REALMS OF CHAOS - The Seed

80%

Debut slovenských smrťáků REALMS OF CHAOS už pár měsíců sjíždím a dosud jsem ho nezaložil ani na pár dní. Důvod je jasný, má co nabídnout. Zatím jsem zkoumal jen hudbu, na souvislosti došlo až teď, při psaní recenze. Hned první seance nad analýzou podhoubí, ze kterého „The Seed“ vzešlo, mě stála pár stovek. Nejdřív jsem si totiž proklepl aktivity odpovědného zvukového inženýra. O zničující zvukovou stránku nebezpečného „semínka“ se společně s kapelníkem Martinusem zasloužil Miroslav Spevák, jehož studiové řádění v rámci současné slovenské scény za poslech rozhodně stojí. Od něj jsem se dostal ke svým oblíbencům CEREMONY OF SILENCE a pak k opomenutým NEVALOTH; ti dodatečně zaujali, tak se šlo na Bandcamp, co kdyby zbylo ještě pár posledních cd. No, a ono zbylo.

Na „The Seed“ si Spevák dokázal poradit s hudbou startující někde v hlubině sdílené se všemi, kteří před smrtkou, hnisem či řeznickou sekerou utekli k odvrácené temnotě, odhalené před lety zejména MORBID ANGEL, IMMOLATION a INCANTATION. Úkol však byl o to těžší, že musel zmíněnou temnotu natlakovat do formátu, s nímž pracuje Eric Rutan ve svém studiu Mana, a zároveň nezopakovat zvukový průšvih typu posledních MORBID ANGEL nebo „Fury & Flames“ od HATE ETERNAL, do kterého se mi od roku 2008 podařilo proniknout celkem dvakrát. Proti gustu žádný dišputát, také tvrdost a brutalita by ovšem měla vykazovat nějaký ten posluchačský potenciál, resp. nikdy by neměla devalvovat vlastní hudební náplň, ať už jsou záměry tvůrce jakékoliv.

Název Rutanovy kapely jsem samozřejmě nezmínil náhodou. Pokud si průměrně orientovaný deathmetalový příznivec mého typu pustí první počin REALMS OF CHAOS, rozsvítí se mu v hlavě kontrolka s nápisem HATE ETERNAL jako supernova. Zdůrazňuju, že se jedná o velkou poklonu, nikoli kritiku. Složit a vyprodukovat album na podobné úrovni není legrace. Krom mentálních předpokladů (nezávidím!) musíte umět hrát velmi dobře na kytaru, samozřejmě ve specifickém stylu. Dále se neobejdete bez špičkového bubeníka, přesvědčivého vokalisty a také zvukového mistra, který docílí toho, že ze sonického tlaku začne posluchače bolet palice až ve fázi, kdy mu to bude jedno, protože si užívá příval extrémní kytarové hry, temných harmonií a také emocí. Právě autentická emoční složka je zde hodně důležitá. Bez ní se natlakovaný monolit rozpadne jako domeček z karet, popř. přežije toliko vyprázdněná forma nedávající větší smysl, kterou pak musí zakrývat třeba kostýmy.:-) Na druhou stranu nesmí zvítězit ani vášně, což se stalo právě na již zmíněném „Fury & Flames“, prodchnutém bolestí ze ztráty „víc než bratra“, Jareda Andersona. Celý poslech podobné hudby tedy obnáší absorpci obrovského energetického výdeje, proto by se k němu mělo přistupovat s určitou opatrností. Hrozí totiž vznik určitého apriorního bloku. Takovým situacím může tvůrce samozřejmě předcházet, třeba občasným vypuštěním v podobě melodického sóla nebo pomalejší (houpavější) thrash/groovy pasáže.

