Last Hardrock Outsider

SIX-STRING SAMURAI - Metal versus rock´n ´roll s katanou v ruce

Mysleli jste si, že Elvis Presley v 70.letech tak moc zobal prášky, až ho stihl srdeční infarkt? Víte houby! Bylo to úplně jinak a já vám povím jak. Říkal mi to Lance Mungia, filmový tvůrce, který se z ničeho nic vynořil a pak zase stejně rychle zapadl. Ale zanechal po sobě pravdivou výpověď o Elvisovi….vlastně spíše o jiném apoštolovi rock´n´rollové hudby, jménem Buddy Holly a o tom, jak to vlastně celé bylo v té Émerice 20.století. Chcete to slyšet? Tak poslouchejte. Věřte, nebo ne, ale s čím nás tady v Evropě krmí celá desetiletí, je jeden velký podvod! Ve skutečnosti Spojené státy Americké v roce 1957 napadl Sovětský Svaz, hodil na něj pár (no, spíš hodně) atomovek, celá Amerika se změnila v pustinu a většina funkčního, co zbylo, bylo překonáno předvojem Rudé armády. Pouze Las Vegas, přejmenovaná na Lost Vegas, se držela jako poslední bašta pravdy, spravedlnosti a správné americké cesty …. Nebo tak nějak. Králem v Lost Vegas byl prohlášen Elvis Presley a vládl dlouho a spravedlivě ….. Tak dobře, stačilo. Asi si říkáte, chlapče, vysaď ty prášky, máš už dost. Tak já vám to objasním. Tohle je totiž alternativní realita z pera Lance Mungia v jeho filmu Six-String Samurai. Malá kultovka, kterou moc lidí u nás nezná, ale mezi filmovými fajnšmekry B-filmů je to vzývaný poklad. Pojďme si ho přiblížit.

 

 

Tak chabou kostřičku děje máme za sebou, pojďme si říct, o co tu k čertu vlastně jde. Elvis totiž není nesmrtelný, jak by si jeho fandové jistě přáli a tak po jeho smrti vyhlásí celonárodní rozhlas, aby se všichni rockeři v zemi sešli v Lost Vegas a uplatnili svůj nárok na uvolněný trůn. A tak všichni významní rockeři cestují nebezpečnou krajinou a mezi nimi i náš hlavní hrdina – Buddy Holly, se svou kytarou a smrtící katanou. Jenže má to háček. O trůn má zájem také Smrt samotná a ta má v úmyslu vymanit se tradic rock´n´rollu, kterou ztělesňoval Elvis a vládnout Americe v souladu se zásadami heavy metalu. Takže tu máme krásný souboj heavy metal vs. stařičký rockec. Smrt po své cestě likviduje všechny cestující oponenty a na konci čeká epický souboj se samotným Buddym. Náš hlavní hrdina Buddy nejen, že bojuje o svůj život v pustině, ale tak o svůj styl života, protože klasický rock´n´roll miluje nade vše.

 

 

Heleďte, možná si budete klepat na čelo, ale mě se tahle synopse děje zatraceně zamlouvá a považuju jí za výborný nápad. Viděl jsem tisíce filmů, ale nápad postavit proti sobě v souboji na život a na smrt tradici rock´n´rollu a heavy metalu, s tím jsem se ještě nikdy nesetkal. A když se to podpoří bizarní podívanou, kterou je ten film přeplněn, o zaručenou zábavu je postaráno.


Tak především - tvůrci naházeli do jednoho kotle, co jim zrovna problesklo hlavou. Vznikl tak žánrový guláš – rock´n´rollová mytologie se tu mísí s japonskými samurajskými filmy, parodií na Mad Max sérii, a post-apokalyptický žánr obecně a celé je to záměrným pokusem být špatný sci-fi film, ale přitom velmi vtipný. Když se to celé smíchá dohromady, překvapivě to funguje a nedrhne ani v jedné minutě.

 

 

Výhrou je určitě hlavní představitel Jeffrey Falcon. O něm jste určitě nikdy nic neslyšeli a nedivím se vám. Hrál pouze v několika málo hong-kongských filmech, bezvýznamné záporáky, kteří se mihnou jen na pár minut a Six-String Samurai je vlastně jediný jeho film, který natočil a dokončil mimo asijskou půdu. A to, prosím, i v roli spoluautora scénáře a producenta celého filmu. Je tu podobou stylizován jako skutečný Buddy Holly, což byl průkopník rock´n´rollu a ve filmu, nejenom, že ovládá hru na kytaru, ale i bojové umění a především boj se smrtící katanou, kterou nosí pořád u sebe. Přiznejme si, Falconovo herectví má velké limity a v normálních mainstraemových filmech by určitě ve větší roli neobstál, ale Six-String Samurai není normální film a sem se jeho zvláštní herecký projev skvěle hodí. Navíc tady prokazuje skutečně skvělou fyzickou zdatnost, v bojových scénách se pohybuje úžasně elasticky a lehce jako pírko a přitom vůbec nevadí, že za celý film neuvidíte ani kapku krve, i když se tu katanou seká ostošest.

 

 

Buddyho společníkem je malý kluk, kterého Buddy na začátku filmu zachrání před spáry mutantů a on se k němu přidává a stává se, přiznejme si, takovou otravnou zátěží a jedinou slabinou filmu. Někdy máte fakt chuť ho zabít, nebo aspoň Buddyho očima přemlouváte, ať vytáhne katanu a kluka s ní trochu polechtá. Je ale jasné, že bez toho otravného elementa by ten film, vzhledem k závěru, vůbec nefungoval, takže nezbývá, než divácky kapitulovat.


