Last Hardrock Outsider

SUICIDAL TENDENCIES - World Gone Mad

Mike Muir a jeho SUICIDAL TENDENCIES už jsou tak zavedeným pojmem, že vůbec není třeba tuhle legendu kalifornského hardcore a metalu představovat obšírněji. Za těch pětatřicet let mají někdejší oblibovatelé skateboardů natolik specifický zvuk, že i když skrze své dovádění prožívali, jak výtečné časy, tak i období nepříliš podnětná, plným právem patří ke kapelám, na které se jen tak nezapomene. A to v jejich řadách zůstal z původního složení už právě jen Mike Muir. Všeobecně se má za to, že tahle kapela slavila největší úspěchy na přelomu osmdesátých a devadesátých let, kdy jejich zvuk získával prostorovější, na melodie a dvojici sólových kytar zaměřenou, podobu (tehdy i Muirův mluvo-zpěv působil jaksi přívětivěji), příznačnou spíše pro metalovou hudbu. Nicméně dlouho neměli nic jistého, protože po vcelku jalových téměř dvaceti letech, kdy mezi roky 1995-1999 ST neexistovali a pak sice už zase ano, ale jejich aktivity nepatřily k častým, natož pak nějak výrazně povedeným, přišel povedený comeback s minulým albem „13“ (2013) a rázem se tak kapela vrátila trvale do hry. Složení je sice úplně jiné než na začátku devadesátek (ono je vlastně jiné i než před dekádou), ale někdejší kytarové osobnosti jako Mike Clark nebo Rocky George jsou dnes nahrazeny skvělým Deanem Pleasantem. Zvuk jeho nástroje si nic nezadá s jeho předchůdci a dotyčný týpek už nějaký ten rok dokazuje, že je pro současnost u ST velkým přínosem. Před zahájením prací na novince „World Gone Mad“ problesklo v tiskovinách, že za bicí zasedne Dave Lombardo (ex-SLAYER), a tak se také stalo. Po poslechu novinky musím říct, že Dave svou hru výtečně přizpůsobil crossoverovému pojetí Tendencí a novým skladbám propůjčil jistou dávku uvolněnosti.


 

 

Ačkoliv album zní o něco více náklepově, než je tomu u předchozí desky „13“, a inklinuje stejnou měrou k punkové scéně jako k té metalové, rozhodně se jedná o pečlivě sestavenou sbírku vypalovaček, jejíž zvuk zkrášluje výtečná košatá hra právě zmíněného kytaristy Deana Pleasanta. Ten skladby zdobí klokotavými sólíčky stejně jako ti nejlepší z jeho předchůdců. Muirův hlas je rovněž stále ve formě a prakticky se od počátku devadesátých let příliš nezměnil. V textové rovině jde o obvyklé stěžování si na neduhy současného světa a tak témata obsahují ekologicky orientovanou kritiku zacházení s naší planetou („World Gone Mad“) nebo si občas pohrají s očekáváními mnohých jedinců, lačných výsledků blízkých amerických voleb. A můžete si být jisti, že jeden z prezidentských kandidátů nezůstane ničeho ušetřen („One Finger Salute“). Tahle skladba se žene přesně v onom zmíněném punkově kvapíkovém tempu, ostatně stejně jako jí přímo předcházející song „Happy Never After“, nebo vtipná hymna vztahující se k jedné žijící legendě heavy metalu a velkému obdivovateli SUICIDAL TENDENCIES – „Clap Like Ozzy“, což je vlastně úvodní vypalovačka a pilotní singl desky.

 

 

V songu „The New Degeneration“ Muir účtuje s čím dál větší rozmazleností a zakrnělostí mladších ročníků. Závěr alba (hlavně song „This World“) je více rozmáchlý, hozený spíše do pomalejších temp, i když předposlední věc  „STILL Dying To Live“ v druhé půli dobře vygraduje a je schopná leckterého kokota v kšiltovce dostat do poga, i přestože se z počátku jeví jako zasněná hypnotická věcička, přirovnatelná k materiálu někdejší velmi dobře prodávané placky „The Art Of Rebellion“ z roku 1992. Ono postupné zrychlování je vlastní povícero zdejším songům, takže i „Damage Control“ přechází od pomalejších temp až k těm bláznivým. Celkově jde o povedenou desku, která však se svým výsledným skladatelským vkladem a ve srovnání s předchůdcem („13“) spíše neobstojí. Jde bezesporu o rychlejší a punkovější jízdu, která má velký drive, což lze přičíst několika skutečnostem, z nichž jednou je zmíněná účast Davea Lombarda. 


05.10.2016Diskuse (13)Stray
janpibal@crazydiamond.cz

 

Valič
04.10.2018 15:32

Mě Mike sice vždy připadal jako nesympatický otravný exot, ale ten jeho pitvořivý afektovaný zpěv k S. T. prostě patří. Od kapely mě baví pouze prvních pět řadovek, přičemž třetí a čtvrtou považuji za naprosto geniální. Pátá už mě tak moc nebrala, ale pořád je ještě hodně dobrá a hlavně originální.

