Last Hardrock Outsider

SLASH - Living The Dream

Ve chvíli, kdy už to vážně vypadalo na dlouhodobé fungování znovuobnovených GUNS N´ROSES, kteří právě ve dvou předchozích letech absolvovali rozsáhlé celosvětové a nutno přiznat i velmi úspěšné turné, přichází Slash se svou další sólovou deskou, v pořadí již čtvrtou. Jak jinak než nahranou za přispění uznávaného zpěváka Mylese Kennedyho a muzikantů ze sestavy říkající si souhrnně THE CONSPIRATORS. Jestliže znáte předchozí tvorbu této kytaristovi družiny, asi vás jen stěží překvapí staromilsky gruntovní hardrockový ráz celé nahrávky, která dostala název „Living the Dream“ a byla produkována osvědčeným Michaelem Baskettem. Stejně jako tomu bylo třeba na „Apocalyptic Love“ a „World´s On Fire“, odráží materiál poctivý přístup a potřebu příslušnosti k prověřeným pořádkům staré hardrockové školy. Ony impulsy, od kterých se Slashův kytarový rukopis odráží, jsou vlastně po celé dekády stále stejné. Kdo by čekal sebemenší úhybné manévry či inklinaci písní k novým zvukovým trendům, ten by se samozřejmě velmi mýlil. A tak je nové album plně kompatibilní s předchozí tvorbou, ze které ani po stylové, ani po skladatelské stránce nikterak nevyčuhuje. Jde o bravurně zvládnuté řemeslo, které však docení zejména ti, jenž Slashovu tvorbu velmi dobře znají a už od počátku ví do čeho jdou.


 

Ve skladbách duní bytelný hardrockový groove, mají patřičný odpich a i díky Kennedyho hlasu působí značně expresivně. Někde vzadu lze dokonce tušit inspiraci v bluesových předlohách, co ovšem v žádném případě nelze čekat, je výrazně melodický hit, rádiový popěvek nebo skladba, která vám padne do ucha na první dobrou. Něco podobného je tak vzdáleno Slashovu naturelu (a to nemyslím ani v dobrém, ani ve špatném slova smyslu), že ani víc být nemůže. Pokud jste si tedy oblíbili předchozí nahrávky nazpívané Mylesem Kennedym, bude i „Living the Dream“ vaší parketou, pokud jste je však nepřijali úplně jednoznačně a trochu vám vadila ona uzavřenost celku, novinka jen stěží upoutá vaši pozornost něčím speciálním. Vlastně je v té Slashově umělecké stálosti a stabilitě i kus opravdovosti, hraje hudbu, která vychází přímo z jeho naturelu, pocitů i instinktů. Ale na druhou stranu se vůbec nedivím těm, kterým jeho tvorba přijde jednotvárná a dělaná bez takové té nadžánrové velikosti. Co však jeden může mít za zápor, druhý uvítá jako klad.

 

Už svým názvem „Living The Dream“ album naznačuje svou pichlavost, neboť je titul jednoznačně míněn v sarkastickém tónu a předesílá ironický ráz ve skladbách občasně reflektujících život v současném světě, zejména ten, který je znám občanům Spojených států amerických, kteří se už nějaký ten pátek stále probouzí či zpětně upadají do celospolečenské kocoviny. Svojsky zapůsobí už i neskutečně kýčovitý, pestrobarevný obal alba, kterým si zřejmě muzikanti kladli za úkol, pokud něco shodit, tak se vší parádou. Když tak hledím na tento nemožný výtvor, děkuji bohu, že alespoň hudební složka zůstala na akceptovatelné estetické úrovni.

 

Nahrávku rozjedou poněkud ostřejší věci „The Call Of the Wild“ nebo „Serve You Right“ postavené na řízných kytarových riffech, neučesaných sólových výjezdech Slashe a právě expresivním ječáku Mylese Kennedyho. Pokud se ještě zastavíme u kytar, tak deska je studiovým debutem v řadách THE CONSPIRATORS pro Franka Sidorise, rytmického kytaristu, který do sestavy naskočil v průběhu předchozího turné k albu „World´s On Fire“ v roce 2014.  Další dva hudebníci zastávající zde své úlohy v rytmické sekci, jmenovitě baskytarista Todd Kerns a bubeník Brent Fitz, oba patří do sestavy Slashova bandu už takřka osm let. Čtvrtá „Mind Your Manners“ pravděpodobně bude patřit k nejdivočejším momentům alba a přesně vystihuje tu nekašírovanost a opravdovou podstatu Slashovi hudby. Vlastně i „Read Between The Lines“ přichází s dramatickými kytarovými motivy a bytelným groovem, takže, ať už si vyberete právě tyto halasnější kousky a nebo dáte přednost třem zdejším vypjatým baladám - „Lost Inside The Girl“, „The Great Pretender“ nebo „The One You Loved Is Gone“, vždy dostanete poctivou porci kvalitního zámořského rocku. 


Ostatně závěr alba patří vůbec k tomu nejlepšímu, co deska nakonec nabídne. Když připomenu výše zmíněnou „The Great Pretender“, během které je posluchač vržen kamsi do pustiny Divokého západu a song s atmosférou hudebního doprovodu k nějakému spaghetti westernu mu  tak docela hezky zprostředkuje určitou chvíli dobrodružství, tak závěrečná  „The Boulevard Of Broken Hearts“začínající zurčivým kytarovým motivem připomínajícím velehit  „Eye Of the Tiger“ od SURVIVOR, má tu schopnost zafungovat jako neskutečně výživné finále díla, neboť hymně nechybí vygradovanost a velkolepé fáze, ať už refrény, sóla a výtečné kytarové momenty, zkrátka hardrocková jízda se vším všudy. Celkově však jde spíše o semknuté, bytelné a i když méně nápadné, tak ve všech směrech poctivé album od Slashe, Mylese Kennedyho a jejich sestavy THE CONSPIRATORS.


08.10.2018Diskuse (0)Stray
janpibal@crazydiamond.cz