STEVE HARRIS - Norimberk, Rockfabrik, 2.března 2013

Přestože si IRON MAIDEN v Česku pochvalují svoji velice silnou fanouškovskou základnu a jejich turné pravidelně míří i na tuzemské haly a stadiony, současné evropské tour jejich hlavního mozku Steva Harrise se českým podiím překvapivě vyhnula. První březnovou sobotu jsme tedy vyrazili do blízkého Norimberka. Úvod koncertního reportu snad ani nelze nezačít pozastavením nad Harrisovou sólovou deskou „British Lion“, která vyšla loni na podzim. Předpokládal jsem, že pokud hlavní autor skladeb IRON MAIDEN chystá svoji první sólovku, bude mít nějaký tvůrčí přetlak nebo má zkrátka v zásobě věci, které by se k formátu jeho mateřské kapely nehodily, či snad složí poctu svým sedmdesátkovým hardrockovým oblíbencům. Ani jeden z těchto výchozích předpokladů se ovšem bohužel nenaplnil. „British Lion“ je velice průměrné a nedotažené album současného rocku s absencí jakékoliv silnější skladby či hitu. Přesto nás lákala k výpravě na koncert sama osobnost Steva Harrise a já osobně doufal, že živé provedení dodá průměrnému materiálu z nahrávky nějaký o třídu vyšší náboj.

Případy, kdy se hvězdy formátu Steva Harrise pustí do sólového projektu nebo do budování vlastní kariéry stranou svého hlavního působiště jsou v hudební branži velice časté. Při sestavování doprovodného bandu jsou pak obvyklé dva klíče. Bud si umělec vybere do své kapely nějaké mladé dravce (jako třeba kdysi Bruce Dickinson) nebo postaví supergroup z dalších es světového rocku. Harris šel ovšem třetí cestou a svůj band postavil z hudebně nevýrazných čtyřicátníků. Slabinou pak je především zpěvák, dosahující maximálně úrovně krajského přeboru.

Z předem nastudovaného playlistu bylo zřejmé, že album „British Lion“ bude přehráno celé. Již při prvních skladbách  bylo jasné, že ani živé provedení průměrný materiál neposune k nějakému o třídu vyššímu posluchačskému zážitku. Menším oživením byla až čtvrtá skladba „Father Lucifer“. Tahle věc se Harrisovi na sólovku nevešla, přitom byla paradoxně nejlepší písní večera a jako jediná připomínala IRON MAIDEN. Vyznění ovšem srážel již zmiňovaný nešťastný způsob zpěvu. Ihned v mysli startovalo, jak by si na tomhle štyku asi smlsnul mistr Bruce? Pro další průběh večera lze již použít parafrázi vojenského hlášení - pane čtenáři, během koncertu se již nic mimořádného a zvláštního nestalo. Z dílny Iron Maiden nic nezaznělo, až v přídavku došlo na slušně odehraný cover „Let It Roll“ od Harrisových velkých oblíbenců UFO.
             

Celé koncertní události přihlíželo v Norimberku odhadem pouhých 250 diváků. To je překvapivě málo, na to že se do města dostavil kapelník jedné z nejslavnějších stadiónových metalových skupin. Neštastné sólové album patrně odradilo od účasti i věrnou maidenovskou obec. Přesto výletu nelituji a v závěru zmíním i pozitiva. Viděl jsem v klubu z detailu a ze vzdálenosti dvou metrů při práci velmistra a stylotvorného průkopníka metalové baskytary. Steve Harris nepolevil ve své virtuozitě a hráčském nasazení ani v sedmapadesáti letech. Tak tedy Steve nashledanou v lepších časech, tedy na letním turné tvé Železné panny!

13.04.2013	Diskuse (0)	Ozzy