 

DarthArt
04.10.2018 10:03

No jo, to je Hollywood - korouhvičky, které udělají cokoli, aby se udržely v reflektorech. Podívejte se na na MeToo, hromadně se k tomu přidávaj herečky a zpěvačky, které svou kariéru vybudovaly téměř na pornografii, a teď vykřikujou, jak je uráží, že se na ně muži dívají jako na sexuální objekt. Zítra budou klidně zvedat pravici, když to bude právě v módě. A hlavně jsou naprosto povrchní, je to pro ně show - Angelina Jolie se nechá vyfotit s uprchlíky, zapláče před kamerou, zamoralizuje, jak bychom měli mít srdce a pak odletí letadlem na svůj soukromý ostrov. Kolik utečenců tam pozvala, když má tak velké srdce?

Tendencies mě moc neberou, sice jsem měl alba Join The Army a potom jedno tuším z roku 90 (je tam Mike u zdi s nějakýám nápísem), ale nebaví mě to víc než dvě-tři písničky. A koncerty? Ten chlap tak strašně kecá, kecá a kecá, že mě to baví spíš jako rarita než že by mě to nějak strhlo...

 

Dante
04.10.2018 07:48

No tak já rozhodně radši kavárnu než hospodu čtvrté cenové,kde u stolu sedí individua typu Trumpa,Orbána,Zemana,Okamury a podobných ochránců národních zájmů a tradičních hodnot;-) Ale každému soudruhovi dle vlastního vkusu, s touhle vzedmutou vlnou primitivního národovectví se bojovat nedá,snad časem sama odezní. K Suicidal: hudebně vždy celkem zajímavá kapela,texty poněkud přitroublé,ale ty většina lidí stejně neřeší. Co je ale minimálně pro mně nezkousnutelné,je Mikův vokální projev.Leze mi na nervy,k hudbě Suicidal nesedí a vždycky mě spolehlivě donutil jejich muziku po pár minutách vypnout.

 

Bluejamie65
16.01.2017 17:50

a (j)aká elita, snad jelita... tak je to teprv správně, navíc ohledně Streepove šlo o natolik imbecilní a myšlenkově nekonzistentní projev, že si myslím, že to byla normální zaplacená etuda ve stylu našeho Na stojáka...

 

Stray
16.01.2017 11:34

Vidím to stejně. Mě fascinuje ta arogance, moralizování a pokrytectví neziskově ziskových lidí jako Meryl Streepová. Když slyším slovo elita (zvlášť tady u nás), tak se mi otvírá kudla v kapse.

 

carcass
16.01.2017 10:22

Díky Stray za tu špinavou práci s překladem :-). Ta americká "kavárna" je mnohem šílenější a hlavně agresívnější než ta naše malá česká přiblblá pražská.....jsem na všechny ty divné rudo-zelené postavičky žijící ve své bublině mimo realitu už vyloženě alergický a začínám si hlídat "ideovou čistotu" :-)

 

Stray
15.01.2017 19:10

carcass: podle mě jsou ST takový ty klasický kydy jak svět stojí za hovno, nic zas až tak moc agitačního za nima není. Já třeba jejich texty vůbec neřeším, nevnímám, a už vůbec je nevedu jako politické. jasně, že byli proti Trumpovi, ale to z téhle sorty snad všichni (snad kromě SLAYER, MORBID ANGEL, DEICIDE a Phila Anselma). :-)

 

carcass
15.01.2017 17:12

v průběhu času jsem si vypěstoval nepřekonatelný odpor ke všem programově levicovým kapelám, hudebně budou Suicidal Tendencies asi v pořádku, ale mám strach z jejich textové stránky, fakt nemám náladu poslouchat politickou agitku, která je mi bytostně odporná.......takže než si to veledilo případně stáhnu a poslechnu, tak může mi někdo kvalifikovaně odpovědět zda jsou jejich texty vyloženě levicově propagandistické, anebo jen takové ty obvyklé kydy jak svět stojí za hovno? V prvém případě tím nebudu marnit svůj čas, ve druhém případě to v dobré víře a bez předsudků minimálně vyzkouším :-)

 

Valič
06.10.2016 17:18

Já jsem Infectious Grooves nikdy moc neposlouchal, ale jejich desky se mi zdají po hudební stránce o dost zajímavější než novější tvorba Suicidal Tendencies. Nejvíc se mi líbí debut a Groove Family Cyco (obě za 90%), ovšem jejich zatím poslední album Mas Borracho (80%) taky není špatné (Sarsippius´s Ark je pouze jakási kompilace, u které mě dost kazí dojem z poslechu rádoby vtipné kecání mezi skladbami).

 

Stray
06.10.2016 14:51

Od INFECTIOUS GROOVES jsem si nikdy dobrovolně nic nepustil, znám jen asi dva klipy (v jednom hraje Ozzy). Tak asi tolik k jejich případu a spolupráci s CrazyDiamond. :-)