Last Hardrock Outsider

SODOM - Tapping The Vein

Ano, v roce 1992 kapela toužila především navázat na přetrženou nit a vrátit svému jménu zvuk z časů Pomerančového agenta. Opět u SPV/Steamhammer vydaná deska „Tapping The Vein“ představuje návrat SODOM k vysokorychlostnímu thrash/death nářezu, přesně takovému, jaký kapela produkovala v dobách svého neoslavovanějšího počinu „Agent Orange“. Němci tak v rychlém sledu zareagovali na ohlasy na ne úplně pochopené album „Better Off Dead“ z roku 1990, prostřednictvím kterého toužili, již s novým kytaristou Michaelem Hoffmannem ve svém středu, zdolat nové výzvy ohledně vlastní evoluce a zvukového vývoje. Jenže fanoušci SODOM byli vždy specifický druh, pro který se stala prvořadým přáním především neotesanost, temnota, nářezovost a rychlost, takže se vstřícnější materiál, pojímající také mnohé klasicky heavymetalové postupy, nestřetl zrovna s jejich vkusem. Michael Hoffmann navíc, během první koncertní jihoamerické anabáze SODOM, sběhl a díky jisté ženě dokonce na několik let na vzdáleném kontinentě i zůstal, což samozřejmě oba jeho spoluhráče přinejmenším zaskočilo.

 

Dvojice se však ve velmi krátkém čase s nepříznivou situací vypořádala a na uvolněné, a v té době pro SODOM stále tak nějak problematické, místo angažovala dvacetiletého kytaristu Andyho Bringse, o jehož talentu šly už od začátku zvěsti plné superlativů, jakkoliv je nakonec mladík ne úplně naplnil. Každopádně jeho první album nahrané se SODOM získalo kapele celou řadu pozitivních ohlasů a fanoušci byli vlastně spokojeni, že jejich oblíbenci doložili materiál plně kompatibilní s jejich starší tvorbou. Materiál hrubý, hutný, tvrdý a rychlý, kterému nescházelo ono válečnické odhodlání a potřebná natlakovanost. Nahrávalo se znovu v Berlíně pod taktovkou Harrise Johnse, ale také Cologni ve studiích vyhlášeného producentského fachmana Dietera Dierkse.


 

Od začátku bylo stěžejním úkolem vrátit hudbě SODOM potřebnou temnotu a hřmotnost, čemuž dopomáhaly vlastně i náměty textů, do jejichž tvorby se zapojily všichni tři členové, byť je jasné, že valnou většinu měl na svědomí Tom Angelripper. Už úvodní zběsilost „Body Parts“ (věc zabývající se obchodem s lidskými orgány) ťala do živého. Šlo o jednu ze dvou skladeb, které měl na svědomí bubeník Chris „Witchhunter“ Dudek. Jeho druhou položkou byla skladba „The Crippler“, která musela svým zvukem potěšit nejednoho staromilce a fanouška raných SODOM. Tento song vypovídá smýšlený příběh o organizování krvavých gladiátorských zápasů mezi odsouzenci, které jsou přenášeny celostátní televizí. Jde tak o sci-fi téma podobné příběhu „Běžící muž“ od Stephena Kinga. U další dvojice skladeb se blýskl rovněž nováček u kytary Andy Brings, konkrétně u titulní „Tapping The Vein“ vypovídající příběh narkomana, který se po „špatném tripu“ snaží spáchat sebevraždu, ale také v případě závěrečné „Reincarnation“ kritizující pokrytectví organizovaného náboženství. Nepříliš rychlá a velmi temná věc působí se svým takřka deathmetalovým zvukem jako uhrančivé a mocné finále celého alba.

 

Sedm skladeb pochází od Toma Angelrippera. Vypalovačka „Skinned Alive“ vypovídá příběh psychopata, který se snaží své oběti stahovat z kůže. Houpavý střednětempý song „One Step Over The Line“ se naopak zabývá obchodem s bílým masem. Skladba ve stylu hutných motörheadovských válů typu „Orgasmatron“ patří bezesporu k vrcholům desky. V „Deadline“ je popsáno čekání odsouzence na popravu a v německy zpívané odrhovačce „Wachturm“ (Strážná věž) Tom popisuje, jak to dopadlo, když u dveří jeho bytu ráno zazvonily dvě mladé náboženské fanatičky. Tématem válek tak na desce není poznamenáno příliš skladeb, nicméně „Back To War“ nebo „Hunting Season“ narážejí na duševní stav jedinců vracejících se z válečného prostředí, kde se texty zaměřují na případy veteránů, kteří již nejsou schopni zařadit se do normálního života.

 

„Tapping The Vein“ tak platí za velmi temné a velmi typické album SODOM, kterým se kapela snažila navázat na svá nejúspěšnější alba „Persecution Mania“ a „Agent Orange“. Nový kytarista Andy Brings se uvedl velmi dobře, a tak nebyl další dva roky důvod hledat náhradu. Tahle spolupráce však nakonec rovněž nedopadla příliš slavně, neboť ambice mladého hudebníka nakonec převážily nad pokorou a vděčností za členství v známé thrashové kapele a v průběhu podzimu roku 1994 se s kapelou ve zlém rozešel. Horší to bylo s vyhazovem Chrise Witchhuntera, který se tou dobou propadal do stále horších alkoholových závislostí, což jej nakonec nestálo jen místo v kapele, ale nakonec v roce 2007 i život, kdy tento muzikant zemřel na selhání orgánů. Jeho náhradou se brzy stal Atomic Steif, řízný bubeník přicházející z řad dalších germánských thrashových úderek LIVING DEATH a HOLY MOSES. Od tohoto momentu tak SODOM patřili napevno již jen jednomu hudebníkovi, kterým byl Tom Angelripper.


