Last Hardrock Outsider

SLASH - Apocalyptic Love

V pondělí přijíždí charismatický kytarista do Prahy, kde odehraje koncert na podporu své sólové nahrávky. Zde máte připomenutí jeho loňské albové emise. Je nad slunce jasné, že Slash prostě miluje rock, zemité bluesrockové základy vycházející z tradičních hodnot žánru, který zažíval své zlaté období v úsvitu sedmdesátých let. Slash opravdu není z těch kdo potřebuje k vlastní tvorbě nějaké bombastické aranže nebo nedej bože symfonický orchestr. Nachází totiž hodnoty úplně jinde - základní obsazení kapely, vystavené prostřednictvím žhavých a patřičně vrstevnatých kytar, groovy rytmů a vypjatého zpěvákova projevu. Oproti tomu Axl Rose, jakkoliv byl kdysi dávno v minulosti rozhodně mnohokráte lepších skladatelem a daleko větším hitmakerem než Slash, se dnes plácá zejména s nazdobením nezáživných blbostí a ještě to nazývá moderním pojetím. Nemluvě o počtu alb, která za sebou v posledních dvaceti letech zanechali oba aktéři.


 

Po dlouhých letech, kdy již dávno není aktivní v řadách jeho slavné mateřské kapely má za sebou bluesrockově orientovaný projekt SLASH´S SNAKEPIT a rovněž úspěchy s razantními hardrockery VELVET REVOLVER, je dnes plně koncentrován na svou sólovou dráhu. Jeho první a bezejmenné album bylo pojato tak trochu netradičně. Hostilo totiž plejádu rockových hvězd, hostů a přátel z branže, přičemž kytarista se jeho prostřednictvím pouze zastřeloval a připomněl světu že existuje, aby následně vyrazil na poměrně úspěšné a dlouhé koncertní šňůry. Ty proběhly s jedním ze zpěváků účastnících se Slashova debutu – Mylesem Kennedym (dříve ALTER BRIDGE). Spolupráce klapala i při koncertech a tak nebylo důvodu nepokračovat.

 

První deska sice obsahovala nemálo povedených písní, ale jak už to bývá u podobných alb, měla spíše podobu pestrého soundtracku, jehož jediným pojítkem byla právě barvitá kytara hlavního aktéra. Oproti tomu novinka „Apocalyptic Love“ je uceleným pomníkem Slashe hardrockera, který vyznává za zády ustálený band, a který v průběhu předchozích sezón nalezl pevnou půdu pod nohama. Spojení s výtečným frontmanem, jakého nalezl v osobě Mylese Kennedyho a rovněž s dvěma dalšími spoluhráči – bubeníkem Brentem Fitzem a baskytaristou Toddem Kernzem, Slashovi velmi prospívá, protože „Apocalyptic Love“ je nabušenou ukázkou bigbítu v jeho čisté formě. Deska drží skvěle pohromadě a má nejblíže ze všech alb, na kterých kdy Slash pracoval, právě k syrovému debutu GUNS N´ROSES ze sedmaosmdesátého - „Apetite For Destruction“. Tedy jde rovněž o album s tvrdým jádrem v klasické hardrockové škole.

 

„Apocalyptic Love“ zní živelně, tvrdě a opravdově. S tím souvisí, že příliš nefunguje bezprostředně po prvním poslechu. Je na něm sice několik skladeb, jež bych označil jako posluchačsky snadněji zažité, ale vše je zhotoveno v intencích jaké jsme slýchali u předchozích Slashových projektů, takže opravdu žádné generační hymny. Kdo očekával hitovky opatřené bohatou paletou nástrojů, tak jako tomu bylo za časů GUNS N´ ROSES, bude zklamán. Hlas Mylese Kennedyho je dle očekávání vypjatý jak od pravého uctívače hardrockového stylu slavných kapel typu LED ZEPPELIN, AEROSMITH nebo THE BLACK CROWES, blues rocku a jižanského popřípadě americky tradicionalistického stylu hudby. Nejlepší skladbou je „Anastasia“, které sekunduje „Shots Fired“, nebo silný úvod alba, tedy vedle titulní vypalovačky ještě „One Last Thrill“, „You´re A Lie“, „Standing In The Sun“ nebo „No More Heroes“. V těchto momentech nelze albu cokoliv vytknout. Vyrovnaná a dospělá sbírka, nabušená rockovým kumštem a prvotřídního muzikantství. Jsem i po osmi měsících od vydání opravdu velmi spokojen.


07.02.2013Diskuse (0)Stray
janpibal@crazydiamond.cz