Last Hardrock Outsider

SCORPIONS - Rock Believer

Už dlouho považuji SCORPIONS za kapelu, kterou v posledních třech dekádách provází nepřízeň, dost často ovlivňovaná vývojem hudebních trendů a s tím souvisejícími změnami vkusu mladších generací. Druhdy slavné stadiónové kapele od jisté doby nepomáhala ani povrchní nálepka tvůrců chytlavých balad pro dámské osazenstvo. Domnívám se, že všechna špína, co se začala kydat v 90tých letech na klasické Hard N´Heavy kapely, se velmi dotkla právě SCORPIONS. A přitom pokud jste již tehdy znali jejich diskografii, museli jste uznat, že je plná výborných hardrockových alb. Je to vlastně silný příběh, ten který se jich týká, neboť tito Němci dlouhá léta úspěšně stavěli svou značku na chytlavém hard rocku. Jejich sedmdesátá léta ještě dnes uspokojují řadu srdcařů a fajnšmekrů, osmdesátky jejich songy přihrály do cesty masám, fanouškům úspěchu (průlom v USA), zkrátka širšímu poli posluchačů notoricky známých stadiónových hymen, aby se v průběhu devadesátých let okolo nich vše obrátilo v prach. Lidi přestali navštěvovat jejich koncerty, jejich alba, počínaje silovým a po zvukové stránce zatěžkaným „Face The Heat“ z roku 1993, se moc neprodávala, najednou zkrátka nikomu nebyli dost dobří, neboť dlouho před tím reprezentovali především stadiónovou okázalost rocku osmdesátých let s veškerou jeho bezproblémovou líbivostí. Oni sami se poté trendům na pár let snažili přizpůsobit, což jim samozřejmě nevyšlo, takže se v průběhu nového milénia pomalu vraceli k svému tradičnímu melodickému hard rocku s nahrávkami, které měly do ideálu daleko. Novinka „Rock Believer“ pro mne znamená velmi příjemné překvapení a asi nejzajímavější materiál, který pod jménem SCORPIONS vznikl od zlatých časů, jejichž konec symbolizovalo ono notoricky známé hvízdání v ploužáku „Wind Of Change“.


 

Novinka „Rock Believer“ je deskou složenou v nejlepší tradici oněch klasických starosvětských SCORPIONS, takových, jaké fanoušci znali v dobách jejich nejslavnějších alb a turné. Kapela se zkrátka snažila nahrát materiál, který by co nejlépe a nejpřesvědčivěji symbolizoval jejich podstatu. K tomu bylo samozřejmě také zapotřebí vymyslet spoustu povedených a chytlavých skladeb. Potvrzuji, že i přes nějaká ta hlušší místa se zde takové nacházejí. 

 

Dnes mají SCORPIONS navíc v sestavě vynikajícího bubeníka Mikkeyho Dee, na metalové scéně jednoho z nejuznávanějších mistrů bicí artilérie. I tahle skutečnost může promlouvat do vyznění nových skladeb. I když jsem ambice k návratu na vrchol tušil u nich již na dvou předchozích albech, až nyní mám pocit, že se všechno povedlo tak, aby to mohlo vyjít. Pod taktovkou dvou vůdčích členů, nezaměnitelného zpěváka Klause Meineho a kytaristy Rudolfa Schenkera, tak vznikla sbírka plně kompatibilní se slavnou etapou historie SCORPIONS. Kapela po stránce vyznění sice vsadila na jistotu, zároveň má však v zásobě několik povedených songů, které byly zaznamenány v kvalitních podmínkách současných nahrávacích studií. Stejně tak jako nyní, by materiál mohl vyjít před třiceti lety. Prýští z něho totiž dobré nápady, entuziasmus a nenabourává letité atributy jejich stylu.

 

Kapela sice někdy až moc okatě sází na povědomost, to když nosné riffy skvělé vypalovačky „Knock ´Em Dead“ připomínají nástup velkého hitu starých časů „Bad Boys Running Wild“, který v roce 1984 odstartoval velkou albovou jízdu „Love At First Sting“, nebo když jednou ze zdejších velmi zdařilých písní „Shining Of Your Soul“ pulzují v slokách party exotického reggae, tak jako tomu bylo kdysi v případě skvělé skladby „Another Piece Of Meat“ ze slavného alba „Lovedrive“, ale když jsou písně povedené, nemám s tím problém. SCORPIONS zkrátka znají vlastní historii, za těch padesát let již dávno vědí, co u nich dříve fungovalo a co naopak ne, takže se vše snaží namíchat s potřebnou chutí a vyvážeností, aniž by vše pohltila podbízivost. Razantnější fláky „Gas In the Tank“, „Roots In The Boots“ nebo  „Peacemaker“ jsou zde střídány volnějšími singly viz. titulní „Rock Believer“, nebo nějakým tím cajdáčkem, zde např. „When You Know (Where You Come From)“, důležité je, že nové písně rezonují a jsou plně uvěřitelné.


 

Mě osobně třeba zaujala na poměry SCORPIONS tíživá „Seventh Sun“, která, navzdory hutnému a temnému vyznění, působí i hodně chytlavě a monumentálně. Zkrátka nepříliš rychlá, za to však velice charismatická záležitost, kde kapela překračuje svůj vlastní stín a hází do placu povedenou šlehu, popírající negativní názory letitých pomlouvačů této grupy. Je jasné, že se zde najdou i trochu slabší věci, hlavně v druhé polovině alba dochází na několik kolovrátků a tuctovějších odrhovaček – např. „When I Lay My Bones To Rest“ nebo „Shoot For Your Heart“ (ta je umístěná v rámci bonusové části), ale co už, s tím se tak nějak počítalo. Důležité je, že SCORPIONS nahráli tradiční album, jehož realizace sebou nese určitou naději, že to kapelu stále baví a je i v roce 2022 stále schopná nahrát povedené rockové kusy. „Rock Believer“ je v konečném důsledku především odměnou jejich věrným, dlouholetým fans.


08.03.2022Diskuse (3)Stray
janpibal@crazydiamond.cz

 

Konnie
09.03.2022 08:29

Pro mě příjemné překvapení. Líbí se mi to, jen je to trochu dlouhý, klidně bych pár skladeb oželela. U mně vede Seventh Sun, Rock Believer a When Tomorrow Comes.

 

spajk
08.03.2022 19:03

"Mládí ztrácím, prýštím z míz"

Jsem rád, že i toto neobvyklé sloveso se objevuje v hudební recenzi. Já už ho budu mít navždy uchované v hlavě z výše uvedeného verše z jedné přepychové skladby.

Co k Němcům? Chystám se na to. Titulní song je výbornej! Podle nadšených ohlasů ze zahraničí, jsem čekal minimálně o deset procent víc.
Už potřebovali něco povedeného!

 

Mirdasm
08.03.2022 09:57

Deska je to opravdu povedená. Mě hodně připomíná Black Out z roku 1982. Spousta motivů je zde slyšet a Seventh Sun to je China White jako vyšitá!