Last Hardrock Outsider

POZEMŠŤAN - Kontroverzní lahůdka s překvapivou pointou

Krásný slunečný den se pomalu blíží ke konci. Soumrak přebírá nadvládu a noc číhá za rohem. John Oldman má dávno zabaleno na cestu. Nastal ideální čas pohnout se zase dál. Vytrhnout kořeny a opustit domov i dosavadní styl života. Zvažoval tento krok dlouho, ale není jiného východiska. Za několik okamžiků se začnou sjíždět jeho přátelé z města. Malá, odlehlá chatka uprostřed luk a přilehlých lesů, se stane dějištěm smutného loučení. John Oldman sedí uvnitř, tiše přemýšlí a pohrává si s ožehavou myšlenkou. Možná, že tihle lidé si zaslouží znát celou pravdu. Možná nastala ta správná chvíle pro odhalení tajemství, jež se příčí racionálnímu uvažování. John Oldman vstane a podívá se z okna ven. Přijíždějí první hosté.



Jednoznačný důkaz o tom, že i skrz na skrz průměrný režisér může stvořit působivé dílo, pokud má k dispozici výborný scénář. Takhle jednoduše by se dal shrnout snímek Pozemšťan“ (2007). Natočil jej rodák z New Yorku Richard Schenkman a jde opravdu o jediný kousek, který na zbytek jeho podprůměrné filmografie zhlíží z obrovské výšky. Doslova maják uprostřed vysychajícího rybníka. Jsem přesvědčen, že jméno režiséra by dnes odpočívalo v prachu filmových dějin, nebýt jedné náhody, nebo spíše štěstí. Jenže to je právě ta magie filmu a Pozemšťan je vskutku jedinečný magický zážitek, který umí pohladit po duši a má moc přikovat diváka na hodinu a půl k obrazovce.


Jméno, bez něhož by tento snímek nikdy nespatřil světlo světa, zní Jerome Bixby. Americký romanopisec, povídkář a v neposlední řadě scénárista, primárně zaměřen na sci-fi. Je pravda, že žánrový záběr měl spisovatel poměrně široký a v bohaté autorské sbírce se nachází místo i pro western, nicméně vědecko-fantastická témata tvořila páteř jeho tvorby. Povídky psal od raného mládí a v roce 1950 se na čas stal redaktorem v Americe velmi populárního sci-fi časopisu Planet Stories. V průběhu dalšího desetiletí se skrze různé cestičky dostal až k psaní scénářů pro televizní seriály a filmy. Z povídky It’s a Good Life, kterou napsal v první polovině padesátých let, se stal později scénář pro jednu epizodu sci-fi seriálu The Twilight Zone“ (1959). Rovněž napsal čtyři epizody kultovního seriálu Star Trek“ (1966). Zajímavý byl i jeho původní scénář k lehce naivnímu snímku It! The Terror from Beyond Space“ (1958). Zajímavý především z toho důvodu, že se základ příběhu stal hlavním inspiračním zdrojem pro budoucí pecku Vetřelec“ (1979).



Nás ale bude zajímat především počátek let šedesátých, neboť tehdy začal Jerome Bixby psát neotřelý příběh lehce inspirovaný rumunskou mytologií, konkrétně bájnou postavou jménem Krim Rosü. Je to neuvěřitelné, ale spisovatel na příběhu i s přestávkami pracoval zhruba sedmatřicet let. Začátkem roku 1997 se začaly ozývat vleklé problémy se srdcem a Jerome Bixby se ocitl na smrtelném loži. Závěrečné věty příběhu nadiktoval z posledních sil svému synovi a ještě téhož roku skonal. Emerson Bixby se sám živil příležitostným psaním scénářů. Filmové prostředí mu tedy nebylo cizí. Věděl, že poslední dílo otce musí jít do světa, a tak kontaktoval svého kamaráda, režiséra Richarda Schenkmana. Příběh už se kromě drobných kosmetických změn nijak neupravoval a vznikl podle něj komorní snímek Pozemšťan, produkovaný Emersonem Bixbym, režisérem a pár dalšími přáteli z branže.


Teď se vám velmi opatrně pokusím nastínit děj tohoto opojného filmového dobrodružství. Hlavní postavou je John Oldman, univerzitní profesor historie na odchodu. Není nijak starý nebo snad nemocný. Rozhodl se pouze pro zásadní životní změnu. Chce se odstěhovat a zkusit něco jiného. Mezi kolegy byl Oldman více než oblíbený a nikdo z přátel jeho nečekané rozhodnutí nechápe. Na odlehlém místě se nachází opuštěná chata a právě tam, daleko od civilizace, se profesor rozhodne uskutečnit rozlučkovou párty. Dorazí všichni. Antropologové, fyzici, historikové i znalci filozofie. Během večírku však dojde k neuvěřitelné věci. John Oldman odhalí tajemství, jež zažehne horlivou diskusi a bouřlivou výměnu názorů. Témata jsou členitá. Od paleontologie a biologie, přes historii a moderní dějiny, až po výklad Bible a zkoumání vesmírných zákonitostí. Na tento večer nikdo z přítomných nezapomene.