Silným prvkem filmu je vizuální stránka, kdy Mungia demonstruje překvapivou schopnost navodit přesvědčivou post-apo atmosféru s pouštními lokalitami a vynalézavými kostýmy. A to navzdory nízkému rozpočtu. Postava Smrti, to je kapitola sama pro sebe. Vypadá jako SlashGUNS´N´ROSES, i s těmi vlasy a typickým kloboukem. K tomu meč a nezbytnou elektrickou kytaru. Má tři poskoky, kteří dokonale ovládají umění luku a na své cestě za trůnem zabíjejí, co jim přijde pod ruku.

 

 

Film je dost svižný a začíná pěkně zostra. V záměrně zkoseném obrazu tu na začátku probíhá malá bitka s mutanty mezi obilnými klasy a film pak v tempu nepolevuje. Bizarních postaviček je tu celá řada a jejich netradiční pojetí je velmi svěží. Pro přehled si vyjmenujme aspoň některé. Tak např.: Pin Pals – tři zlí kuželkáři ve slušivých klubových kostýmcích, kteří bojují se zabalenou bowlingovou koulí v hadru a v kuželce mají skrytou čepel. Ruská rock´n´rollová kapela RED ELVIS, poskoci Smrti, kteří také usilují Buddymu o život (a mimochodem, skutečně reálná kapela, která skládala k filmu soundtrack a její členové si tu i zahráli)

 

 

Lidé z Větrných mlýnů – monstra, oblečená ve skafandrech, kde vzduchové nádrže jsou vyrobeny z vodních chladičů! Špenátové monstrum – vůdce lidí z Větrných mlýnů. Mutanti – špinaví týpci, kteří rádi řídí pick-upy a z auta metají katapultem smrtící pestrobarevné žvýkačky (fakt, nekecám). Kanibalská středostavovská rodinka a ještě...


... Rudá armáda, která obléhá Lost Vegas a jejíž vůdce ze sebe sype hlášky typu „Nemám rád rock´n´roll, je moc hlasitej! Mám rád folk, milá, něžná muzika, hm? Nebo polku!“. Komouši nikdy neměli rádi rock, to je známá věc :o)

 

 

Nutno říci, že všechny postavy jsou velmi špatně zahrány, věřím ale, že to byl tvůrčí záměr. Film je i velmi vtipný. Mimo samotného chování postaviček, které se vymyká běžnému počínání, mě pobavila třeba scéna, kdy mutanti honí autem hlavního hrdinu a ta scéna je tak špatně natočena a v tak pomalém tempu, že je jasný záměr - parodovat známou automobilovou honičku z Mad Maxe 2, která je naopak fantasticky dynamická a skvělé sestříhána. Z děje si odnesete i poznání, že když chcete sbalit protějšek, nalepíte mu na brýle rozkousanou žvýkačku.:o)


Zábavné jsou i jiné prvky. Buddy, vždy když bojuje, zní v pozadí stařičký rockec, nebo cosi na způsob banjo bandu, na druhou stranu, vždy, když řádí Smrt, zní jasný heavy metal :o) Krásná je pak scéna v závěru, kdy si to Buddy dává na férovku se Smrtí a celý souboj na meče uvozuje souboj na kytary, klasický rockec vs. metal. Pěkné :o) Smrt pak slovně hrozí: „Uznej to! Jseš slabej a poraženej. Poklekni před Heavy Metalem!“

 

 

Je to pěkný a zajímavý film. Zajímavý tím, jak je jiný a rozhodně originální, s neokoukanou pointou. Škoda, že to byl jediný Mungiův tvůrčí záblesk, který stojí za zmínku. Sedm let poté spáchal prý příšernou Vránu 4: Pekelný kněz (nevím, neviděl jsem, nemohu soudit) a pak už se jenom potácí od ničeho k ničemu, spíchl pár dokumentárních kousků a jinak nic. Je to škoda, ale i takový je holt někdy tvůrčí život. My si na jeho počest pustíme film a dáme palec nahoru. Za ujištění, že komouši nesnáší rock, to přece stálo.:o) Filmu zdar, přátelé a příští týden zase na shledanou.

 

Hodnocení: 80%



07.11.2018Diskuse (4)Lima
fulci@seznam.cz

 

Wemibu
08.11.2018 09:15

Já si užívám při čtení každého článku, který zde spáchal Lima. Vzhledem k tomu, že podle mého (i když lehce zaujatého) názoru, patří k největším bednám přes B movies žánr v Čechách, má tudíž v rukávu víc es než Johny Ace Palmer. Těším se na další! Jen tak dál Líbo.

 

DarthArt
07.11.2018 12:47

DarthArt je tentokrát velmi spokojen a dává tip na někdy příště: Turkish Star Wars!

 

Valič
07.11.2018 10:07

Mě se strašně líbí ta Limova nepředvídatelnost ve výběru filmů. Člověk nemá ani tu nejmenší šanci uhodnout, který žánr (natož pak konkrétní snímek) bude následovat. Je vlastně dobře, že se po minulých perverzních jatkách nerozhodl ještě přitvrdit a naservírovat nám nějakou zvrácenost ve stylu Tokyo Gore Police (odkaz na upoutávku na Youtube sem raději ani nedávám, nechci tu být opět za to největší prase). To by asi DarthArt už nebombardoval esemeskami jenom pana domácího, ale i všechny své příbuzné a známé (s textem „Já s těma sviněma nemám nic společného!“). :-)

 

Fenris 13
07.11.2018 07:48

Opět parádní článek. S hanbou přiznávám, že mi tento skvost dosud unikal, budu tedy muset rychle doplnit vzdělání.

A když už jsi to v závěru nakousnul, co takhle článeček o první Vráně? Tak realisticky zahrané umírání se jinde nevidí :-)