Last Hardrock Outsider

ROCKMAPA - Rockmapa I

V době, kdy se na sklonku osmdesátých let v okolí české kotliny už poměrně dost lámaly ledy, se československým bolševikům do perestrojky pořád moc nechtělo a tak to i metalová hudba u nás měla dost komplikované. Roky 1988 a 1989 už ale byly i u nás politicky poněkud nakřápnuté, takže režim polevil.... a došlo k zázraku! Vyšel metalový sampler! Výběr, na kterém bylo sedm z osmi kapel metalových, kompilace, která přinesla do výloh supraphonů divoká, křivolaká loga kapel, které ještě pár let či snad měsíců předtím komunističtí pohlaváři vyhazovali z kulturáků i ze zkušeben. A objevil se nejen sampler – „Rockmapa“, jak se to celé nazývalo, je vlastně dodnes jeden z největších, ne-li vůbec největší tuzemský rockový projekt, ve kterém nakonec v rozmezí let 1989–1990 vyšla dvě výběrová alba a těžko uvěřitelných 26 singlů, které dohromady mapovaly to nejlepší z tehdejšího českého (a trochu i moravského) metalu a rocku.


Které bylo první metalové album v Československu?


Tahle otázka je stará jako sama naše hudební scéna. Většina metalistů určitě bez zaváhání odpoví CITRON - „Radegast“! Jasně, tahle temná, pohanská a na svou dobu fenomenální deska rozhodně metalová je. CITRON ale byl spíš takový solitér a pracoval hodně po svém, takže bych „Radegasta“ viděl spíš jako první hvězdu na zcela temném nebi. Ale skvělá práce! Jsou i hlasy, které za první metalovou nahrávku považují ještě starší citronovské album „Plni energie“, to bych ale viděl spíš jako přitvrzený rock s několika kousky, které by bylo možné vzdáleně považovat za metalové.


Slovenští fanoušci by možná do placu hodili myšlenku, že první metalové desky kontinuálně s CITRONEM vydávala bratislavská TUBLATANKA. Taky zajímavý názor – album „Žeravé znamenie osudu“ i předchozí „Skúsime to cez vesmír“ skutečně obsahovaly na svou dobu nevídaně šlapavou muziku a několik nesmrtelných hitů, ve kterých trsátko mydlí struny až uši nestíhají, pravý metal to ale také není. No a našli by se i tací, kteří by na naši otázku odpověděli – OLYMPIC! Petr Janda a jeho přátelé totiž v roce 1988 natočili album „Když ti svítí zelená“, kde minimálně titulní píseň sypala tak, že fanouškům kapely padala sanice. Ale mluvit o metalové desce? To ne.



Rockový guru a metalový manifest


Jméno Petr Janda v předchozím odstavci nezaznělo jen kvůli „Zelené“. Tehdy již legendární kytarista a zpěvák na konci osmdesátek k metalové muzice totiž získal vřelý vztah, a oblíbil si ji až tak, že se rozhodl iniciovat nevídaný a v socialistickém Československu snad až nemyslitelný projekt – metalově-rockový sampler a sérii singlů. To, co by o dva-tři roky dřív vypadalo jako myšlenkový produkt blázna, se ale skutečně začalo plnit, středobody projektu se staly státní gramofirma Supraphon a nahrávací studio Propast – a kapely mohly, většinou poprvé, vyrazit mezi pásy a mixáky!


Plán byl jasný – umožnit vybraným skupinám natočit dvě skladby, z nichž jedna se dá na sampler a obě dostanou prostor na singlu. Některým, plus mínus těm nejpopulárnějším seskupením pak byly umožněny dokonce dva singly, jednomu dokonce tři. Připravilo se jednotné grafické zpracování – udělalo se logo, obal stylizovaný jako turistická mapa a takhle nachystané vyšly vlastně všechny produkty celého projektu (i když singlové nahrávky se objevily i s různou jinou grafikou). Singlů s metalovou a v druhé fázi spíše rockovou hudbou vyšlo dvacet šest – třikrát MOTORBAND, dvakrát ARAKAIN, VITACIT a DUX, po jednom pak TÖRR, KERN, SAPON, POHODA, ABRAXAS, TITANIC, PANIKA, TAXI, GENERAL BASS, ŘETĚZ, DETTO, KABÁT, MERLIN, ODYSSEA, ŠPILBERK, BEATOVER a ČERNÁ A BÍLÁ. Na scénu, kde se ještě před pár lety muzikanti museli schovávat před policajty, slušná erupce, ne? Projekt „Rockmapa“ vlastně odstartoval už v roce 1988, díky tehdejším dlouhým vydavatelským prodlevám se ale v obchodech objevil až v roce následujícím a přelil se ještě do roku 1990, takže byl dokončen vlastně v úplně jiném politickém režimu než začal. :-)


