SODOM - Better Off Dead

80%

Skvělý výsledek a pozitivní ohlasy na album „Agent Orange“ se brzy na fungování kapely SODOM projevily. Kytarista Frank „Blackfire“ Gosdzik byl však hned na počátku roku 1990 zlanařen věhlasnějšími kolegy od KREATOR, kterým tou dobou zrovna haprovala pozice sólového kytaristy, odkud byl krátce před tím vyhozen Tritze. Na uvolněné místo u SODOM byl brzy dosazen Michael Hoffmann, jehož kytara byla do té doby k slyšení třeba na poslední desce ASSASSIN („Interstellar Experience“) a ten měl dle mnohých úspěšné období trojky z Gelsenkirchenu prodloužit. Do berlínských studií tudíž kapela dorazila plná sebevědomí a ideálů o ještě větší evoluci. Však jim také dvorní producent Harris Johns nebránil v rozletu a nová deska měla znít do té doby nejotevřeněji. 

Když „Better Off Dead“ na podzim 1990 vyšla, způsobila mnohým skalním příznivcům doslova šok, natolik se její zvuk lišil od všeho, co do té doby thrashmetalový SODOM představovali. Zmizela ona hřmotnost a natlakovanost, rovněž rychlostně už se kapela tolik neobtěžovala, to vše bylo nahrazeno o něco propracovanější strukturou skladeb, které oscilovaly někde mezi technickým pojetím speed/thrash metalu a temnější více progresivní formou MOTÖRHEAD. Ani kritika příliš nejásala, jakkoliv šlo po hudební a skladatelské stránce zřejmě do té doby o nejpropracovanější materiál. Zvuk SODOM, přes všechnu péči kterou kapela novince věnovala, totiž ztratil svoje zásadní atributy, onu rychlost, natlakovanost a apokalyptickou atmosféru, na místo toho jsme zkrátka dostali „jen“ velmi obstojně provedený metal, jaký bylo možné přisoudit komukoliv. Asi největším problémem byl zvuk kytary Michaela Hoffmanna, který jednoznačně ovlivnil výsledek, protože oproti dvěma studiovým albům nahraným jeho předchůdcem, vyzníval výsledek málo divoce, málo mohutně a celkově kladl důraz spíše na sólové perličky a různé pozoruhodnosti své hry.

Jestli se něco na desce povedlo, tak to byl určitě náboj dodávaný skladbám od bubeníka Chrise Witchhuntera, už od poloviny osmdesátých let platícího za obstojnou teutonskou mašinu, jehož služeb využívalo i několik jiných kapel během svých koncertů. Chris například odjel turné DESTRUCTION na podporu jejich desky „Eternal Devastation“ v roce 1986. Srozumitelnější a více tíhnoucí ke zpěvu byl rovněž i hlas Toma Angelrippera, který se rovněž snažil vyvíjet, i když z něj asi nikdy nemohl být zpěvák srovnatelný se školenými melodiky. Nicméně jeho hovězí a hrubiánský přednes se zde začal vzdalovat oné thrash/death podobě z dob „Agent Orange“ a byl pojat určitě o něco civilněji. Jestli něco dobrého přinesla kytarová práce Michaela Hoffmanna, tak to byla určitě pestrost a technická vyspělost, „Micha“ byl rozhodně zručným strunotepcem, jenže fanoušci SODOM nebyli tehdy ještě úplně připraveni na podobné změny. Když desku poslouchám dnes, mám na ni minimálně stejně pozitivní názor jako v době, ve které album vyšlo, dost možná ještě o něco pozitivnější. Fanoušci SODOM zkrátka čekali trochu něco jiného, brutálnějšího, a kapela jim na místo toho prezentovala vlastní vývoj, tou dobou poslaný lehce akademičtějším směrem.

Z dvanácti skladeb se zde jen o málo položkách dá říct, že jsou tady navíc, naopak, album působí velmi vyrovnaně a dramaturgicky vyváženě. Od temných výpadů, kde přeci jen dojde na trochu rychlejší tempa a techno-thrash názvuky - „An Eye For An Eye“ a „Shellfire Defense“, přes zemitou a střednětempou „The Saw Is The Law“ s mohutným stěžejním riffem a nosným sloganem, jenž se uchytil za ta léta i na koncertech, až třeba po rockovější vály, jako je na SODOM docela zpěvná „Resurrection“, končící oním pro nás kdysi tolik překvapujícím mnohohlasým chorálem (skladba je jinak vzpomínkou na Tomova otce, který údajně zemřel příliš mladý), rozepjatou riffovačku „Captured The Flag“ nebo závěrečnou „Stalinorgel“, uchopenou po vzoru MOTÖRHEAD. Navýšenou melodičnost desky posléze ještě umocnily dva covery – jmenovitě „Turn Your Head Around“ od TANK a „Cold Sweat“ od THIN LIZZY, což byla v obou případech pocta velkým Angelripperovým vzorům, ostrovním kapelám historie Hard´N´Heavy.  Naproti tomu díky titulní skladbě „Better Off Dead“ a třeba i „Never Healing Wound“ zůstává deska stále v mantinelech humpoláckého temného metalu. Zpětně musím opět potvrdit, ačkoliv se v době vydání od SODOM čekalo něco úplně jiného, „Better Off Dead“ platí stále za pozoruhodnou a v diskografii SODOM originální desku.

21.07.2018	Diskuse (7)	Stray janpibal@crazydiamond.cz