Martinusovi, se kterým REALMS OF CHAOS stojí a padají, se vše povedlo na jedničku. Oproti svému předchozímu projektu THE INFINITE WITHIN decentně ubral na zběsilosti, víc se otevřel, zacílil trochu jinam a vyřešil deficit na postu bubeníka. Při dnešních technických možnostech je samozřejmě možné vše. Nicméně tam, kde dřív vadila strojová přesnost a necitelnost automatu, vládne dnes empaticky zacílené bicí běsnění. Bubeník Gabe Seeber, jehož živé hostovačky skutečně imponují (mj. THE FACELESS), předvedl best of z extrémní školy. Dodal nejen nezbytnou rychlost, ale hlavně potřebný groove. Možná bych měl být ve sféře smrtícího kovu při vyslovení zmíněného anglicismu, odkazujícímu mimo echtovní metal, opatrný. Jenže právě díky nepostižitelné vnitřní dynamice, promyšlenému tepu bicích, některým riffům, valivým partiím a hutnější zvukové složce, někdy zavánějící thrashem, patří „The Seed“ do první ligy. Ostatně, neevokuje vám název kapely jedno kultovní deathmetalové album jedné anglické deathové legendy, jejíž tvorba vesměs drtí právě groovem? Každý, kdo má rád death metal, může tudíž při poslechu Martinusova kytarového masakru načerpat spoustu energie, a to nanejvýš komfortně. Prostě taková poslechová benzínka se štědrou nabídkou vysokooktanového paliva a vyleštěným inventářem. Ano, budete si muset připlatit. Nemáte prachy? Nevadí, platí se poslechy. Tady jich nota bene stačí jen pět až deset navíc a vše je rázem k dispozici.

Po krátkém atmosférickém intru „Dephts“, ve kterém kytary pronikají skrze jakousi odlidštěnou neveselou dimenzi, nastupuje vypalovačka „Pain Eternal“ ve stylu již zmíněných HATE ETERNAL. Nekompromisní zvuková stěna, mraky temných riffů různé provenience a velmi slušný vokál. Tam někde vzadu hraje hodně chytrá baskytara. Vynikající riff pod nervním sólem přináší „oddělení prvního stupně“ a opětovnou akceleraci. Hrací doba dosahuje téměř pěti minut, během nichž proměnlivý kytarový atak nepovolí. Během valící se „To Consume“ už si brutální sound skutečně užívám. Forma je jasná, MORBID ANGEL. V patřičném provedení budou takové postupy fungovat vždy. Koncertní tutovka. Martinus přitom nesází na krátké husté vypalováky, nároky kladené na posluchače nejsou tudíž zas tak malé. Kytarovým peklem jim každopádně pomáhají projít nejen pěkná sóla, ale i promyšlené návraty k nosnému, někdy i velmi atraktivnímu motivu. V případě „Submerged In the Perilous Decay“ i dalších se tak dá hovořit o propracovaném extrémním hitu, zde konkrétně zavánějícím melodikou BLUT AUS NORD. Vše stylově završuje závěrečný opus „Magma Chamber“. Mám rád majestátní finále s extatickým vypuštěním na samotném konci. V posledních pár minutách nahrávky se prostě zadařilo.

REALMS OF CHAOS předvádějí na „The Seed“ špičkové metalové řemeslo, hodné vrcholu smrtícího řetězce. Booklet zas přináší znepokojivé obrazy a témata. Martinus jimi dokázal „The Seed“ přesvědčivě naplnit, a vdechnout mu tak duši. Fanoušci intenzivnější formy death metalu si tudíž přijdou na své, aniž by museli vzít za vděk pouhým studiem ubíjejících riffů a rytmiky. Mají k dispozici opalizující monolit, sálající temnou energií, kterou do něj vložila nadaná lidská bytost. Můžete si s ní pohrávat, můžete ji nasávat, můžete se jí na chvíli odevzdat a na vše zapomenout.

-----------------------------------

Až ustoupí temnota

Až uvidíš to co oni

Rozhostí se klid

A bolest zmizí

Navždy

19.04.2021	Diskuse (5)	Pekárek hackl@volny.cz