A to je prakticky vše, co vám o ději mohu prozradit přátelé. Jestliže film neznáte, určitě si o něm nezjišťujte žádné informace, protože úplně všude se v popisku vyzrazují zásadní dějové zlomy a pointy. Pokud jde o prostředí a lokace, tak se vše odehrává na opravdu malé ploše čítající gauč, krb, střechu nad hlavou a několik postav. I v tak komorním prostředí s velmi teatrální atmosférou se však mohou odehrávat velké věci, neboť tvář filmu není modelována formou, ale působivým obsahem, jež se skládá z velmi podnětných myšlenek a geniálně vystupňovaných dialogů. Názorové střety a intelektuální třenice jsou hlavním kořením Pozemšťana. Pochopitelně také potřebné herecké výkony.


Osazenstvo se skládá z málo známých tváří. Zde se opravdu sázelo spíš na divadelní herce, případě televizní hvězdy ze starších seriálů. Pokud bych měl zmínit někoho, kdo není širší divácké obci úplně cizí, tak to bude patrně Richard Riehle. Televizní veterán, který si zahrál v seriálech jako Columbo“ (1972), To je vražda, napsala“ (1984), Star Trek: Nová generace“ (1987) a velké hromadě dalších. Druhým známějším jménem je Tony Todd. Pokud tápete, pak vězte, že tenhle chlapík zazářil v atmosférickém hororu Candyman“ (1992). Ikonický zabiják s hákem místo ruky jehož Todd ztvárnil, se stal opravdovou legendou, rovnající se postavám typu Freddyho Kruegera a Jasona Voorheese. Absence velkých hereckých jmen ve snímku Pozemšťan, cíleně dopomáhá navodit pocit autenticity a postupně se měnící náladotvornosti.


Jedinou výraznější slabinou filmu je sterilní režie. Jsem opravdu rád, že došlo k realizaci tohoto nevšedního projektu, ale přeci jen by mohl být výsledek zajímavější pod dohledem nějaké preciznější režijní ruky. Film drží pohromadě jen díky malému, semknutému prostoru, výkonům všech herců a prvotřídnímu scénáři, na němž vše podstatné stojí a padá. Slabší technické zpracování, tedy v tomto směru hraje druhé, možná až třetí housle. Herci spolu poctivě zkoušeli celý týden, uzavření v malém divadle. Během tohoto období ladili projev, choreografii a pracovali na prohloubení vzájemné chemie. Samotný film se natáčel rovných osm dní. Rychlovka.



Dramatické sci-fi Pozemšťan si premiéru odbylo ve městě San Diego, v rámci oblíbeného festivalu Comic-Con. Následovala krátká kolovačka po vybraných kinech v New Yorku a okolních městech. Reakce byly od počátku více než příznivé. Skupina pirátů film dokonce zveřejnila na internetu, kde si jej formou torrentů mohl kdokoliv stáhnout. Věřte nebo ne, ale režisér byl šťastný a věřil, že se tak jeho film dostane do širšího povědomí veřejnosti, což se vlastně stalo. Hezké gesto, které podle mě zastínila docela jiná věc. Režisér již na svůj jediný úspěch nedokázal nikdy kvalitativně navázat, a tak se na základě vlastního autorského scénáře rozhodl natočit pokračování. The Man from Earth: Holocene“ (2017) představuje hrozný blábol bez špetky invence. Ztráta úsudku, výsměch originálu. Jinak to popsat nejde.


Na závěr ještě jedno varování. Filmu se česká distribuce nikdy oficiálně neujala, ani jej tedy nijak nepropagovala. Někdo si patrně řekl, že Pozemšťan i tak nutně potřebuje dabing a ten také vznikl. Postarala se o něj skupina fanoušků ze společnosti Fénix ProDabing. Bohužel, výsledek strašně, ale strašně tahá za uši a sráží neuvěřitelným způsobem dojem z filmu. Vřele doporučuji pouze originální znění s českými titulky. Jinak ovšem neváhejte. Krásný film plný zajímavých otázek, protkaný úvahami, historií a další spoustou podnětných myšlenek. Pozemšťan skvěle pracuje i s gradací a jeho závěr dokáže člověka zasáhnout silným emočním nábojem. Velice příjemná a povznášející konverzační jednohubka.


