Last Hardrock Outsider

TESTAMENT, ANNIHILATOR, DEATH ANGEL - Brno, Sono, 19.listopadu 2017

Takže v neděli na otočku Brno, okolo poledne tam a v průběhu noci na pondělí zas přes 300 km vlakem zpátky, člověk by nevěřil, jak jsou dnes podobné noční spoje plné, ale co jednoho nezabije ..., ostatně asi to znáte, i když to o tom nezabití/ posílení zjevně vždycky neplatí. V centru Moravské metropole se motám jako holub na báni a ptám se na klub Sono, přičemž severní směr klubu znám zhruba z mapy. Chlapík odpoví: To musíte na Čéskou, a pak šalinou dvanáctkou a nebo čtverkou na Veveří a po nějakých třech kilometrách bude ten klub vlevo. Když si to v hlavě srovnávám vypustím něco jako: Na Veveří? To je tuhlencta ulice okolo kostela? Chlápek na mě kouká jako na Marťana, ale kejvá, tak to chápu tak, že asi souhlasí. Tříkilometrová procházka je fajn i bez šaliny, co si budeme povídat, vlastně mám na ni i čas. Poblíž klubu zaplouvám do hospůdky U čolka, kde mají pestrý výběr malých pivovarů a během diskuse s místníma metlošema, rovněž čtyřicátníkama, nasávám atmosféru Brna. Diskuse je tak živá a veselá, že za necelé dvě hodiny mě přistává na stole šestej škopek, přičemž se rozebírá a nadává na všechno - vedení Brna (prej tzv. hnutí Žít Brno), Slováci, Sparta, Praha celkově jako město, neutěšená situace okolo stadiónu Za Lužánkami. Je těžké se zvedat, ale koncert volá... někdy si na tohle město musím udělat víc času, včetně té vily s německým jménem, kde se domluvilo rozdělení Československa...jak ona se jenom jmenuje? Ale zpět ze sna na metalový koncert.



Jako oslava pravověrného zaoceánského thrashe, tak se dal večer v brněnském Sonu chápat, vždyť ne často se stane, že z generace pozdním osmdesátých let přijedou na jedno místo hned tři zástupci? A tak jsem se jednu listopadovou neděli vydal na otočku do Brna, abych si celý večer jak se patří vychutnal. Místní klub Sono je z architektonického pohledu zajímavou stavbou, neříkám že úplně dokonalou, ale své kouzlo to místo má. Praktické mě přijde schodovité dělení plochy sálu od nejníže položené části u pódia až po vyvýšené prostory vzadu. Dva dlouhé balkóny nad sebou, obepínající jako obří hadi část stěny naproti pódiu, jenž platila vlastně za výseč z vnitřní strany koule, rovněž svědčily o tom, že architekt ujížděl na futuristicky zaoblených tvarech. Zvukově však má prostor svoje limity a mluvit o něm jako o sále s nejlepší akustikou je asi přehnané, naopak, v průběhu celého koncertu nebyl zvuk sice špatný, ale leckde se ztrácel zpěv a čistota také nebyla z největších. Kdo však přišel na své oblíbené kapely, musel být spokojen, protože všechny tři kapely měly potřebné nasazení a doložily, že old-school nářez má stále své opodstatnění, naopak, působí leckdy oproti technicky dokonalejší tvrdé hudbě jako něco, co v sobě hlídá stále nápady a žhavé jiskry.


 

Se sedmou večerní zahájili večer kalifornští DEATH ANGEL, v roce 1987 platící se svým debutem „The Ultra Violence“ za nadějné benjamínky scény, dnes už velmi mnoho let plně etablováni mezi elitu žánru. Druhdy pětice filipínských mladíků nyní sice působí v odlišné sestavě (staré časy pamatují jen Rob Cavestany a Mark Osegueda), ale na jejich nadšení to nic nemění. Jak se dalo čekat, DEATH ANGEL do toho šli po hlavě a věnovali se tomu nejtypičtějšími, co vzešlo z jejich thrashové historie. Logicky tak nezazněly žádné balady ani experimenty a jednotka zhruba do tisícovky příchozích, jenž klub bezpečně zaplnila, v rychlém sledu našila šest zběsilých riffovitých flákot. Osegueda sice není z nejlepších pěvců, ale roli nositele energie a charismatického frontmana plní, stejně tak byla na kapele znát ona poctivá koncertní sehranost, neboť DEATH ANGEL patří k nejaktivnějším cestovatelským psům na metalové scéně.

