Last Hardrock Outsider

PSYCHONAUT - Unfold The God Man

Belgičané PSYCHONAUT si zvolili dle mého trochu nešťastný název, protože hudba skrývající se za jejich jménem zrovna moc psycho není. Z valné části jde vlastně o moderní prog. Druhá tvář souboru sice hledí do tvrdších post-metalových vod, i tak ale o žádném šílenství nemůže být řeč. Nahrávka pojmenovaná „Unfold The God Man“ naopak působí spíše solidním dojmem v tom smyslu, že nabízí jasný koncept, kvalitní produkci a zajímavou hudbu, která i přes svoji příležitostnou tvrdost působí více jako promyšlená než bůhví jak zběsilá.


Album otevírá svižnější, energická instrumentálka „All I Saw As A Huge Monkey“. Náročnější košatá věc kombinující tvrdší rytmiku s výraznými vyhrávkami budí zdání, že se muzikanti snaží na úvod maximálně předvést. Možná jde o trochu netradiční začátek, skladba má ale drive a i přes absenci zpěvu rozjíždí album velice slibně. V následující „The Story Of Your Enslavement“ se zpěv již objevuje a prostoru dostává poměrně dost, protože se střídají melodický vokál a řev, instrumentálně zajímavá hudební složka však zůstává. PSYCHONAUT tak dávají na vědomí, že vybrané hudební vyjádření z úvodu mají vlastně ve standardu. Vzhledem k tomu, že borci fungují (i na živo) pouze jako trio, přičemž kytarista a basák obstarávají zároveň i zpěv, jde celkem o úctyhodný výkon. Podařený začátek pak potvrzuje i třetí povedená věc „Kabuddah“, kde stejně jako v předchozích kapela na ploše nějakých šesti minut šikovně střídá výrazné kytarové figury s tvrdším post-metalovým duněním a klidnějšími, více melodickými okamžiky.



Jestliže v úvodu převažovala spíše ta ostřejší (metalová) tvář, tak prostředek desky je více rozvážný. Ke slovu přicházejí táhlé post-rockové pasáže a byť tempo nijak výrazně neupadá, zní hudba více jemně, až bych řekl art rockově. Kvalita neklesá, nicméně v některých momentech, např. pátá skladba „Sananda“, mi přijde, že kapela nuceně tlačí ten atmosféricko-umělecký efekt na úkor živelnosti a není to úplně ono. Jde ale samozřejmě o úhel pohledu stejně jako o kvalitní nápady, které naštěstí Belgičanům nedocházejí ani v druhé polovině alba. „Celestial Dictator“ nebo „Halls Of Amenti“ jsou opět parádní věci a není to jen o tom, že znovu oblékají tvrdší (post)metalový kabát.


Z desky je znát, že si kapela dala ve studiu záležet, aby každý riff, sólo či bubenická figura vyzněly. Aby se zpěvy neztrácely v hluku a hudba byla zajímavá, progresivní. Každá tvrdší pasáž je proto pečlivě vyvážena melodickým zpěvem nebo hudebně odpočinkovou brnkačkou. V té tvrdší poloze, kdy hřmí razantní bicí a robustní riffy, PSYCHONAUT občas připomenou HACRIDE nebo THE OCEAN, no a na opačné straně jim z toho občas leze prog-rock ve stylu dejme tomu PORCUPINE TREE. Zřetelná je ale i inspirace rockem sedmdesátých let a nahrávka tím, jak šikovně čerpá ze všech uvedených stylů, působí zajímavě.


Bohužel kapela přetáhla stopáž. Album je dlouhé sedmdesát minut, a to je příliš. Délka jednotlivých skladeb kolem sedmi /osmi minut problém není. Epicky rozmáchlé kusy se jednotlivě dají uposlouchat. Na takto dlouhatánském albu se kapela však chtě nechtě začne vyčerpávat a zde je to slyšet třeba u čistého zpěvu, který občas opakuje melodickou linku, ale i u některých kytarových harmonií. Až do osmé Nexxus (včetně) je to však v pohodě. Když ovšem po ní (v 55. minutě) hoši odstartují táhlou patnáctiminutovou „Nothing Is Consciousless“ je toho prostě už moc.



I tak jde ale určitě o nadprůměrné album. Většina motivů a nosných nápadů je skutečně nadstandard. „Kabuddah“, „Hall Of Amenti“, „Celestial Dictator“, „The Story Of Your Enslavement“ a plus úvodní „All I Saw As A Huge Monkey“ jsou opravdu zajímavé pecky. Epicky rozmáchlé, progresivní, instrumentálně zajímavé. Nedivím se ani, že kapele nabídl Robin Staps ze stylově spřízněných THE OCEAN, že toto album vydá na své značce Pelagic Records i přesto, že jej Belgičané oficiálně realizovali již před dvěma roky ve vlastním nákladu. Vezmu-li navíc k tomu všemu v úvahu, že jde vlastně o debut (předtím PSYCHONAUT vydali pouze dvě EP), tak musím pánům takto veřejně vyseknout poklonu.   


21.04.2020Diskuse (1)Sicky

 

PePan
22.04.2020 10:05

Podobný styl hrají taktéž belgičani Raketkanon / mají venku 3 desky /. PePan