Boomer Space

SINISTER - Deformation Of The Holy Realm

Úvod do problematiky na téma holandských veteránů SINISTER by obnášel hodinovou přednášku, v případě poslechu ukázek a jejich rozboru tak dvoudenní seminář. Personálně spřízněným projektům a kapelám by se pak dal věnovat čtrnáctidenní pracovní kemp, který bych si jako posluchač fakt užil. Takže ve vší stručnosti: SINISTER patří i po třiceti letech mezi death metalovou špičku. Nemám přitom na mysli dnes obdivovanou míru brutality, techniky, popř. disonance, ale stylovou čistotu, ukotvenost, soudržnost a jedinečnost jejich tvorby. Jsou stále ještě dostatečně temní i krutí, a hlavně přesvědčiví, proto budí respekt už třicet let. Operují na velmi omezeném prostoru. Všechny síly však napínají k tomu, aby se při maximálním důrazu na krásu tradičního řemesla vyhnuli lacinému retru a otravným revivalovým tendencím.


Přestože píšu v množném čísle, mám na mysli zejména životný odkaz opatrovaný původně bubeníkem, později vokalistou Aadem Kloosterwaardem. Dotyčný se ho jako dobrý hospodář snaží chránit a zároveň rozmnožovat. Střídá muzikanty, skladatele i zvukové inženýry; s jediným cílem, natáčet a živě prezentovat drsný a technicky vybroušený death metal klasické holandské školy. Trendy nejsou připuštěny, dílčí inovace ano, jestliže podtrhují původní záměr. Mohou tedy nanejvýš přispět k posunům během driftování přes moře temnoty a děsu, do kterého neodvratně ústí řeka lidského poznání, pokud nepomůže nějaké to ideové, resp. duchovní opium. Podobným antidepresivům se ovšem SINISTER ve svých textech a na některých albových obálkách vysmívají, protože berličky tohoto typu často vedou k fanatismu, stádovitosti a páchání zla, vedle kterého působí atmosféra jejich legendárních opusů „Cross the Styx“, popř. „Hate“ takřka romanticky.



Vznik třináctého (plnohodnotného) řadového počinu holandské veličiny provázely nečekané peripetie. Relativně stabilizovaná sestava svůj top v podobě posledního alba „Syncretism“ žel nepřežila. Po boku jediného „otce zakladatele“ Aada zbyl jen bubeník Toep Duin. Šanci tudíž dostal v podstatě neznámý kytarista a basák Ghislain van der Stel. Rubem zmíněné šance byla nicméně i pořádná dávka důvěry, protože právě na Ghislaina dolehla tíha kompozičního břemene. O sólové a některé další okrasné vsuvky se postaral další novic, polský kytarista Michal Grall, který se v mezidobí stihl už odporoučet. No nevím, Aad se v jednom z aktuálních rozhovorů dušoval, že za personální změny nemůže, bohužel nic dalšího v tomto směru nenaznačil. Budiž, v dnešním digitálním světě se dá do jakékoliv kapely z fleku nastoupit a stejně lehce i vystoupit, zvlášť když se tvůrčí proces a vzájemná chemie zredukuje na profesionální splnění zakázky. Živé provedení může v pohodě obstarat zas někdo jiný. Nejde o kritiku, pouze o popis reálného fungování letité undergroundové instituce typu SINISTER. Nastíněný model má něco do sebe. Kredit Holanďanů neklesá, spíše naopak, a sázka na novou krev v případě „Deformation of the Holy Realm“ vyšla.


Jak už jsem zmínil, jediné, co se nemění, je základní mustr. Ghislain uvedený fakt plně respektoval a s nezanedbatelným tvůrčím příspěvkem ostatních složil a nahrál desku příjemně se odlišující od pompézního „Syncretism“, které se ve své dokonalosti stalo slepou uličkou. Zároveň jde ale o dílo velice intenzivní. Adekvátní sound zajistil Kristian Kohlmannslehner, jenž už delší dobu spolupracuje mimo jiné s BENIGHTED, ABORTED a CYTOTOXIN. Co do zvukové mohutnosti tudíž došlo k očekávanému posunu. Atmosférické party nezmizely úplně, jsou jen více skryty, vyplouvají na povrch postupně a méně efektně. Místo temně červené srší opalizující modrozelenou. Pryč je onen občasný bombastický filtr zahalující apokalyptické výjevy. Obavy z podlehnutí symfonickému mámení nakonec nebyly na místě. I když možná že byly, díky personálním změnám se každopádně staly bezpředmětnými. Zkrátka, pedál se tentokrát sešlápl o něco razantněji, natankovalo se čistější palivo a podstatně zvýšil tlak. Nejde však přímo o návrat ke kořenům. Nový skladatel pouze opustil koncept postupně rozvíjený v poslední dekádě a inspiroval se díly klasické éry první poloviny let devadesátých. Jedovatější kytarové postupy, pravda, často supluje přívalem perfektně provedených, univerzálních death/thrashových, popř. čistě thrashových riffů, nesených průraznějším zvukem a někdy až blackovou melodikou. Zadání, velící k čestnému ústupu z dobytých progresivně-symfonických pozic a temných kytarových sfér směrem k vlastní klasice, splnil ale i tak na jedničku.