Metalový sampler


Vraťme se ale k prvnímu dílu sampleru, který vyšel ještě v době dohnívajícího socialismu, v roce 1989. Obal výběrovky byl vymyšlen v podobném duchu jako singly – na přední straně grafik do stylizované mapy vetknul loga kapel, na zadní obálce se pak na stejných místech objevily fotky interpretů. Deska měla i jakýsi vnitřňák – asfalt byl vložen do papírového obalu, na němž Petr Janda zvěčnil okolnosti projektu a vlastně i popsal tehdejší, pro muzikanty ne úplně lehkou dobu. Ostatně, můžeme alespoň část citovat: „S myšlenkou mapovat soustavněji českou rockovou scénu jsem si již pohrával několik let. Bylo mně líto těch, kteří se po letech usilovné práce a mnoha úspěšných představeních nedopracovali ani k jedinému singlu. Možná i tato skutečnost v mnoha případech hrála roli pro rozpad kapely. A mnoho písní rozhodně stálo za to. Podíváme-li se zpět, zjistíme, jak málo toho z oblasti rocku u nás vyšlo.“ Ano, opravdu málo. A proto byl Jandův sampler „Rockmapa“ tak důležitý a přelomový!



Osm kapel, sedm metalových


Úvod sampleru zaobstarává snad nejlepší skladba své doby a jedna z nejsilnějších domácích metalových písniček vůbec – nesmrtelná hymna a manifest metalového hnutí „Proč ?“ od pražských ARAKAIN. Thrash/speedmetalový kvapík narvaný skvělým materiálem netřeba asi nikomu představovat, tak jen připomínám, že ARAKAIN ze všech zúčastněných kapel měli nejvíc zkušeností, za sebou mraky koncertů, dokonce nějaké to ojedinělé nahrávání ve studiu. V roce 1989, kdy „Rockmapa“ vyšla, byli již tedy hotovou kapelou, která by se mohla postavit kdejaké zahraniční konkurenci. Však taky jejich pozdější debut „Thrash The Trash“, který si pochopitelně připomeneme samostatně, stál za to!


Číslo dvě představuje metal z hlavního města Moravy. Brněnský TITANIC se předvedl skladbou „Vizáž“, která odsýpá v klasickém titanikovském rytmu – střední tempa, výrazný hlas zacházející až hodně do výšek a text korespondující s pocity tehdejších, trochu vykořeněných a trochu rebelantských metalistů. Možná bych skladbu o minutku zkrátil, ale jinak bez připomínek. Rok vydání „Rockmapy“ – 1989 – byl navíc jednoznačně rokem TITANIC, protože se kapele tehdy, jako jedné z úplně prvních, podařilo vydat desku. O tom ale více příští týden.


Na třetí pozici máme TÖRR, jakéhosi „enfant terrible“ celého projektu! Partu kolem Vlasty Henycha vlastně ne moc dlouho před „Rockmapou“ propíralo Rudé právo, nadávalo jim do fašistů, ku-klux-klanu a podobně, což v době fízly prošpiclovaného Československa nebyla žádná sranda. Vše nakonec dobře dopadlo a TÖRR, průkopníci black metalu i šokující pódiové prezentace, byli najednou v obchodech. Na sampleru jsou zastoupeni klasikou „Kult ohně“, nezapomenutelnou střednětempou hymnou, kterou nelze komentovat jinak než právě slovem „kult“. Debut a druhou desku TÖRR si rozebereme v samostatných recenzích.


První stranu alba uzavírá další soubor z Brna – rock/metalový KERN. Tahle kapela byla v době vydání „Rockmapy“ velice populární, dokonce by se dalo říct, že zažívala své zlaté období. Brzy se dopracovala k debutové desce „...od narození“ a jako jedna z těch „stravitelnějších“ metalových kapel se dost často objevovala v televizi. S výtryskem „ultrametalácké“ generace její hvězdná hodinka skončila a vrátila se spíš na lokální prkna, hitovky jako „Sprinter“, „Není větší síly“, „Blízko nás“ nebo skvělý ploužák „Exploze“ ale patří do zlatého fondu přelomu osmdesátých a devadesátých let. Na Rockmapě se KERN představili skladbou „V sobotu ne“.