Hodnocení: 90%



11.02.2022Diskuse (18)J.Rose
DeathVale@seznam.cz

 

Pekárek
14.02.2022 18:07

Strašné rád bych to zkusil. Takovéhle řečičky to je něco pro mě. Jinak ta dlouhověkost mi přišla dobře naťuknutá i ve sci-fi Půjčovna masa. Podle mě není moc co závidět:-)

 

spajk
14.02.2022 12:09

Musel to na nej byt obrovský tlak a chtěl se s tím někomu sverit. Cekal spoustu let. Spoilery:

V 15.stoleti to ještě neslo, to se lidi za jiný nazor upalovali, pak par set let taky ještě ne a zřejmě uznal soucasnou společnost na takové výši, aby mu porozuměla. A bybral si kolehy z prace - učitele, profesory, prostě vzdělané lidi.
Tohle tema zpracovává i muj oblíbený Highlandet. Ono to asi na psychiku trochu bylo, vidět umirat všechny svoje ženy a děti. Touha po podělení se s takovou situaci musela být obrovská.

 

Stray
14.02.2022 09:01

Nesmyslnost toho scénáře vězí hlavně v tom, že hlavní hrdina nemá naprosto žádný důvod skutečnost prozrazovat.

No a v hospodě už vůbec ne. :-))

 

J.Rose
14.02.2022 08:41

Těm ostatním? Já nevím, asi jsou za tím opět důvody scénáře. Každá z těch postav musela představovat elitu ve svém oboru. Někdo byl spíše přes tu historii, jiný zase antropologii. Celé se to opírá o otázku "co kdyby?" a to mě na tom bavilo asi nejvíc.

A ten popelář? Narážel jsem na košatost té diskuze. Kdyby to vyprávěl maníkům v hospodě páté cenové skupiny, nad šestou chlazenou dvanáctkou, asi to nebyl tak barvitý pokec :-)

 

Stray
14.02.2022 08:23

Proč mě u tvé poslední věty znovu svítí rudá kontrolka? :-) Co je to za nesmysl - to opravdu někoho může napadnout v rámci úvah směr popelář? Dovedu si představit, že pravdu vyzradí té ženě, ale těm dalším? proč jako? Vrchol přichází v podobě "synku neumírej" v samotném závěru...

 

J.Rose
14.02.2022 08:12

Výběr postav jímž John svěří svůj příběh se mi jeví jako pragmatické rozhodnutí. Potřeboval někoho u nějž bude mít šanci alespoň částečně obhájit a přesvědčit ho o pravdivosti svých zážitků. Někoho s kým bude mít šanci vést dialog a hájit svou pravdu. V druhé rovině šlo asi o účelové scénáristické rozhodnutí. Divák se do příběhu musí dostat. S popelářem by patrně obdobné diskuze vést nemohl.

 

Stray
14.02.2022 07:51

S neskutečnými věcmi ve filmu se v pohodě vypořádávám, jestli něco je nebo není možné, o to v mém případě vůbec nejde. Dejme tomu, že to , co tam ten týpek prozradí, možné bude. Proč ne? Dokážu přistoupit na jeho hru.:-) Jsem schopen věřit lecčemu, třeba věřím v to, že všechno co se děje, má nějakej svůj smysl v rámci běhu věcí. To co mě však vadí je, když se zeptám, proč to říká zrovna těmto lidem? Jsou tohle opravdu největší přátelé jaké profesor může získat? Nevypadá ta bandička Hobitků nějak divně? Chovaj se takhle nějak nejlepší přátelé člověka, potom co je opouští a svolá je na poslední "kalbu"? nejsou to jen fajn kolegové z práce, se kterýma se zkmarádil? Za celou dobu co je živ, proč to tedy říká zrovna těmhle lidem? opravdu za tu dobu nebyl nikdo lepší, výrazněji s ním spjatý? Zkrátka a dobře, pro mě za mě, ať se tam třeba přemisťuje pomocí prstenu jako v Arabele, ale já tam tu autentičnost a kouzlo necítím. Jen pseudo-akademické cancy nějakých ňoumů.:-)

 

J.Rose
14.02.2022 06:25

Sledování "Pozemšťana" je velmi individuální záležitostí (ostatně jako všechno). Já dostal doporučením, kde na mě byl vyvinut jednoduchý donucovací mechanismus: "Koukni na to, aby jsi mi mohl obratem sdělit svůj názor." Ani jsem nevěděl o jaký žánr se jedná.

V momentě kdy hlavní postava začne vyprávět svůj příběh, to tam zkrátka bylo. Neustále jsem se do toho člověka snažil vcítit a představovat si, jaké by to asi bylo. Závidím mu, nebo jde o noční můru kterou bych nikdy nechtěl zažít? "Pozemšťan" mě donutil přemítat o životě a to se mi stává u málokterého filmu.

 

Petras
13.02.2022 22:59

Strayi, to že to nechápeš ještě neznamená, že je to blábol... 😀

 

Stray
13.02.2022 17:26

spajk: Mě jo. Jsou to výborný sci-fíčka, na které je radost koukat. Kdežto tohle je blábol.