SAX - Zóna strachu

70%

V dnešním díle našeho archeologického seriálu o domácím metalu raných devadesátých let se poprvé vymaníme z dosahu sampleru „Ultrametal“ a začneme mapovat i jiné kapely, které se ke svému debutovému albu dostaly z trochu jiného startovního bodu. Stále ale zůstaneme u firmy Monitor, která v prvních porevolučních letech zaháčkovala většinu důležitějších domácích seskupení a měla na tvrdý kov v době, kdy nejvíc letěl, dá se říct monopol. Dnes si připomeneme její „úlovek“ z jižní Moravy – brněnskou kapelu SAX.

Death Steel

Tahle parta, která si pro název zvolila jistou starověkou chladnou zbraň, vznikla už někdy v polovině osmdesátých let, zásadněji se ale projevila až v roce 1989, kdy dala dohromady demo „With Satan In The Body“. To poměrně silně zasáhlo československou metalovou komunitu a o SAX se začalo hovořit jako o velké naději. Kapela produkovala tehdy velmi populární thrash metal (možná tehdy ještě mixnutý speedem či klasickým hevíkem), SAX ale pro svoji muziku používali jiné označení – „death steel“. Dalším jejich specifikem byl vlastní výraz pro fanoušky kapely – říkali jim „saxtardi“ (zřejmě podle vzoru „bastardi“:). Poznávacím znamením SAX byla kromě hudby samotné také persona jejich svojského a velmi výřečného frontmana Pavla Pijáka, který kapele zajišťoval pořádný kus pozornosti a publicity. SAXU bylo zkrátka brzy po převratu a vzniku metalových tiskovin všude plno.

V roce 1990 se SAX dali dohromady s brněnskou firmou Reset a už tehdy první rok po revoluci to vypadalo, že vydají desku – kdyby to bývalo klaplo, byli by jednou z prvních metalových kapel v republice, které se propracovaly k albu. Skupina sice vyrazila do studia a materiál natočila, nahrávka ovšem dopadla dost mizerně a kapele z celého snu zůstaly spíš vrásky na čele. Vydavatelská firma se ale zrovna v té době dostala do fáze rozkladu a tak deska nakonec nevyšla a SAX nahrávku rozšířili na kazetách jako druhé demo „Zone Of Fear“. No a po firmě Reset zůstal alespoň vydaný sampler „Detonation“, kam dvěma skladbami přispěli i SAX.

Zóna strachu

Další rok byl lepší. SAX podepsali smlouvu s Monitorem a vydali se do studia Propast, kde znovu natočili připravený materiál pod názvem „Zóna strachu“ – z pohledu roku 1991 vlastně výběr z obou demosnímků. Práce ve studiu se tentokrát povedla a deset skladeb se pyšní dobrým, specifickým zvukem, který sice vyznívá malinko jakoby dutě, ale dobře se poslouchá a je rozpoznatelný od jiných nahrávek svého druhu. Povedenější je také zpěv – oproti předchozí nahrávce drsnější a „vychlastanější“, což k muzice SAX výborně pasuje. Deska je nahraná v sestavě Pavel Piják (zpěv), Pavel Urbánek (kytara), Aleš Mikulášek (basa) a Miloslav Nahodil (bicí), ke slyšení je ale i host – kytarová sóla zaobstaral Georgi Enčev Ivanov z kapely TITANIC. Spekulovalo se tehdy i o možném přestupu zmiňovaného kytarového hrdiny právě k SAX, k ničemu takovému ale nedošlo.

Hudebně „Zóna strachu“ přináší deset výborně šlapajících thrashových skladeb, většinou v rychlejším středním tempu a zásobovaných kvalitními riffy a aranžemi. Album nemá nějaký svůj vyložený vrchol, spíš bych řekl, že daná laťka je udržovaná po celou dobu stejně, a to poměrně vysoko. Jestli ale přece jenom chcete vypíchnout některé písničky, potom snad úvodní „Nuclear Terror“, dvojku „Rudý mor“, ekologicky laděnou „Dušenou smrt s příchutí olova“, atmosférou surovosti a hnusu prosycený „Rozklad krve“ nebo tehdejší saxtardí hitovku „DG 303“ – čímž jsme vlastně vyjmenovali komplet první půlku desky. Jako moje oblíbená se mi jeví i závěrečná „Ten, kdo přežil“, ale i ostatní skladby jsou podobně dobré.

Kapitolou samou pro sebe jsou Pijákovy texty, které jsou hodně odlišné od jiných metalových kapel – stojí na klasických stylotvorných tématech, jsou ale zpracovány svojským způsobem, místy jsou dost abstraktní a vytvářejí spolu s muzikou podmanivou až chorobnou atmosféru. Obal desky zobrazuje typické dobové metalové klišé – blíže neidentifikovatelnou příšeru ve strašidelné krajině, která by mohla být onou titulní „zónou strachu“. Možná že zmíněná příšera měla být jakýmsi kapelním maskotem (objevila se vlastně už na obalu prvního dema), v dobových rozhovorech se o tom ale, pokud vím, nikde nemluvilo.

Dva Saxy, žádný Sax

Deska vyšla, fans byli spokojeni a všechno by se mohlo zdát být na správné cestě. Jenže uvnitř SAX to pořádně vřelo, vztahy v kapele byly najednou na bodu mrazu a Pavel Piják odhlásil odchod. V dobovém tisku se to chvělo emocemi, každá strana to samozřejmě viděla úplně jinak a kdo byl případně „ten v právu“, se nedá objektivně posoudit. Chvíli se snad i bojovalo o právo používat dál název kapely... až nakonec vznikly dva různé SAXY!

Osamocený Pavel Piják postavil svoji vlastní sestavu, spolupracoval s ním i průkopník tuzemského death metalu Jary Opiela z ostravských DENET. Piják svoji kapelu nazval SAX PIJÁK a v roce 1993 jí vyšlo desetiskladbové (+ intro) album „Válka nervů“ vydané na Opielově značce Sacred Music Agency. Zřejmě již brzy poté se ale nad Pavlem Pijákem coby muzikantem zavřela voda.

Trio Urbánek, Mikulášek, Nahodil pokračovalo pod původním názvem SAX a přibralo zpěváka a kytaristu Luboše Kozderu, čímž se zároveň vyřešil problém s chybějící druhou šestistrunkou, která kapele pořád tak nějak chyběla. O nové tvorbě SAX svět informovali prostřednictvím dema „Thrash Of Moravia“ a v roce 1993 u vydavatelství Zeras na kazetě vydali album „Moravské nářez“ s velmi slušným thrash metalovým obsahem. Jenže doba vyměřená pro SAX se už nachýlila ke konci.

V roce 1994 kapela ukončila činnost. Pavel Urbánek a poslední basák SAXU Alexandr Nováček (dnes známí pod pseudonymy Medvěd a Krusty) pořádně rozjeli svůj vedlejší projekt FORGOTTEN SILENCE, kapelu, která v metalovém undergroundu úspěšně funguje dodnes. Samotný SAX je dnes zapomenut, pamětníci si ale v roce 2009 měli možnost pořídit u Underground Records vydaný komplet „Re-kapitulace“ se všemi demonahrávkami a albem „Moravské nářez“. Existují také stručné vzpomínkové webovky saxthrash.wz.cz a profil na Bandzone, kde si zajímavou kariéru SAX mohou zarytí saxtardi, pamětníci, ale i mladí badatelé připomenout.