Metal nebo blues?


Pátá skladba Rockmapy se nazývá „Poutník životem“ a všem pamětníkům je jasné, že jde o příspěvek slavných pražských VITACIT. Dodo Doležal a jeho spoluhráči tehdy tvořili zajímavou muziku – nijak zvlášť tvrdou, přitom ale zvláštně temnou a hypnotickou. Samozřejmostí u muzikantů kolem Miloše Doležala byly precizní výkony a Dodo sám se ve skladbě blýsknul pěkným, ale účelným a nijak zbytečně exhibujícím sólem. Takhle se to má dělat... a takhle to VITACIT předvedl i později na svém albu „Vzhůru přes oceán“. O tom ale jindy.


Plzeňští SAPON (jejichž logo trochu připomínalo britské SAXON :-)) byli typický hevík své doby. Jejich příspěvek na sampler, písnička „Šance pro tebe“, je pěkná hitovka, dobře stavěná a s výraznými melodiemi. Spokojenost. Škoda, že kapela vlastně ne moc dlouho po „Rockmapě“ ukončila činnost a nevyužila „šanci pro sebe“, dostat se dál. Po nějaké době se ale pak zase dala dohromady.


Předposlední MOTORBAND byl všeobecně známé jméno. Šéfdirigent kapely Libor Matejčik měl se svým souborem velké plány a kapelu maximálně drezuroval, takže MOTORBAND předváděli hráčsky výrazný heavy/speedmetal se členitou strukturou skladeb, spoustou změn tempa, sóly a dalším. Tady na „Rockmapě“ se předvedli jednou ze svých povedenějších skladeb „Je to špás“ a celkově, jak už bylo řečeno, taky na třech singlech. Dějiny pak MOTORBAND zavedly k debutnímu albu „Made In Germany“ a následně k překvapivému rozkolu uvnitř sestavy. Muzikanti se následně rozprchli všemi směry – kytarista Tomáš Krulich do KABÁT, bubeník Dan Hafstein k Ladislavu Křížkovi a zpěvák Kamil Střihavka do úplně jiných než metalových končin. Principál Matejčik MOTORBAND ale samozřejmě táhl dál a kapela funguje až do dneška. Aktuálně má na kontě dokonce dokumentární film „Motorband – Restart“, kde se i o starých časech kolem „Rockmapy“ určitě dozvíme mnoho zajímavého.


A jsme na konci. Po všem tom rachotu bere kytary do rukou bluesová POHODA, která společně s hostem Petrem Jandou uklidňuje posluchače naprosto pohodovou peckou „Muzikantský blues“. Vážně povedená skladba, takovou muziku bych mohl poslouchat hodiny. Má to jen jednu vadu na kráse – na metalový sampler se vůbec nehodí. :)



Z asfaltu do televize


Nemá snad ani smysl dodávat, že „Rockmapa“ byla ve své době naprosté zjevení a měla obrovský úspěch. V obchodech byla okamžitě pryč a dala se jen těžko sehnat, já třeba jsem se k sampleru vůbec nedostal (se singly to bylo lepší) a poslechl jsem si ji až za nějakou dobu nahranou na kazetě. V obchodě jsem si mohl koupit až „Rockmapu 2“, která vyšla v roce 1990 a byla kupodivu výrazně méně metalová, přesto ale nabídla hodně zajímavý materiál i pro příznivce tvrdého kovu – třeba nadějné ŘETĚZ nebo úplně rané KABÁT. Dosah „dvojky“ byl v roce 1990, kdy už metalová scéna začala pálit všemi směry, samozřejmě menší, ale i tak jde o dobrou nahrávku.


Tím projekt „Rockmapa“ vlastně skončil, magický název ale z éteru nezmizel. Jeho duchovní otec Petr Janda si ho totiž vzal pod křídlo i ve svém vlastním vydavatelství Best IA a v roce 1992 vydal další sampler „Rockmapa“, tentokrát vol. 4 (o tom, že by vyšla „trojka“, jsem nikde neslyšel). Navíc Janda v první půlce devadesátých let měl vlastní pořad v televizi, který se opět jmenoval „Rockmapa“ a kde dával prostor mladým nadějným kapelám. Jak tedy vidno, „Rockmapa“ je v dějinách domácí tvrdé hudby ve všech jejích fázích skutečným pojmem. Největším přínos měla ovšem v tom, že nakopla scénu a otevřela metalovým kapelám cestu do studií, kde pak spousta z nich nahrála své úspěšné debutní desky. Příště si představíme první z nich – TITANIC a „Metal Celebration“!