23.07.2018Diskuse (9)Stray
janpibal@crazydiamond.cz

 

carcass
21.02.2019 11:42

DarthArt - přesně tak :-), každá mysl je jiná a proto je pro každou vhodné jiné "učení". Otevřená a svobodná mysl by si u jehovistů nebo katolíků hned z rozjezdu položila otázku "a jaký budeš mít z toho pocit, když ty (tzn.tvé ego, alias duše) se dostaneš do nebíčka, nerozpustíš svou iluzi Já, o čemž nemáš samozřejmě ani páru a budeš se tam pak celou věčnost radovat ze svého malého štěstí a přitom vědět, že tví kamarádi, příbuzní to štěstí neměli a skončili třeba v pekle, jaký v tom nebi budeš mít z toho všeho asi pocit....).....za takovou legitimní otázku se kdysi upalovalo.....dnes tě za ní jen z těch VIP spolků rychle vyobcují, bo nemáš "víru"..

 

DarthArt
21.02.2019 10:44

Já považuju Jehovisty a podobné magory naopak za velmi užitečné a potřebné organizace. Stahujou k sobě totiž přesně ty typy, které by jinak zakládaly think-tanky, centra proti dezinformacím a všelijaké genderové píčoviny. Čím víc takovýchhle magorů bude v sektách, tím míň se nám jich bude snažit změnit (tedy zkurvit!) tu naši krásnou zemičku.

 

zdenos
21.02.2019 10:39

máš moji podporu valiči :)

 

Valič
21.02.2019 09:12

Nevím, jestli to byly jehovistky nebo členky nějaké podobné sekty, ale zvonily prý i u sousedů. Mě podobní lidé nijak zvlášť nevadí. Dříve mě naopak celkem bavilo s nimi diskutovat. Většinou je dost vykolejilo, že se s nimi vůbec chce někdo bavit, pak je zaskočilo, že z bible znám pravděpodobně víc než oni (o tom, že jsem ty vědomosti načerpal převážně z béčkových hororů a metalových textů, jsem samozřejmě vždy pomlčel) a dorazil jsem je záludnými zvídavými otázkami, na které neměli šanci odpovědět těmi svými naučenými frázemi. :-)
Včera jsem se s těmi děvčaty ale určitě půl hodiny nebavil. To jsou jen ty pomýlené utkvělé představy „paní Valičové“, která je mě schopná dokonce obvinit i z toho, že při placení v sámošce čumím pokladním do výstřihu. No ale můžu já snad za to, že předevčírem té macaté zrzce při sbírání drobných, které jsem „náhodou“ upustil, málem utekly kozy z chlívků? Vždyť to je přece její neprofesionalita, že si ten zvěřinec není schopná uhlídat. No, nemám pravdu, chlapi? :-)

 

carcass
21.02.2019 08:12

jehovisti už snad mají zakázáno chodit po bytech ne? Oni ted už jen tak postávají s těmi svými pultiky a nabízejí všemožným chudákům ten svůj těžký ego pohled na existenci. Nedávno jsem stál na zastávce a potřeboval jsem se vychcat, za zastávkou bylo jehovistické centrum schované za okrasnými dřevinami, tož jsem tam zalezl a že se tam někam vychčím, a tu mně osvítil takový svěží nápad - přímo před jehovistickým centrem byly takové betonové květináče s okrasnými dřevinami, tak jsem si řikal, že tam těm šílencům trochu změním tu jejich pomatenou energii svou čistou, už skoro osvícenou močí :-), postavil jsem se před ten květináč a začal do něho chcát, tu vyběhl z toho centra nějaký týpek v obleku, asi tam měl zrovna službu :-), postavil se proti mně, čuměl mi na péro a začal na mně mocným hlasem pouštět nějaké kletby v pro mně nesrozumitelném jazyce :-)), díval jsem se mu do očí, usmíval se na něj a spokojeně močil do toho jejich květináče a na ty jeho fakt zlé kletby jsem hodil nejvyšší buddhistický pohled a trochu si pohledem z očí do očí beze slov pohrál s jeho pomatenou myslí, když jsem si oklepával péro, tak se ten týpek psychicky sesypal a jak zmoklá slepice se pomalu vracel do toho svého hnízda.....byl to takový celkově veselý zážitek :-)

 

zdenos
21.02.2019 06:58

mě ty tvoje zážitky Valiči moc baví :) důležité, že vypadali k světu :) tak hlavně že tě nenapadlo si těsně před tím pustit Death to jesus (Deicide) nebo I will kill you (CC). :)

 

Valič
21.02.2019 00:43

Včera nám u dveří zvonily dvě jehovistky a já si, čert ví proč, vzpomněl na text skladby Wachturm (viz recenze). Ta mladá blondýna byla vyloženě atraktivní, i když na můj vkus dost vychrtlá, a v druhém případě se jednalo o celkem dobře udržovanou MILFku (to možná trochu přeháním, ale každopádně ta tetka držela ještě celkem pohromadě). Bohužel byla doma "paní Valičová", takže jsem je ani nemohl "pozvat na kafíčko", a navíc jsem pak musel ještě vysvětlovat, proč jsem "ty dvě pobožné flundry" rovnou nevyhodil, a místo toho jsem se s nimi přede dveřmi půl hodiny vykecával o Ježíšovi, když vlastně ani nejsem věřící. :-(

 

Valič
23.07.2018 14:25

100% Po předchozí dost netypické řadovce přišli Sodom s překvapivě drsným albem, které důstojně uzavírá nejslavnější období kapely.

 

Pekárek
23.07.2018 12:08

Fajn recka, masakr album - 100%:)