Last Hardrock Outsider

SOUNDGARDEN - Echo Of Miles: Scattered Tracks Across The Path

Když se taková kapela jako SOUNDGARDEN rozhodne zgruntu vysypat všechny své léty zaneřáděné šuplíky, aby v co nejlepších verzích svým fanouškům zprostředkovala skladby, které před nimi zhruba dvacet let, buď schovávala, nebo použila jen na nejrůznější kompilace či B strany singlů, jedná se rozhodně o událost. Zvlášť když tahle dle mého soukromého názoru zcela jasně nejpozoruhodnější ze všech památných grungeových jednotek (rovněž znamenití ALICE IN CHAINS pro tentokrát opravdu prominou) svým comebackovým albem „King Animal“ před dvěma lety potvrdila, že už to s její aktuální formou není ani zdaleka tak žhavé jako kdysi. Měl jsem tušení, že pokud by se ony utajované/letité skladby vykazovaly nebojácností a entuziasmem zachyceným kupříkladu na nejslavnějších albech jako „Badmotorfinger“ nebo zejména „Superunknown“, rozhodně by se našla spousta lidí, kterým by tento nový paklík udělal radost. S čistým svědomím a po důkladném poslechu mohu říci, že se zde opravdu nachází celá řada skladeb, které by se ani ve zlaté éře grunge neztratily a jsou to hlavně přebytky příslušící k oné nejslavnější etapě existence SOUNDGARDEN z první poloviny let devadesátých.

 

Celá kompilace vychází v několika verzích, ta základní nazvaná „Originals“ vlastní čtrnáct autorských a na regulérních řadovkách nepoužitých skladeb SOUNDGARDEN (absolutně nikdy a nikde nezveřejněné jsou z toho však pouze dvě skladby „Kristi“ a „Storm“). Rozšířená verze má však podobu trojdisku, kde „Originals“ vlastní písní osmnáct a na zbylých dvou nosičích, které nesou názvy „Covers“ a „Oddities“, se posléze objevuje hromada nejrůznějších rarit sesbíraných výsadním strážcem katalogu kapely, kytaristou Kimem Thyilem. Jsou to především předělávky skladeb jiných interpretů nebo třeba remixy a zvláštní verze známých věcí. Vlastním však pouze základní verzi, kterou se zde budu snažit přiblížit.


 

 

V případě i třeba jenom základní verze kompilace „Echo Of Miles…“ se jedná bezesporu o zajímavější album, než jaké pro mne představuje poslední a velmi sterilní řadovka „King Animal“, která připomíná spíše něco na způsob AUDIOSLAVE. Dvacet a více let utajované skladby mají stále v sobě mnohem větší oheň než vše, co SOUNDGARDEN vytvářejí v současnosti. Netvrdím, že se zde nachází něco, co se vyrovná úplně těm nejlepším kouskům jejich historie (skladby jako „Outshined“, „Jesus Christ Pose“, „Black Hole Sun“ nebo „The Day I Tried To Live“), ale je zde celá řada položek, které by se na řadovkách z devadesátých let rozhodně neztratily a považuji je i ze zpětného pohledu jako velmi kvalitní ukázky tvorby, kterou se kapela tehdy prezentovala.

 

Největší slabinou je určitá zvuková rozháranost, které se samozřejmě v případě sestavení alba z těch nejkvalitnějších „zbytků“ všech období předejít nedalo, vždyť rozdíl mezi tvorbou jakou se SOUNDGARDEN prezentovali v době počátečních alb typu „Ultramega OK“ nebo „Louder Than Love“ a naopak skladbami z jejich vyzrálé psychedeličtěji laděné labutí písně „Down On The Upside“ je propastný. Osobně oceňuji zejména věci, které tak nějak souvisí spíše s tehdejší pozdní etapou, a které se nevešly na „Superunknown“, nebo na právě zmíněné velmi propracované album „Down On The Upside“, které je neprávem přehlíženo. Zbytky ze SubPop období konce osmdesátých let ani rané věci z devadesátek takovou kvalitu nemají a z mého pohledu celkový výběr trochu sráží.

 

Co mne tedy zaujalo? Především několik skladeb, které by se v klídku mohly nacházet na řadových albech SOUNDGARDEN z devadesátých let, přesně těch albech, kterých se ve své době prodalo po milionech, a tyto by na nich nepůsobily nijak vatovitě. Nepatřily by sice k největším hitům nebo nápadnějším položkám, ale určitě by v klidu mohly tvořit albovou hmotu takto význačných děl své doby. První pozoruhodnou věcí je při mé mírné averzi ke klubově amatérským kořenům a všemu dělanému na koleni až čtvrtá skladba „Cold Bitch“, která vznikla v roce 1992 a byla ve své době umístěna na B stranu singlu „Spoonman“ vydaného o dva roky později. Její hutné riffy valící se středními tempy upomínají nejpravděpodobněji na album „Badmotorfinger“. Vše ještě umocní rozervaný a nanejvýš srdceryvný Cornellův ječák, jenž se zde prezentuje v plné síle, který ze sebe v současné době Chris prakticky nedostane. Parádní skladba se vším všudy. „Birth Ritual“ vyšla kdysi na soundtracku k filmu „Singles“, je tedy jasné, že půjde o věc, která se datuje do doby ještě něco málo před celosvětovým průlomem grunge, dle mého jde buď o zbytek ze sessions k albu „Louder Than Love“ nebo o jednu z nejstarších věcí chystanou pro albového následovníka, která z nějakého důvodu nebyla nakonec vybrána  na „Badmotorfinger“. „Blind Dogs“ je psychedelickým výletem do časů „Superunknown“, kde utrápenost Cornellova hlasu koresponduje s atmosférou doby i tohoto výstavního nosiče. Skvěle aranžovaná věc nakonec vyšla až na soundtracku k filmu „The Basketball Diaries“ s mladým Leem Dicapriem v hlavní roli a jde znovu o skvělou záležitost. Svižná stoner rocková jízda „Bleed Together“ je známa již z časů „Down On the Upside“, protože doprovázela song „Burden In My Hand“ na B straně singlu a objevila se i na výběrovce „A Sides“ vydané po tehdejším rozpadu kapely v roce 1997.

 

Další lahůdkou je „Black Rain“, která sice vznikla před prvním rozpadem, ale byla zveřejněna až na kompilaci vydané v roce 2011 ku příležitosti obnovení činnosti - „Telephantasm“ a celkově samozřejmě také zapadá do aranžérsky propracovanějšího pozdního období okolo „Down On The Upside“. Skladba „Live To Rise“ je jedinou položkou, která vznikla až v současné době a je to poznat, svým pojetím totiž připomíná „King Animal“, kam nakonec nebyla vybrána a objevila se až na soundtracku k filmu „The Avengers“. Na samotném chvostu výběrovky přichází čas na dvě nikdy dříve nezveřejněné skladby „Kristi“ a „Storm“, které pocházejí rovněž z časů alba „Down On The Upside“, na kterém by se rozhodně neztratily. Osobně bych právě na téhle řadovce našel i horší věci, takže je mi jejich tehdejší nepoužití opravdovou záhadou, tak jako tak obě skladby patří k povedeným položkám tohoto zdařilého souhrnu všech pozapomenutých klenotů. Škoda jen, že výsledek trochu kazí skladby, jenž se nevešly na první alba.


18.02.2015Diskuse (0)Stray
janpibal@crazydiamond.cz