Last Hardrock Outsider

STEEL PANTHER - Lower The Bar

Nemám rád tyhle tzv. sranda kapely, za kterými ve skutečnosti stojí vysoce profesionální managementy a z oné srandy se velmi brzy stane výnosný a letitý byznys. Neřeknu kdyby šlo o nějakou řádně jedovatou recesi bez ambicí hudební trvanlivosti, to by byl samozřejmě jinej příběh, ale vzhledem ke skutečnosti, fakt nejsem schopen se něčím podobným bavit. Nikdy totiž nejsem přesvědčen o tom, že bych měl nad hudební stránkou něčeho podobně agresivně tlačeného jakože přivírat obě oči a jen se nad jejich produkcí smát a užívat si jí. Tihle podivní chlapci se zkrátka už před lety naparádili, ohodili typickými retro hadříky a budili možná u někoho dojem nekonečných srandistů, ale já se bohužel zdráhám jim jejich duševní čistotu uvěřit. STEEL PANTHER patří dnes, i skrze tu úvodní děsnou srandu, k těm nejúspěšnějším sleazy-rockovým partám, jaké kdy po téhle planetě běhaly a vyprodávají ty největší koncertní prostory, ale pokud se oprostíme od všech těch cingrlátek a zaměříme se opravdu jen na jejich písně a zhodnotíme na nich co asi tak přinášejí i v rámci letitého hair-metalového žánru, jde o snůšku těch největších klišé a nápady nepřinášejícího vyřvávacího balastu, na jaký bylo možné už před třiceti lety v této hudební oblasti narazit.

 

 

 

Druhou stránkou mince je, že tihle STEEL PANTHER opravdu nejsou zoufale podprůměrnou partou, na to je jejich muzikantská a pěvecká výbava velmi solidní, vlastně bych o téhle nové desce mohl říct, že by v pohodě zapadla do kvalitativního průměru někdejší scény z Los Angeles konce osmdesátých let, jenže tenkrát se v těch divotvorných ohozech před hromadou fanynek natřásali dvacetiletí kluci, kdežto členům STEEL PANTHER už je dnes okolo čtyřicítky. Už jen tahle anti-autentická „nedokonalost“ u mne neprobouzí zrovna nadšení a důvěryhodnost už vůbec ne. Takže si kladu otázky typu: Opravdu tenhle svět potřebuje někoho jako STEEL PANTHER? Buď se prostě rozhodnete, zda-li budete dělat chvilkově srandu a nebo tedy přehodíte a začnete působit na scéně trvanlivě a trochu seriózněji, nic mezi neexistuje, protože jak se říká, opakovaný vtip  už nemůže být vtipem. I STEEL PANTHER se postupem doby snažili mírně přehodit, ale zůstali někde na půli cesty, nicméně prostřednictvím svých pozdních alb už působí o něco lépe, ale to je právě to gro celé věci, já je prostě neberu jako do své hudby zanícené muzikanty, ale jako hudebně velmi dobře vybavené komiky, zkrátka je nikdy nedokážu brát stejně vážně jako ony původní party počínaje MÖTLEY CRÜE a RATT…konče u POISON a CINDERELLA či WARRANT. Prostě to nejde.:-)

 

 

Nová deska je sbírkou zvukově obstojně ošetřených chytlavých songů s výtečným zpěvem, přesvědčivými muzikantskými výkony a velmi dobře šlapajícím beatem a je zde, v tom závěji klišovité otřepanosti,  několik položek, které neváhám onačit za vlastně vcelku povedené - „Goin´ In the Back Door“, „Anything Goes“ a „Wrong Side Of the Tracks“, ale pouze jeden song mne zaujal mimořádně tak, že si jej plně užívám a hodnotím cedulkou „nutné slyšet znovu“ –  a ten se jmenuje „I Got What You Want“. Takže jo, STEEL PANTHER jsou stále zde, připraveni pobavit ty hromady mladých lidí, kteří kouzlu amerického Hard´N ´Heavy z osmdesátých let dříve nikdy nepodlehly.


