Last Hardrock Outsider

SASQUATCH - Maneuvers

Pokud vás baví současný, nechci říkat vyloženě boom, ale spíše těžko ignorovatelný nárůst stoner-undergroundových uskupení, čerpajících různými způsoby z hardrockové klasiky sedmdesátých let, tak doporučuji vyzkoušet album „Maneuvers“ americké trojice SASQUATCH. Aktivní kapela z L.A. (od svého vzniku přichází s již celkově pátým albem) na své novince předkládá velmi povedenou verzi klasického hard rocku přesahujícího místy do hutnějšího stoner metalu či na druhou stranu do devadesátkového grunge. Živelná, ve studiu ne příliš leštěná, hodí se říct až efekty nezkažená hudba, je navíc doplněná (k danému stylu) parádně pasujícím zpěvem, takže výsledek působí krásně „ryzím“ dojmem.


Album zní energicky, základem každé skladby je vždy poctivá heavy kytara plus jasně patrná melodická linka a rytmus, který dokáže strhnout. Přitom ale není primitivní. Zejména díky lehkému dotyku psychedelie a momentům, kdy se kytarista rozhodne potrápit náš sluch výživným sólem, je jasně patrné, že SASQUATCH nejsou bandem snažícím se o singly či hity. Ve finále tedy jde o vyvážený mix dobře poslouchatelné a muzikantsky zajímavé hudby s tím, že velkou měrou se na tom podílí i správně vychytaný zvuk, který není ani moc zahuhlaný, jak bývá na současné stoner scéně zvykem, ale ani příliš vyčištěný. Prostě to „řeže“, jak správně má, a jak se na syrovou klubovou kapelu sluší.



Na začátku kapela nabídne řízný otvírák „Rational Woman“, který album slušně nakopne, ovšem tak trochu s ním posluchače klame. Záhy totiž začnou nahrávce dominovat spíše pomalejší, zatěžkané vály, někdy skoro až na hranici sludge, které jsou ve finále pro album charakterističtější. Ovšem razance ani živelnost v pomalém tempu neubývá. A to je právě na tom to zásadní, skutečnost jak SASQUATCH umí podat tyto středně pomalé, valivé pecky jako jsou třeba „Destroyer“ nebo „Drown All The Evidence“. Pro upřesnění, abyste věděli, o čem mluvím, znáte od SOUNDGARDEN třeba „Slaves and Bulldozers“ anebo „Day I Tried To Live“? Tak to je přesně ono. Kapela předkládá spíše vyrovnanou kolekci, ze které vyčnívá krom úvodní pecky maximálně tak ještě „Just Coudn´t Stand the Weather“. Nicméně pokud se do alba zaposloucháte, můžete nalézt jistou chytlavost ve všech skladbách. Dost často jsou to právě SOUNDGARDEN, co deska připomene (a to kupodivu i ve zpěvu), anebo grunge obecně. Někde můžete slyšet i starou klasiku á la DEEP PURPLE a pak je tu také samozřejmě spojitost se současnějšími, stylově spřízněnými spolky typu MONSTER MAGNET, GREENLEAF či GRAVEYARD.


Netvrdím, že toto album všem výše uvedeným kope řiť, přesto ale stojí za to na něj ukázat a to zejména proto, že se jedná o skvělou demonstraci toho, že parádní muziku nemusíme čekat pouze od zavedených velkých jmen, a že kvalita se dá nalézt i v undergroundu, kde se nehraje na přestřelenou image, známé hosty, producenty anebo internetem živené promo. V případě této party stačí jen elán a radost z hraní. Když se to umí, jako v tomto případě, lidé si vás najdou.


11.10.2017Diskuse (3)Sicky

 

down
12.10.2017 15:46

Mám dvě první desky ...určitě poslechnu, mám v tomhle stylu sice trochu jiné favority(např. Fireball Ministry, Clutch) ale i tohle je dobrá muzika.

 

Sulphur11.10.2017 07:17

Tuto kapelu som objavil minuly rok a totalne ju zeriem, dokonca az tak, ze som si obstaral do zbierky cd celu diskografiu. Novinka super, ale aj tak si myslim ze albumy Sasquatch II a III zostali zatial neprekonane.

 

Subeer11.10.2017 03:35

Sicky díky za tip... dal jsem si to z "TvýchTrubek" jako raníček a opravdu chutné menu... myslím, tím v rámci stylu nadupadný a hodně poslouchatelný, i když nikterak extra osobitý (i ten Dave Wyndorf jako by pěvci z hrdla vypadl), prostě taková poctivá stylová fošna...ale i to občas potěší.