vynikající balady „The Legacy“, ve které se kromě Skolnicka blýskne zejména Chuck Billy, řekl bych, že je album sbírkou průměrných či lehce nadprůměrných a vzájemně si podobných metalových skladeb od kapely, která sice stále měla co nabídnout, jen si však ten rok potřebovala část své produkce někam ulít. Pokud budu hledat dál, objevím čtyři písně, které stojí za zmínku – titulní „Souls Of Black“ s poměrně netradiční melodikou, důraznou riffopalbu „Falling Fast“ a „One Man´s Fate“, která upoutá výbornou zpěvovou linkou a hustými riffy v závěru ozdobenými skvělým sólem Alexe Skolnicka. Pak je zde ještě rocková tancovačka „Love To Hate“ s kolovrátkovým refrénem a uřvaná „Malpractice“. Za připomenutí stojí ještě závěrečná skladba „Seven Days Of May“, která se zabývá tragicky potlačenými studentskými bouřemi na náměstí Tchien-an-men v Číně. Pořád tedy ve srovnánmí s jinými velmi dobré, ale oproti předchozím věcem neobstojí. Nápadná je snaha vyvázat se z thrashmetalové škatulky a upoutat něčím hudebnějším.


07.12.2015Diskuse (9)Stray
janpibal@crazydiamond.cz

 

Stray
07.02.2023 21:28

Hele pohoda, spíš jsem tipoval na nějakého neurčitého tamního čtenáře.

 

P. Štěpnička
07.02.2023 21:22

To je ovšem velmi brilantní odhalení identity (nehodlám se v tom dál rýpat) :-) Příště to napíšu jemněji, měj se pěkně. :-)

 

Stray
07.02.2023 21:13

Tester alias Pagan: Ani ten můj dovětek nebyl psán s bůhvíjakými emocemi. Nicméně z tvého prvního příspěvku přímo sálal styl myšlení a komunikace na níže uvedeném webu (tedy MF), to pyžmo z toho šlo naprosto děsně. Hele, já jsem zkrátka nesmírně citlivej člověk.:-)

 

Tester (Petr Štěpničk alias Pagan)
07.02.2023 20:57

Moc se mi líbí první odstavec tvé reakce...věcně a bez emocí, tak to má být. V článku jsi udělil 80%, ale jinak máš pamatováka :-) Dovětkem jsi to sice trochu zabil, ale i tak toho využívám k poděkování za sérií tvých recenzí o Testament (zrovna na nich taky makám), a taky jiných článků...nemusím sice vždy souhlasit s obsahem, ale jsem rád, že to má hlavu a patu, minimálně po stylistické úrovni, což je dnes - na úrovni amatérských recenzí - téměř zázrak :-)

 

Stray
07.02.2023 20:13

Článek jsem neotevřel, ale počítám, že jsem dal 70% (možná bych mohl dát i 80%). Vysoké hodnocení nesouhlasí? Já tu desku mám za silnou, ale ve srovnání s ostatními - třemi před a dvěma po - působí jako trochu horší. Zvuk je divnej, v rámci kytar moc praskavej, bicí zní zas kotlíkově, líbí se mi zvuk tónů kytarových sól Alexe Skolnicka, hlas Chucka Billyho, zde znovu o něco melodičtější, a pak cca polovina skladeb, nějaké tři songy považuji dokonce za vynikající. Za návrat k thrashi tu desku určitě nemám, thrash to je, ale zhruba na stejném levelu jako Practice What You Preach, spíš ještě víc zpěvnější a power.

Po tvém zhodnocení zakončeném větou "Tady nesedí fakta" PRÁSK ... bych si dovolil tě o něco požádat - "Moc tě prosím, odejdi na Metal Forever, vážně, nemá to cenu."

 

Tester
07.02.2023 19:57

Podivná recenze, zaprvé nesedí - vzhledem k mnoha výtkám - vysoké hodnocení. Potom nesouhlasím s hodnocením zvuku, ten je lepší než minule (i když celkově pořád bída), stylově jde rovněž o návrat k thrashi, nikoli naopak. Co člověk, to názor, ale tady nesedí fakta.

 

rumcajs07.12.2015 22:11

Tu se asi všichni shodneme, že jde o slabší desku, ovšem na poměry Testament. Pro mě přijatelnější než předchůdce, titulní píseň a klip mám moc rád, The Legacy taky výborná. 70 %

 

Valič
07.12.2015 22:00

80% Asi vůbec nejslabší album kapely, ale rozhodně se nejedná o vyložený propadák.

 

Zetro
07.12.2015 19:13

Prvé sklamanie od Testament,nebyt nadhernej the Legacy a par skladieb vratane titulnej ide fakt o dost priemerny material v ramci kapely ako je Testament.Cela produkcia je nejak unahlena 70%