16.02.2018Diskuse (9)DarthArt
lubor.lacina@centrum.cz

 

Valič
26.02.2018 23:26

Rockmapu jsem vlastně vcelku nikdy neslyšel, měl jsem ale skoro všechny singly. Jako většina tehdejších metalistů jsem se tenkrát nejvíc těšil na Torr, Arakain a Vitacit a ti rozhodně nezklamali. To samé se bohužel nedá říct o Kern. Do háje, to tenkrát vážně neměli "na skladě" lepší skladbu než naprosto nevýraznou V sobotu ne? :-( Zbytek kapel byl celkem v pohodě, ale většinu těch skladeb už si dnes nejsem moc schopný vybavit, což bude asi i tím, že jsem si je tenkrát nepouštěl ani zdaleka tak často jako Poutníka životem nebo Kult ohně. :-)

 

Megoš
20.02.2018 17:57

Darthart: Jasně, chápu. Mě se tam líbil Řetěz, Kabáti dobří, ten Dux taky v pohodě. Neměl jsem srovnání s jedničkou, takže ty kapely byly pro mě dobré všechny. Postupně jsem se pak dostával k jiným věcem a pak už to bylo dost měkké :-)
Na Titanic se těším, jedna z dalších mých originálních prvotin...

 

DarthArt
20.02.2018 16:12

Megoš: Dvojku nechystám. Ono by vlastně už nebylo o čem psát, kromě výčtu kapel. Snažil jsem se to shrnout do tohohle článku, a občas ta dvojka možná někde vykoukne z jinýho článku - jako třeba v recenzi na první Kabáty. Teďka se chceme rozjet o kapelách z Rockmapy, tenhle týden je plánován Titanic.

Já osobně měl Rockmapu 2 taky jako jednu z vůbec prvních desek. Nejvíc se mi líbil Dux - Narkoman a samozřejmě Kabát. Dobrej byl i Řetěz, Merlin mě zas tak moc nebral, i když Nevada byla dobrá skladba. Na týhle Rockmapě je ale už víc nemetalovejch věcí, takže je to takový... jak to říct... jakoby ta deska trochu nevěděla, jaká má bejt :) Ale ve své době samozřejmě počin a vzpomínky na ni mám silný :)

 

Megoš
19.02.2018 19:48

Rockmapu č.1 jsem neslyšel, ke mě se dostala Rockmapa č.2 a byla to moje první originální MC. Dartharte, bude i na ní recenze? Myslím, že tam bylo taky pár kapel dobrých.

 

Pekárek
17.02.2018 21:37

Výborně napsáno!!! Rockmapu jsem poslouchal moc. I teď si ji rád pustím. Naposledy se mi hodně libili Vitacit, správně syrový zvuk kytary. " .... balzamuje zaživa":)

 

Kelly16.02.2018 23:30

wuxia: Přéééésněěěě :-D

 

wuxia
16.02.2018 23:28

Kelly: Ještě že se vám nevybavilo něco z puberty, doktore, tam byly ty říkačky podstatně horší :)

 

Kelly16.02.2018 22:50

Tak se mi to vybavilo celé, celé mládí....SUPER. Sampler jsem neměl ale skoro všechny singly ano. Když jsem si je vždycky nesl z Hudebnin na Václaváku a hnal domů je hodit na gramec a točit je dokola, krásná doba. ten pocit, že mám něco skoro zakázaného, nenapodobitelné.

 

Fenris 13
16.02.2018 13:28

Ty kráso, to jsou vzpomínky...brácha to dotáhl na vinilu (mně v té době bylo dvanáct a žil jsem Keepery a Jolly Rogerem). Hned napoprvé mně tehdy chytli Motorband a Kern, takoví Torr nebo Arakain na mně byli ještě moc brutální :-) Samozřejmě jsme měli i singly - opět Motorband, Kern, Vitacit, Arakain... Metal Celebration od Titanicu pak byl asi první vinyl, který jsem si koupil za svoje kapesné. Super článek!