Last Hardrock Outsider

SATYRICON - Praha, Palác Akropolis, 12.října 2017

Znovu jsem se přesvědčil, že SATYRICON dnes stále platí za velmi silný koncertní band a navíc v rámci norské scény stojící pouze za sebe a to s nezaměnitelným, léty vybroušeným projevem, jenž si není možné s kýmkoliv jiným splést. Tuhle kapelu prostě můžete jen milovat a nebo nenávidět, i když to druhé se dnes zřejmě týká už jen ortodoxních „blackers“ nepřipouštějících jinou cestu, než tu, kterou samotní SATYRICON definovali před více než dvaceti lety albovým milníkem „Nemesis Divina“ a záhy navždy opustili, toužíc po další evoluci směrem k přehlednějšímu pojetí vlastního stylu.


Koncert v pražské Akropoli potvrdil, že stále existuje velká spousta fans, kteří za nimi stojí, ať se děje cokoliv, a velmi je uznávají, neboť sál byl natřískán k prasknutí a atmosféra bouřila, jak se na podobnou kapelu věřící své cestě a předávající každou skladbu s opravdovým prožitím sluší a patří. Sevřený a z pravěkých metalových látek čerpající černý kov umí podobně autenticky předat hlavně oni. Netřeba připomínat jak nekašírovaně oproti jiným působí. Tihle Norové si zkrátka zaslouží každou penci, neboť jsou i po tolika letech plně uvěřitelní. Sledovat, kterak SATYRICON hrají své největší hymny, je opravdovým zážitkem a snad ještě lepší je mít jako na dlani celý sál tuto kapelu podporující (To nejsou lidi, to jsou vlci!, napadá mne okamžitě při pohledu do kotle sálu), za což vděčím náhodně obsazenému místu na balkóně těsně nad okrajem pódia. A Satyr si to celé hodně moc užíval, vždyť také na závěr označil celý koncert jako mimořádný.



Ten večer mne zajímali z vystupujících kapel opravdu jen oni a nechtěl jsem si narušovat dojem ze sledování předkapel (např. SUICIDAL ANGELS), a tak se mi poprvé v životě mé úmyslné zdržení u piva vlastně docela vymstilo, do sálu na balkónový ochoz jsem totiž dorazil v osm večer a záhy zjistil, že hlavní kapela večera už hraje v daný moment svou pátou skladbu, což jsem si dal krátce na to dohromady, když jsem si vše zásadní srovnal se set-listem ležícím během koncertu na podlaze mezi hudebníky a odposlechy. V ten moment jsem se musel sice prát s velkým otazníkem nad hlavou, ale do koncertu jsem se rychle dostal. Netušil jsem, že se v Praze konají koncerty už od odpoledních hodin, osmá hodina mě zrovna nepřišla jako čas, kdy je třetina show hlavní kapely pryč. Přesto těch zbývajících deset skladeb mne dokázalo dokonale vtáhnout.


Satyr, jak je u něho po celé roky dobrým zvykem, vše sebejistě dirigoval a působil jako pravý lídr s nepřehlédnutelným charismatem. Při pohledu na všechny ty zhypnotizované blackové žabky v první řadě se nešlo nepousmát, ale tak nějak s uznalým pokýváním. Nic nenasvědčovalo, že by měl za sebou norský frontman ony často zmiňované zdravotní problémy (tím samozřejmě nechci říct, že je za sebou neměl), a tak plně koncentrován strhával dav k hromadnému skandování, doprovázející své textové slogany soustředěnou gestikulací. Pětice se příliš nezdržovala prodlevami a pálila do lidí jednu pochodovou hitovku za druhou. Vše odzadu jistil přesnými údery Frost a tak měl koncert podobu jakéhosi démonického rituálu. Vrcholem se samozřejmě staly pecky jako „Now, Diabolical“, „Commando“, ale i hromadně oslavovaná „Mother North“ nebo posléze na závěr přídavku rozpoutaná „K.I.N.G.“. Z nového alba mne velmi zaujala „To Your Brethren In The Dark“, olovnatá mantra neuvěřitelné síly. Ze sálu se pak šlo s opravdu povznášející náladou, byť stále mrzelo, že jsem dovnitř dorazil pozdě (a to jsem byl v Praze už od tří odpoledne), protože koho by napadlo, že z troj-kapelního bloku bude v osm hodin už dávno hrát hlavní formace? Člověk ale v životě prošustruje mnohem víc, takže věřím, že si to někdy příště, třeba u jejich nejbližšího koncertu na Brutal Assaultu, plně vynahradím.


Pražský set list SATYRICON:


Midnight Serpent

Our World, It Rumbles Tonight

Black Crow On a Tombstone

Deep Calleth Upon Deep

Walker Upon The Wind

Repined Bastard Nation

Commando

Now, Diabolical

To Your Brethren in The Dark

Burial Rite

Transcendental Requiem Of Slaves

Mother North


The Pentagram Burns

Fuel For Hatred

K.I.N.G.


15.10.2017Diskuse (2)Stray
janpibal@crazydiamond.cz

 

Tigi17.10.2017 12:17

Skvělá recenze, která přesně popsala moje dojmy a pocity z koncertu. Je mi líto, žes nestihl začátek. Původně měl být koncert od 19:00, ale pak mi dorazil email od distributora vstupenek, že se začíná už v 17:00. Viděl jsem tedy i Suicidal Angels. Na půlhoďku přijemná show Kreatorovského thrashe v podání kapely s velkým nasazením. Charisma Satyra s Frostem ale samozřejmě nemohou docílit :-). Čekal jsem, že Satyricon budou skvělí, ale takhle dobrý koncert jsem nečekal. Podobně na mě zapůsobili kdysi v Abatonu. Malé sály jim svědčí. Na Brutalu také byli výborní, ale na Metalfestu mě moc nechytli. Jsem rád, že tentokrát tomu bylo jinak a byl jsem z jejich vystoupení naprosto nadšen.

 

Valič
16.10.2017 08:20

Pěkná reportáž, nejvíc se mi líbí ta věta „To nejsou lidi, to jsou vlci!“. :-)
Škoda toho prošvihnutého začátku. Jak říkal Švejk: "Každý takový vopoždění je vošemetná věc. Napoleon se u Waterloo vopozdil vo pět minut a byl v hajzlu s celou slávou!". :-)