Herzeleid, Sehnsucht a Live Aus Berlin - to je presne Rammstein tak ako si ho chcem pamatat. Dalsie nahravky Mutter pocinajuc ma uz tolko neoslovili. Kazdopadne ale tesim na dalsi serial, rad si to precitam :)

wuxia: To nemělo vyznit špatně oproti Laibach, ale já mám radši Rammstein.Diky za tvůj komentář rád jsem si ho přečetl.

J. Rose: 100 % podepisuji !

Valič: No to je přesně to, o čem mluvím. S takovouhle coververzí ani nemusíš skládat vlastní hudbu, protože už jsi ji vlastně složil :)

Dobrá je taky skáčková verze Angel Of Death -

https://www.youtube.com/watch?v=DfsHgsJa6F4

Vždycky je mi líto těchhle geniálních muzikantů, kteří mají na svědomí podobné perly, ale zůstanou navěky skryti v anonymitě internetu. Možná by dokázali dělat zajímavější muziku, než leckterá slavná skupina.,

K těm textům.... Je pravda že texty podobného ražení tu byly dávno před Rammstein, ale čistě za mě... Ty splatter pohádky pro děcka ala Cannibal corpse, se nedají srovnat s tím s čím přišli o pár let později germáni. Till v sobě navíc nezapře básnické střevo. Vše je daleko sofistikovanější. Skladby jako třeba weises fleisch, nebo du riechst so gut jsou totálně chorobné. Třeba u těch Cannibal corpse cítím jasnou nadsázku a 'srandu' u rammstein mi běhá mráz po zádech. Potemnělá atmosféra, Tilluv úchylný přednes, kdy mám pocit že ke mně promlouvá
opravdový nemocný psychopat, který se právě chystá znásilnit svou další oběť...

DarthArt: Jedna z nejoriginálnějších cover verzí, které jsem kdy slyšel:

https://www.youtube.com/watch?v=Dn_VZCeKjoo

Kdo by to byl řekl, že se dá Lambada zahrát jako apokalyptický neofolk. :-)

Právě u Laibach vznikla moje láska k coververzím - tedy myslím k DOBRÝM coververzím - ne že se to obšlehne 1:1 a jen se to zahraje hůř a nudněji :) Fór je v tom udělat ze vzoru úplně novou písničku poskládanou z původních motivů. Výborní jsou v tom třeba Waltari - A Forest, Vogue nebo No Limits jsou prostě geniální! I R+ umí udělat skvělou coververzi - viz Stripped a koneckonců i Das Modell je super. Z našich luhů bych vzpomněl Arakain, kteří na Legendách sice drželi strukturu původních skladeb skoro 1:1, ale zase si ty skladby naprosto přisvojili vlastním zvukem a Brichtovým zpěvem. Málokdo umí udělat dobrý cover, málokdo!

Z těch horších nebo zbytečných mě momentálně napadá třeba sampler Darkthrone Holy Darkthrone - tam jejich skladby hrají kolegové (ti slavní) a celé je to tak nějak zbytečné...

Je pravda, že fanoušky Laibach bývají většinou nejlépe hodnocena stará alba (do roku 1987), ale ty bych lidem, kteří se s tvorbou kapely chtějí seznámit, pro začátek nedoporučoval vzhledem k tomu, že budou pro běžné posluchače asi hůře stravitelná. Metalistům a rockerům bych poradil začít u zmíněného Jesus Christ Superstars, které má celkem blízko k tomu, co hrají třeba Samael, Pain nebo The Kovenant. Příznivci elektroniky by zase mohli zkusit relativně "listener friendly" alba NATO nebo WAT (rozhodně bych nezačínal s deskou Kapital). Laibach mají v repertoáru plno hitových písniček s chytlavými refrény, ale to jsou většinou dost svérázné cover verze šlágrů mainstreamových skupin jako Beatles, Rolling Stones, Pink Floyd, Queen nebo Status Quo. Mám dojem, že předělávka skladby The Final Countdown od Europe byla i celkem komerčně úspěšná.

Něco málo bych k tomu rád podotkl. Ponechám stranou gramaticky i obsahově pokřivený výkřík páně Josefův zde pode mnou, že "Laibach nikdy nebyli tak komerční a hitoví jako Rammstein", který svědčí o tom, že o Laibach tento člověk neví absolutně nic. Zde opravu nejde o "hity" nebo "komerční úspěch", pane Josefe, naštěstí.
Laibach je gesamtkunstwerk, komplexní projekt, kde jde o mnohem víc než o líbivé melodie a chytlavé refrény. Laibach má propracovanější kontext, zabývá se mimo jiné střetem západní a východní kultury, hypertrofuje vyjadřovací prostředky nazikunstu a soc realismu, které pak ještě navíc staví do zcela nového kontextu. Zde několikrát zmíněné album Jesus Christ Superstars patří, bráno čistě po hudební, nikoliv ideové stránce, spíše k slabším počinům. Kdo chce zažít Laibach v plné síle, musí se nutně poohlédnout po albech Nova Akropola, Krst pod Triglavom nebo Opus Dei, hovoříme-li o poněkud vstřícnější tvorbě. Z novějších pak po fantastickém Also Sprach Zarathustra. Ovšem pozor, není to nic pro ty, kterým v pokoji burácí Du Hast od Rammstein a oní pak mají pocit, že poslouchají něco strašně kontroverzního a drsně "germánského". Ne, ani zdaleka. Rammstein nijak neoblibuji, na druhé straně se mi pár jejich kousků celkem líbí. Laibach je ale mnohem hlubší, sofistikovanější počin, který je třeba poslouchat a vnímat skutečně angažovaně.

Myslím si, že to naopak Rammstein dotáhli na jinou úroveň jak komerčně tak i v provokacich.Takze je jednoho kdo od koho to okoukal nebo se inspiroval.Laibach nikdy nebyly tak komerční nebo hitový oproti Rammstein.