 

DEATH ANGEL – setlist:

Father Of Lies

The Dream Calls For Blood

Claws In So Deep

The Ultra-Violence/ Throw To the Wolves

Mistress Of Pain

The Moth


 

Kanadští ANNIHILATOR předvedli tradičně vynikající koncertní set, který se však v rámci složení setlistu nijak významně nelišil od minulých akcí. Zkrátka Jeff Waters namíchal ty nejvíce klasické songy s několika položkami z aktuální desky. Obklopen o generaci mladšími dělníky/spoluhráči však potvrdil, že jde o jednoho z nejpozoruhodnějších kytaristů své generace. Horší už je fakt, že se ještě třicet let od památného debutu „Alice In Hell“ stále opírá zejména o skladby z tohoto mimořádného alba a pokud se tak projdeme po portfoliu ANNIHILATOR, brzy zjistíme, že se v něm nenachází příliš věcí, které by konkurovaly tvorbě z prvních alb. Za mne však spokojenost, Jeff zkrátka po dlouhá léta hraje stále dokola to, co chtějí od něj lidé nejvíce slyšet, nedělá si to složité a památné kusy přehraje vždy s mistrovským nasazením a ještě u toho zvládá zpěv. Určitě lepší koncert, než by leckdo vzhledem k tristní kvalitě nových nahrávek čekal, z mého pohledu dokonce lepší než poměrně monotónní DEATH ANGEL.

 

ANNIHILATOR - setlist:

One To Kill

King Of the Kill

No Way Out

Set The World On Fire

W.T.Y.D.

Phantasmagoria

Twisted Lobotomy

Alison Hell

Human Insecticide


 

Už od prvních skladeb koncertu TESTAMENT, zde propagujících zejména své poslední, rok staré album „Brotherhood Of The Snake“, bylo zjevné, kdo že se stane jasným vítězem celého klání. Na každém postu veličina světového metalu, repertoáru tolik, že by to vydalo na několik koncertních setů, kde by nebylo možné najít dramaturgickou skulinu, zvuk mohutný, nasazení obrovské a odezva od fanoušků taktéž ohromná. To všechno se dalo vysledovat z koncertu legendární pětice z Bay Area. Jen škoda, že se hlas Chucka Billyho někdy v té mase ztrácel, ale v podstatě s postupujícím koncertem se vše pozvolna urovnávalo a stávalo optimálním. Na fanoušcích rozhodně nebyly znát žádné rozpaky a koncert si hodně užívali, o čemž svědčilo časté popostrkování a rejdění uvnitř pitu. Kdo by čekal povinná cvičení na trase prvních dvou řadovek „The Legacy“, „The New Order“ a již výše zmíněné poslední řadovky, ten mohl být překvapen. Setlist už tolik nestál na nejstarších skladbách, naopak se do něho dostaly velmi osvěžující položky jako „Electric Crown“, „Low“, „Practice What You Preach“ nebo dokonce „Souls Of Black“. Každý z instrumentalistů měl své krátké sólové okénko a předvedl se ve výborném světle, to nejdelší měl asi baskytarista Steve Digiorgio, jehož příspěvek plynule přešel do „Urotsukidoji“, instrumentálky z alba „Low“. Logicky převládaly songy z posledního alba, z nichž třeba „The Pale King“, „Centuries Of Suffering“ nebo „Stronghold“ velmi bavily. Alex Skolnick byl tradičně mistrovský ve všech svých herních disciplínách, Gene Hoglan platil za neuvěřitelně pohodově hrající mašinu, Eric Peterson je tři dekády spolehlivou riffovou jistotou a o charismatu Chucka Billyho netřeba se zmiňovat, celkově velmi dobrý koncert, jenž byl poměrně vyčerpávajícím průřezem historií jedné z nejpozoruhodnějších thrashových kapel všech dob, a tak tisícovka příchozích mohla z brněnského klubu odcházet spokojena.


