Last Hardrock Outsider

ROOT - Hell Symphony

V minulém dílu našeho seriálu jsme si povídali o debutu brněnských ROOT – „Zjevení“. Na jednu důležitou věc jsme ale v tom povídání zapomněli – na křest alba. I když bychom spíš možná měli říct „uvedení do života“, protože pojmy „ROOT“ a „křest“ k sobě moc nepasují :) Velkou zajímavostí tohoto – dobrá, řekněme třeba „pekelného křtu“ – byl jeho samotný kmotr, rockový nestor Petr Janda. Oblečen v bigbossovský plášť a nalíčený stejně jako Velký šéf „posvětil“ album slovy „Desko Zjevení, nezprošťuji tě tvých hříchů a uvádím tě na svět plný zla a nenávisti“, aby pak on a Big Boss společně odezpívali (odchrčeli) nesmrtelný evergreen „Snad jsem to zavinil já“. No řekněte, napadlo by vás něco takového?


Cesta ke druhé desce


Jak uvádí biografie ROOT na jejich webové stránce www.rootan.net, období mezi první a druhou deskou se neslo ve znamení trablů s vydavatelskou firmou Zeras. Už vydání „Zjevení“ se oproti plánu pořádně protáhlo a z pozdějšího záměru vydat videokazetu s hned pěti videoklipy ROOT sešlo úplně. Přesto ale kapela čile koncertovala a hlavně připravovala nový materiál, který byl pro příznivce skupiny velkým otazníkem, protože staré období ROOT bylo završeno debutem a nikdo nevěděl, co nového kapela vymyslí. Zbývalo jediné, počkat si na desku!



V srpnu 1991 kapela namakala materiál a v následujících dvou měsících už v ostravském Céčku pod dohledem zvukového mistra Pavla Zyma přichystala album, které posluchačům doslova vyrazilo dech! Určitě se čekalo, že ROOT se posunou dál, ale ne, že takovým způsobem! Deska pojmenovaná „Hell Symphony“ je naprostým majstrštykem, který snese srovnání s jakoukoli konkurencí a ROOT se najednou mohli postavit i vedle největších světových black metalových veličin! Naprosto dominantní jsou na téhle nahrávce kytary, které téměř po celou hrací dobu jednoznačně vládnou a sázejí jeden za druhým tak excelentní riffy a melodie, že by leckterá světově známá kapela mohla jen závidět. Podobně vyrostla i práce bicích, no a korunu tomu celému samozřejmě dává Bossův hlas, který se skladbami proplétá jako had, vyje jako meluzína, agresivně diktuje jako útočící běs i stoicky deklamuje jako tisíciletá bytost zakletá někde ve skalách. Valter je na „Hell Symphony“ vážně naprosto démonický!


Pekelná symfonie


„Hell Symphony“ je vlastně koncepční deska. Věrna svému názvu prolézá celé peklo od půdy až do sklepa a v jednotlivých skladbách vypráví o mnoha jeho významných obyvatelích. Každý track je vlastně věnován jednomu konkrétnímu démonu a text pak vysvětluje okolnosti jeho existence a „pracovní zařazení“ – ovšem nikterak polopaticky, naopak pěkně básnicky a s plnou hrstí jinotajů. Pozor – vše anglicky! Texty míchají velmi temná poselství s až vznešenou jazykovou formou, a dávají albu další rozměr – skoro až umělecký, samozřejmě optikou metalového undergroundu. Naopak velmi tradiční je obal – dominantní bafomet v černo-červeno-bílých barvách splňuje účel a fotky členů kapely se skalami na pozadí nebo vnitřňák s rohatcem hledícím do křišťálové koule dodávají také pořádný kus pekelného zápachu. Ale teď už rychle k jednotlivým skladbám!



První stranu desky, neboli „Infernal Side“ zahajuje Bossův krátký přednes a hra kytar, které uvádějí jeden z nejmasivnějších útoků v historii českého metalu. Skladba „Belzebub“ je vlastně instrumentálka, ale přátelé, jaká! Šest minut naprosto excelentních riffů, které ženou skladbu dopředu a co chvíli dávají do placu další a další vynikající motivy. Takhle dobrou instrumentálku (a navíc úvodní!) jen tak někde nenajdete. Snad mi trochu evokuje megadeťáckou „Into The Lungs Of Hell“, i když je hudebně i náladou naprosto jiná, takže spíš asi tím umístěním a vysokou kvalitou. Každopádně jeden z nejlepších albových úvodů, co jsem kdy slyšel! Poté přicházejí další skladby a nasazená kvalita setrvává – ROOT měli pro „Hell Symphony“ přichystáno tolik skvělých nápadů, že každý moment může být klidně tím nejlepším v celém metalovém hnutí. Ať už jde o druhou skladbu „Belial“, třetí „Lucifer“ nebo o naprosto mistrovské kousky „Abaddon“ a „Asmodeus“, které infernální stranu Pekelné symfonie uzavírají.


Druhá strana desky se jmenuje „Nocturnal Side“ a hned první skladba nám dává další pořádnou ránu! Všechny kytary pryč, celou skladbu „Satan“ diktují pouze bicí a Bossův hlas, v druhé půlce ještě podpořený řádně děsivými zvukovými efekty. Poté se ale šestistrunky vracejí (i druhá deska ROOT je nahraná bez basy!) a to hned dvěma naprostými bombami – masivním monstrdílem „Leviathan“ a agresivním výpadem „Astaroth“, v jehož průběhu nečekaně mezi kytary vpluje hymnický motiv ze starší „Cesty zkázy“, až běží mráz po zádech. Předposlední „Loki“ je uvedena děsivým výkřikem a opět plná výborného materiálu, aby po ní album uzavřela naprosto odlišná skladba – „The Prayers“ otevírají vrstvené akustické kytary prokreslené melancholickými sóly a poté se objevuje jemná elektrická kytara a Bossův přednes veršů Charlese Baudelaira – „Modlitby“ ze slavné „Litanie k Satanovi“. Mystická hudba naplní každou buňku posluchače a když dokončí své poslání, odeznívá ve fade outu. Uzavírá se tak patrně jedno z nejlepších black metalových alb všech dob...