Na „Deformation of the Holy Realm“ se nebuduje všepohlcující atmosféra. V rámci mocného a drtivého zvuku je kladen důraz zejména na jednotlivé skladby, kterým proto nechybí četné háčky. Další svou sólovou kytarou přidává Michal. Melodické kapky dávkuje naštěstí s rozmyslem. Aad s Toepem a Ghislainem mají navíc vše pevně pod kontrolou. Na světě je tak další velmi dobré death metalové album, jemuž kraluje gigantická hitovka „Apostles of the Weak“. Výtečná náplast pro fanoušky, jimž například posledních pár desek DEICIDE zavání přílišnou rutinou a šedí. Rád bych proto vytasil osmdesát procent. Očekával jsem ovšem přeci jen o chlup více. Laťka byla holt zatraceně vysoko.


13.07.2020Diskuse (15)Pekárek
hackl@volny.cz

 

Alda
16.07.2020 20:55

Super napsaná recenze, škoda jen, že se v SINISTER točí muzikanti jako na běžícím páse. Nová deska je dobrá, precizně zahraná a nahraná, ale nějak mi ne a ne uvíznout v hlavě.
NEJ desky: Afterburner 2006 + The Silent Howling 2008

 

dedek666@gmail.com
16.07.2020 13:32

Velice, ale velice slušná nová porce deathmetalu! Viva Sinister!

 

Hivris
16.07.2020 08:33

Lord VILE: Tak o NEOCAESAR jsem neměl ani tušení a při prvním poslechu jsem věděl, že to je přesně ten vokál, co mi u SINISTER chybí:-).
SACRAMENTAL BLOOD taky nezní vůbec špatně, tam mi zas překvapil ten Tardyovskej druhej hlas.

 

Lord VILE
15.07.2020 21:13

To Hivris: A ten NEOCAESAR si slyšel?To jsou vlastě z 99% původní čelenové SINISTER včetně Mike na vokálu.Ty jsou slušní srbští raraši SACRAMENTAL BLOOD, kde je vliv starých SINISTER tak hodně patrný.

https://xtreemmusic.bandcamp.com/album/11-11
https://ghastlymusick.bandcamp.com/album/ternion-demonarchy

 

Hivris
15.07.2020 19:27

LordVile díky za vhled do historie, udělám si někdy Sinister day, zpětně projedu jejich desky a ty nejlepší si pak v klidu poslechnu. Jinak tu novinku už jsem slyšel třikrát, dlouho se mi něco tak netrefilo do noty.

 

LordVILE
15.07.2020 17:04

Opravdu bych nezavrhoval řadové desky po odchodu MASTRIGTa do HOUWITSER.Stále tam zůstal ten hlavní pohon stroje SINISTER = Bart, Aad, Alex, které doplnil skělým vokálem Eric de WINDT (momentálně bicmen u NEOCAESAR).A myslím, že album Aggressive Measures(1998)je velice povedená záležitost se super zvukem, kde si vychutnáte hutné riffy a melodie i pro Aada typicky styl hry na bicí při "blast" vypalovačkách.A na slušné úrovni jsou i další řadové desky Creative Killings(2001)a Savage Or Grace(2003), kde se vokálu ujala Rachel HEYZER (tehdy ex OCCULT).Ač je zástupkyně něžného pohlaví, tak její vokál si rozhodně v ničem nezadá s vokálem Mika nebo Aadovým vokálem na následujícím albu Afterburner(2006).

Novinku jsem zatím neslyšel(objednáno), ale i přes ten fakt, že je znovu zcela překopána sestava SINISTER, dál Doktor 70%(80%).Asi to nebude špatné album.

 

Hivris
14.07.2020 22:56

To taky nejsou:-). Zkus ochutnat singly na Youtube, za mě zatím letos nejlepší death.

 

Pekárek
14.07.2020 22:02

:) Abysmal? Hm, ti by nemuseli být špatní:)

 

Hivris
14.07.2020 21:08

Septic Flesh právě moc nemusím, tam je těch orchestrů a sborů na mě až moc. Ale jestli si Syncretism bere inspiraci i ze starších alb mocných MA, pak si to nechám líbit a určitě vyzkouším. Ale jestli vůbec bude čas, protože teď sjíždím znovu a určitě ne naposled aktuální album z recenze. Dost mi překvapuje, že největší síla Sinister je ve středních tempech, třeba v Unbounded Sacrilege to šlape jak pruská armáda. A nebo ta až heavy vyhrávka na začátku Suffering from Immortal Death je taky vynikající. No peníze schovaný na poslední album Abysmal Dawn si nejsou jistý svým osudem:-)

 

Pekárek
14.07.2020 20:27

Fajn postřehy:) Zkus pak někdy Syncretism, spíš se ti líbit ale nebude. Atmo oldshool s přesahy do starých Morbid Angel a posledních alb Septic Flesh, ve výsledku příjemně špinavý metalový progres, hlavně když se k tomu přidá ještě ten bonusový doom song.