SUEDE - Autofiction

90%

Londýnští stylaři SUEDE v září vyslali do světa již svou devátou řadovou desku nazvanou „Autofiction“. Jak už její název napovídá, jde o velmi osobní introspektivní materiál, který zachycuje myšlenky a hudební nápady členů kapely (především pak Bretta Andersona a Richarda Oakese) vznikající v časech poznamenaných pandemií. Přes ponurý ráz však písně vnímám jako energické, živelné a v kontextu rockových standardů Velké Británie vlastně i jako takřka mainstreamové. Je tedy jasné, a přijde mně to tak od prvních poslechů, že jde o materiál, který se od starší tvorby svou hlomoznější strukturou liší. Novinka na mne dělá dojem sice temné, ale rozhodně hymničtější desky než tomu bylo v případě několika předchozích. SUEDE se zde sice inspirovali post-punkem osmdesátých let, ale určitě ne jeho subtilnější formou.

Přímočaré skladby jsou složeny tak, aby se od prvních momentů dostaly posluchači pod kůži, takže uhrančivé sloky se střídají s nosnými refrény a zaoblení obstarávají zvuky syntezátorů. Alternativní prvek z jejich dávné minulosti zdá se definitivně slábne. Krom Andersonova hlasu nepřipomíná někdejší pilíř ostrovních kytarovek z devadesátých let a sounáležitost s britpopem skoro nic. Co naopak přetrvává je výtečné skladatelské a muzikantské řemeslo, originální feeling, který je dnes situován do masivnějších proporcí písní, a pak také rafinovaná chytlavost skladeb.

Sám netuším, jaké favority bych vybral a doporučil, byť je asi zjevné, že roli stěžejní hymny zastane hned úvodní „She Still Leads Me On“ s klenutým a zpěvným refrénem, jenž má schopnost magnetizovat. Jde o Brettovu velmi osobní skladbu, která je zároveň vzpomínkou na jeho mámu a skrze kterou se zpěvák zasněně ohlíží do časů vlastního dětství. Nádech naděje sebou nese „The Only Way I Can Love You“, dost možná velký šlágr kapely SUEDE pro léta budoucí. Píseň potvrzuje, že tahle kapela může mít buňky nejen na uspokojení všech vybíravých stylařů a jejich fajnšmekrovských jazýčků, ale je schopná složit i něco upotřebitelného širšímu publiku. Tak jako tak, ani při téhle vztahové písni SUEDE nesklouzávají do nevkusu. 

Potemnělý post-punkový ráz, dravost až drásavost, v sobě naopak nesou temné songy jako „Personality Disorder“, „15 Again“ nebo „The Boy On The Stage“, kdy zjevně Anderson vzpomíná na své teenagerské období a post-punk osmdesátých let. Každopádně oproti těmto hymnám vám opěvovaní JOY DIVISION mohou připadat až příliš chladní a neživotní, zatímco třeba THE CURE až moc křehcí. SUEDE se zde, myslím, podařilo nalézt ideální vyváženost a dodat i potřebnou živelnost. Špatně se nejeví ani pomalejší kusy, které vybalancovávají náladu celé nahrávky a dodávají i pocit melancholického snění – týká se to třeba „Drive Myself Home“, „What Am I Without You?“ nebo také pozvolně gradující závěrečné okázalosti „Turn Off Your Brain And Yell“, které nechybí jemná orchestrální aranže, potřebné napětí, ani s vkusem podávaný rozmáchlý naturel. Celkově bych řekl, že je na novince jen velmi málo slabších míst. Ze začátku se mě sice moc nepozdávala až dandyovsky ležérní „Black Ice“, trochu připomínající reminiscenci britského 70´s glam-rocku, ale i tuhle skladbu, ve které se frontman zaobírá rodinnými vztahy, především dědičností chyb otců, jsem nakonec přijal se vším všudy.

Za většinou materiálu stojí ústřední duo – jmenovitě zpěvák Brett Anderson a kytarista Richard Oakes (ten kdysi v polovině devadesátých let nahradil Bernarda Butlera a vede si na tomto, v minulosti britskými trendsettery sledovaném postu velice dobře), snad jen ve čtyřech skladbách z jedenácti této dvojici vypomáhal ještě klávesák Neil Codling, což je hudebník, který je počítán do sestavy SUEDE až od třetí řadovky „Coming Up“ z roku 1996. Rytmická dvojice Mat Osman a Simon Gilbert se ostatně nikdy skladatelského procesu příliš neúčastnila. Kapela SUEDE tak v letech 2020-2022 nahrála během nejrůznějších sessions v londýnském studiu Konk další řadovku, která v jejich portfoliu, dle mého, rozhodně nezapadne. Je sice stran zvuku trochu temnější, ale i mimořádně hymnická.

10.10.2022	Diskuse (2)	Stray janpibal@crazydiamond.cz