SOLFERNUS - Věk nového antikrista (rozhovor)

Nejdříve je třeba říct, že v případě kapely SOLFERNUS nejde jen o jednorázový projekt Igora Hubíka z ROOT, ale o kapelu, které již před více než dekádou vyšly nahrávky „Diabolic Phenomenon“ a „Hysteria In Coma“, a rovněž v jejíž sestavě už tehdy byli přítomni další dva současní členové, frontman Khaablus (INNER FEAR) s baskytaristou říkajícím si Parambucha (ASGARD). Na čtveřici dnes kapelu, která se kdysi na mnoho let odmlčela, aby právě před několika měsíci přišla s povedeným zbrusu novým materiálem „Neoantichrist“, doplňuje ještě bubeník Paul Dread. O okolnostech vzniku nového alba jsem si popovídal s Igorem Hubíkem.

Proč vůbec došlo prostřednictvím novinky „Neoantichrist“ k reinkarnaci až po dvanácti letech?

Uvedl bych nejdříve na pravou míru dlouhou pauzu. Po dvanácti letech vyšla nahrávka. Ve skutečnosti jsme po první desce „Hysteria in Coma“ byli tehdy nějakou dobu aktivní. Natočili jsme dva videoklipy a odehráli dokonce několik koncertů včetně dvou účastí na Brutal Assault Open Air, v té době ještě ve Svojšicích. V roce 2008 nás sice opustil blast-drummer Coroner (dnes CULT OF FIRE), nicméně my jsme chtěli dát dohromady materiál pro druhé album. Díky vlastní neschopnosti k tomu však nedošlo a po několika demáčích upadl projekt SOLERNUS pozvolna do zapomnění. V roce 2016 jsme se znovu po letech sešli ve studiu s novým bubeníkem Paul Dreadem z ROOT. Výsledek jsi slyšel.

Album zní hodně dynamicky a vychází z blackmetalového old-schoolu, což mu velmi svědčí. Byl ještě dnes nekompromisní severský black metal jasnou stylovou volbou?

Nerozlišujeme pojmy jako old school, post, avantgarde a podobné kraviny. Tvoříme hudbu, jejíž kořeny jsou na první poslech slyšitelné, ovšem v žádném případě nechceme být součástí nekonečného zástupu kapel slepě napodobujících severské vzory. Deska „Neoantichrist“ je toho důkazem. Nelze ji zařadit do jedné škatulky a přitom má k black metalu nejblíže. Jak uvedli ve Sparku – dílo hodné mistrů;-).

Nutno říct, že deska dopadla zvukově velmi dobře a nepůsobí na mne archaicky, co na tohle téma můžeš říct? Brali jste ohled na něco jako je modernost vyznění jinak docela starého stylu?

Vůbec ne. Měli jsme jedinou vizi, a sice živý zvuk bicích a kytar nahraných přes kytarové aparáty a boxy. Kromě hostů a kláves jsme všechny nástroje a zpěvy natáčeli ve studiu Ch-Records. Brali jsme ohled pouze na dostatek červeného vína, marlborek a věčně hořící krb.

Shodujete se ještě dnes v rámci kapely na stylovém ukotvení své hudby? Přeci jen už vám není dvacet.

Určitě ano, jinak bychom nevydali tak dobrou desku;-).

Jak dlouho jste vůbec přemýšleli o albovém nástupci oněch více než dekádu starých nahrávek? Novinka asi nebyla úplně spontánně zhotoveným projektem? Skladby na mne působí, jako by za sebou měly delší čas zrání.

Songy vznikaly průběžně asi rok, je zde ale i pár riffů ze starších demo nahrávek, které jsme upravili a vylepšili. Některé kousky jsou složené během dvou hodin, jiné zase během několika dnů. Díky nastudované předprodukci jsou ale spontánně nahrané a hlavně nazpívané.

Produkce se nakonec ujal váš bubeník Paul Dread (rovněž ROOT), ale také Pavel Kolařík, jak tedy materiál vznikal, kde byl nahrán a panuje s ním spokojenost? Můžeš nějak popsat popis jeho vzniku?

Celé album jsem měl nahrané i nazpívané v Moresound Studiu v Brně, čili jakási forma předprodukce s automatickým bubeníkem. Na doporučení Paul Dreada jsme natočili nejen původně zamýšlené živé bicí v tulešickém studiu Ch- Records, ale nakonec i celou desku. Pod dohledem Pavla Kolaříka jsme zde nahrávku i smíchali a masterovali. Stálo nás to pár nervů a dohadování, ale to vše v rámci názorových výměn a hlavně s vidinou finálního výsledku, který se pomalu rýsoval. Album zní suverénně a hlavně nelze jednoduše přirovnat k jakékoliv jiné desce v rámci žánru. Máme originál sound made in Moravia a to nás charakterizuje.

Co o materiálu můžeš zpětně říct? Jak bys jej charakterizoval a co na něm upřednostnil? Je na desce něco, co bys udělal jinak, a naopak, co považuješ za největší devízu „Neoantichrista“?

Nejblíže máme asi k black metalu, to je jasné, nicméně co bych upřednostnil, tak to jsou právě občasné úlety do jiných hudebních sfér, s čímž si moc nevědí rady ani recenzenti. Největšími devízami „Neoantichrista“ jsou živý a originální zvuk, srozumitelné zpěvy a nadřazené popření škatulkových klišé.

Chystáte nějaké klubové koncerty případně vystoupení na nějakých letních festivalech nebo je dnes SOLFERNUS už pouze studiovým projektem? Co se dá do budoucna čekat a co určitě ne?

Prozatím jsme zvládli nahrát a vydat album, které se těší výborným ohlasům nejen v rámci naší domoviny. Rádi bychom udělali i klip nebo dva, stejně tak pro oddané maniaky trika s motivem obalu „Neoantichrist“. Vzhledem k pohnuté historii SOLFERNUS a jejich mistrovství organizace dlouhých přestávek nemůžeme slibovat vůbec nic;-).

01.02.2018	Diskuse (0)	Stray janpibal@crazydiamond.cz