 

TESTAMENT - setlist:

Brotherhood Of the Snake

Rise Up

The Pale King

More Than Meets The Eye

Centuries Of Suffering

Electric crown

Into The Pit

Low

Stronghold

Throne Of Throns

Eyes Of Wrath

First Strike Is Deadly

Urotsukidoji

Souls Of Black

The New Order

Practice What You Preach

Over The Wall

 


21.11.2017Diskuse (11)Stray
janpibal@crazydiamond.cz

 

DarthArt
22.11.2017 19:29

"bylo teoreticky možné ze schodiště poblít šatnu" - :):) Takhle zásadní informaci o dispozici sálu jsem ještě v žádné diskusi neslyšel :):) Víc! VÍC! VÍC!!!

 

stefanos22.11.2017 18:00

Kdo tady říkal Tankard, tak Disco Destroyer je asi moje nejoblíb. Nějaký dva metly jsem potkal na Špilberku, no a Death Angel jsem se těšil a dobře si vedli, ale ten zpěvák pak něco řekl, jako že velká událost a jedna velká rodina a mě napadlo že táhneme za jeden provaz a Nuclear Blast a bavte se s přáteli a Gambrinus a Spark a to bylo na mě moc, tak jsem si dal úkol, že si dám pivo na každém ze tří balkónů a pak zase atd., čímž jsem zjistil, že nejhezčí zvuk byl na druhém balkóně a hru jsem pojmenoval Veselá doplňovačka. Prostor hezký, i z chybami - bylo teoreticky možné ze schodiště poblít šatnu - hadovitostí prostor pěkně ladil k aktuálnímu obalu Testamentu.

 

stefanos22.11.2017 17:26

V Brně nic není, Ostrava a Kladno mají daleko větší kouzlo pro mě, ale sežral jsem tam vynikající veganský něco v centru. Královopolská strojírna tam je, Zdeněk Pánek. Hezké to bylo

 

Valič
22.11.2017 11:25

Z těch „metalových“ turistických atrakcí na Moravě bych zmínil ještě Muzeum mučících nástrojů u zámku ve Valticích (je umístěno v bývalém vinném sklepě). Jen nechápu, proč ten průvodce během výkladu asi třikrát zmínil, že jsou ty exponáty plně funkční a jejich repliky se běžně používají v moderních BDSM salónech. Sice nevím, co tam ti zaměstnanci po zavíračce provádějí (a asi to ani vědět nechci), ale pro jistotu jsme tam na nic nesahali. :-)

 

Valič
22.11.2017 10:29

DarthArt: Na Špilberku jsme byli taky, jen jsme nepočítali s tím, že celá ta prohlídka včetně všech muzejních expozic zabere tolik času. Ty podzemní prostory jsou opravdu hodně působivé. Nechápu, jak to tam tenkrát ti vězni mohli vydržet (ono jim ale asi nic jiného nezbývalo), byla tam zima jak v psírně.

 

DarthArt
22.11.2017 09:46

A taky v Brně mají k nahlédnutí pohřebiště pod Kapucínským klášterem - mumie v rakvích a v jejich čele Pandur Trenck. Od Jakuba je to pět minut chůze.

No a když už jsme u toho "metalového" Brna, za návštěvu samozřejmě stojí taky obrovské kasematy na hradě Špilberku. Dokonalá törrovsko-rootovská atmosféra :) Jsem nevinnen..... v podzemí !!!!!

 

Valič
21.11.2017 21:53

Ta brněnská kostnice je umístěna pod kostelem svatého Jakuba a jedná se údajně o druhou největší kostnici v Evropě. Nachází se v ní kolem 50 tisíc kosterních pozůstatků, které byly při její rekonstrukci nově uspořádány a doplněny různými moderními uměleckými díly (mě osobně tam ty kovové skulptury spíš vadily a trochu mi i kazily celkový dojem z prohlídky).

 

zdenos21.11.2017 21:20

soundtrack jsi zvolil správně, jen ta halda lebek mi nic moc neříká :))

 

Valič
21.11.2017 21:10

V Brně je vůbec plno zajímavých památek. Třeba tahle:

https://www.youtube.com/watch?v=ujZBY981kos

Před pár lety jsme tam byli s "paní Valičovou" na romantickém výletě. Úžasný zážitek, jen bych jako zvukovou kulisu zvolil nějakou vhodnější hudbu:

https://www.youtube.com/watch?v=mFFJVucBaBE

 

Stray
21.11.2017 20:29

Jo. To je ona. Zajímavá stavba. Jako centrálu CrazyDiamond bych ji bral.:-) Ale tak třeba to rozvinu jutuberskym směrem a zadaří se.:-) Už jenom ta cesta Brnem stála za filmik.