22.04.2017Diskuse (54)Stray
janpibal@crazydiamond.cz

 

Imothep
05.06.2017 19:41

Valič: Presne, jak pise Spajk, vubec to nefunguje(teda v tom kladnym slova smyslu). Tohle to jsi mohl verit v 87mym Motley Crue(muzes jim to vlastne jako jednem ze zakladatelu zanru verit porad). Ale ne skoro 50tnikum s vyliftingovanym xichtem plnym botoxu, kteri si z toho jeste navic delaji jen srandu a cele to zalozili ucelove pote, co jim vybouchly minule projekty .... a celej svet jim to sezral. Jak uz jsem psal a klidne to zopakuju treba 100 x = me tahle "kapela" proste urazi.

 

spajk
05.06.2017 16:25

To nefunguje. Aspoň u mě ne. Vzít muziku, styl chování a módu z éry před třiceti lety, vytrhnout to z kontextu doby a násilně to zasadit do současnosti. Pak je to jako u Steel Panther. Možná to myslí dobře, chtějí oživit dávné časy, ale je to kontraproduktivní a směšný a spíš než pocta je to trapné a zesměšňující. A to se nebavime o muzice. To je hrůza, děs a klasikam jako Unskinny Bop se to nikdy nevyrovná. Prototyp rockera, kterymu sežeru vše je tohle a všimněte si Townsendovské vyhrávky. https://youtu.be/olshWt0R800

 

Valič
05.06.2017 11:02

Celkem mě zaujalo, jak jste se tu nedávno rozhořčovali nad kvalitou videoklipů téhle kapely a tak jsem si pro zajímavost jeden pustil (https://www.youtube.com/watch?v=roRcksH2_HQ). Vážně nechápu v čem je vlastně problém, vždyť je tam všechno tak, jak má být - pivečko, děvčátka, motorky, Lucifer, moučkový cukr... Len tá trúba im tam chýba, len tá trúba. :-)

 

wuxia
30.04.2017 09:43

Bluejamie65: S tím souhlasím, ono není moc detektivek, které si člověk přečte opravdu s chutí víckrát, ale jak už bylo řečeno, u Chandlera jde o mnohem víc než o detektivnu zápletku. Tam se dá pořád nacházet spousta nového.

 

Bluejamie65
28.04.2017 15:13

oprava: během života

 

Bluejamie65
28.04.2017 15:12

To Wuxia: v tom právě je velká spřízněnost mezi hard boiled school a hard rockem a metalem, kdo Chandlera (a minimálně taky Red Harvest od Hammetta) četl, tak zná to tajemství, jsou to knihy, který nečteš jen jednou. Stejně jak alba si je během alba bereš a pouštíš/čteš znova a znova a i když je znáš zpaměti, stejně je neodkládáš.

 

Bluejamie65
28.04.2017 15:01

Tak jestli zvládne být osmdesátpět let nejprodávanější knihou, tak určitě.

 

Imothep
28.04.2017 08:52

Bluejamie65: Takze myslis, ze se jednoho dne docka rehabilitace a celospolecenskeho uznani i muj oblibenec Ivan Brunetti a casopisy Schizo(tusim u nas vysly jen 4 - sam vlastnim 3) se stanou mainstreamem a bestsellerem? :o) http://www.databazeknih.cz/knihy/schizo-schizo-1-7668

 

wuxia
28.04.2017 08:17

Bluejamie65: No jasně, přitom paradoxně všichni tihle hard bolied psavci z Hemingwaye a jeho objektivního stylu vycházeli. Chandler ho uctíval málem jako boha. A viděno dnešní optikou - kdo čte Hemingwaye (samozřejmě nic ve zlým) a kdo Chandlera.

 

carcass
27.04.2017 22:11

tyhle ty literární hrátky už jdou těžce mimo mně.....nějakým způsobem chápu, o co tam jde, ale k cíli se dá jít jinudy....tahle sračkoidní témata a sračkoidní styly mně přestaly bavit tak 2 roky po střední .-)