Last Hardrock Outsider

SUPER TUZEX BROS - Plzeň, Music bar Anděl, 30.ledna 2014

Nadějní a na svůj albový debut stále čekající SUPER TUZEX BROS jsou zdá se v pořádném laufu, neboť se jim konečně podařilo nalézt po letech hledání svůj pevný výraz a vyjet na turné čítající více než desítku zastávek. Ovlivnění tvorbou MARILYN MANSON a NINE INCH NAILS je u nich nezpochybnitelné, ovšem tyto inspirační zdroje zde nehrají zas až tak význačnou roli, neboť se kapela snaží do svého projevu vpasovat i vlastní stopu, což je velmi pozitivní. Na současných skladbách je totiž patrné, že mají jednoznačně rockově přímější podobu a jsou vedeny dráhou vyoranou vždy nějakým výrazným, přes zkreslovače prohnaným, kytarovým  riffem, coby ústředním to prvkem, od kterého se všechno odvíjí.


 

Jejich hymny jsou jako dělané pro koncerty, velmi snadno se dokáží zarýt do paměti. Z toho vychází zjištění, že máme co dělat s kapelou, která má velkou šanci oslovit širší publikum, protože jejich koncerty mají spád, dokáží vtáhnout a hlavně diváka baví. Nemluvím o do detailu propracované image kapely, která je zde samozřejmostí a ve které kapela, coby čtveřice zmalovaných, post-apokalypticky vyhlížejících zombies, hraje z veškerým zaujetím, ačkoliv si zcela přirozeně udržuje projev jisté sympatické ležérnosti (je zřejmé, že jde o partu z Česka, kdyby STB pocházeli třeba ze Slovenska, už teď vím, že by vysílali zcela jiné signály, byli by vážní, přísní, trapní, něco podobného zde opravdu nehrozilo), ale o naprosto zabijáckém zvuku, který se kapele podařilo dostat před publikum. Zkrátka celý večer skládající se z jedenácti vypalovaček proletěl, aniž bych u sebe zaznamenal okamžik nudy.

 

Když nejvíce zlý chlapec v baráku, punkově vyhlížející baskytarista s palmovitě vyčesanými dready týčícími se vysoko nad jeho vyholenou lebkou, po poslední skladbě roztřískal svůj nástroj o aparát a rázným krokem v doprovodu jeho spoluhráčů bleskově opustil scénu, razíc si cestu nekompromisně skrz nahuštěný dav před pódiem až někam do šatny umístěné na druhé straně klubu, bylo v této póze cosi kouzelně mladistvého, hvězdného a nepůsobilo to vůbec blbě a od věci. Mám za to, že česká pódia potřebují jako sůl zrovna něco takového.

 

Na tuhle kapelu v čele s Tuzexem (současným baskytaristou kapely SUNSHINE), zde v roli hlavního performera a frontmana, se zkrátka velmi dobře kouká. Pokud ten večer více než stovka příchozích čekala říznou, do nejmenšího detailu ujasněnou, přímočarou a stále ještě lze říci rockovou show, lehce okořeněnou prvky industriálu, zde navíc vkusně podávanou na pozadí temné a vcelku i minimalisticky nastylizované scény (černé plátno nad bicími zakrývalo celou zadní plochu scény, nad bicími visel zhruba metrový obrácený svítící kříž, zřejmě znamení jisté nadsázky a komiksovosti - tedy nic spojovaného s black metalem a podobně vyčpělými žánry), pak musela tahle více než stovka diváků odcházet velmi spokojena. Povedená show.


02.02.2014Diskuse (0)Stray
janpibal@crazydiamond.cz