Výměna stáží u pekelných bran


Majitelé cédéček dostali, jak bylo v té době zvykem, dvě krátké skladby navíc – minutovku „The Oath“ a z dema „Messengers From Darkness“ vykopanou „Satan´s March“. I když tyhle dva bonusy jsou opravdu jen bonusy a s celkovou koncepcí desky nemají moc společného, nic to nemění na tom, že s „Hell Symphony“ ROOT stvořili opravdu mimořádné dílo, a já bych si dokonce dovolil tvrdit, že své nejlepší album!


Po vzniku desky netrvalo dlouho a kapela vyměnila bubeníka – z pekelných služeb byl propuštěn Black Drum. Byl to aspoň pro mne vlastně dějinný okamžik, protože pokud by nenastal, nemohl by se Black Drum připojit k bývalému spoluhráči Petrovi Pálenskému a začít budovat moji nejoblíbenější kapelu vůbec, INSANII. Bubenickou stoličku v ROOT pak obsadil René „Evil“ Kostelňák, kterého do kapely přivedl Blackosh ze svého vedlejšího projektu CRUX. S novým tlučmistrem se pak kapela představila na památném brněnském festivalu Metal Storm.


15.12.2017Diskuse (7)DarthArt
lubor.lacina@centrum.cz

 

Meres
15.01.2018 13:27

Vynikajúci black metal. Toľko skvelých nápadov, ktoré ROOT predvedú na "Hell Symphony" sa nepodarilo dať dohromady žiadnemu nórskemu "vyhlásenému" kultu! Kde sa tí šašovia hrabú na ROOT. Vrchol albumu vidím asi vo fantastickej úvodnej inštrumentálke Belzebub, kde preteká doslova vodopád skvelých riffov, zavŕšený beštiálnou nárezovou pasážou na konci a v sedmičke Leviathan, podopretej fantastickou gitarovou melódiou a opäť pekne vygradovaným zrýchlením ku konci. Záver v podobe modlitebnej "The Prayers" je nádherná bodka za týmto pekelníckym dielkom. Pekelnú atmosféru podporuje pôsobivý Big Bossov prednes a pochopiteľne aj adekvátne texty. Debut "Zjevení" mám síce veľmi rád, ale ROOT na "Hell Symphony" spravili obrovský kvalitatívny krok dopredu. Jedno z diel na ktoré môžete byť právom hrdí :) 90%

 

DarthArt
29.12.2017 10:18

vatutinwot: Tak to je perfektní, že Tě recenze takhle inspirovala z návratu k albu. Přesně v něco takového jsme doufali a je to jeden ze smyslů seriálu, díky moc.

 

vatutinwot29.12.2017 09:31

Desku jsem dlouho neslyšel a po přečtení recenze jsem si naplánoval, že ji na konci roku neopomenu a dobře jsem udělal ... opravdu jde o neprávem zapomenutý klenot ... s odstupem času mi na některých pozdějších nahrávkách (které jsem měl a stále mám velmi rád) trochu vadí, mnohdy až humorná "nabubřelost" ... tu na HS nenacházím, je zde patrný velký tvůrčí posun a přitom stále zůstává hodně agresivity a nadšení. Koupím si 25th vinyl ... a jsem rád, že mne recenze desku připomenula ... jo a dal jsem druhou pečlivější šanci těm Růžím a ono se to dá ... na recenzi a bodování bych si netroufl ... je to opravdu osobní záležitost, jak z pohledu interpreta, tak posluchače ... já u toho četl Kornerovu Smrt svatého Vojtěcha ... a bylo to temné, tiché, pomalé a fajn ... myslím, že se k Růžím občas vrátím a určitě se BB nesměji za nějaký moravský agrorokec ... jak jsem již někde zaregistroval.

 

Demonick
15.12.2017 19:23

ROOT mam ozaj veľmi rád (najmä Temple, Kargeras, The Book, Madness Of The Graves) a aj posledný album ma prekvapivo dosť baví, ale nejak si neviem pomôcť bratia, ale mne ta Ćeština ku kapele sedí asi najviac. Aj kvôli tomu bude u mna "Zjevení" vždy NO.1, ten váš jazyk tam doslova pasuje ako "prdel na hrnec".

 

orre15.12.2017 14:35

ROOT - Loki live 1992

https://www.youtube.com/watch?v=GX2cSsZwE7M

 

Valič
15.12.2017 14:11

100% Opět skvělá recenze. Následující desky se mi sice líbí víc, ale Hell Symphony rozhodně nemám co vytknout. Já mám skladbu Leviathan taky hodně rád a považuji ji za nejlepší z prvních tří alb. Jinak videozáznam zmíněného "křestu" alba Zjevení se dá najít zde:

https://www.youtube.com/watch?v=5z4mO30k0jM

 

Erni Borek Ibo15.12.2017 13:12

Album Hell Symphony bylo pro mne opravdovým zjevením. Tak propastný rozdíl mezi prvním a druhým albem. Dodnes je Leviathan má nejoblíbenější skladba od Root. Ty změny nálad a do toho opravdu grandiózní mistrův hlas. Z mého pohledu Hell Symphony překonalo jen album The Temple in the Underworld