Last Hardrock Outsider

PANZER - Send Them All To Hell

Na to jak skepticky jsem zpočátku reagoval na zprávu o vzniku tohoto projektu, jenž se mi zdál zprvu zbytečný už jenom z toho důvodu, že je tvořen trojicí zkušených harcovníků německé metalové scény, musím s odstupem času a po důkladném poslechu říci, že jde vlastně o jedno z nejpříjemnějších překvapení na evropské heavymetalové scéně pro letošní rok. Frontman od DESTRUCTION Schmier spojil síly s dvojicí muzikantů, kteří jsou v současnosti činí u ACCEPT, a tak položil základní stavební kámen zcela novému all stars bandu. Konkrétně jej zde doplňuje kytarista Hermann Frank a bubeník Stefan Schwarzmann. Cílem bylo nahrát dravé heavy/speed metalové album, které by působilo o něco divočeji než dobře zajetá accepťácká klasika a naopak, o něco melodičtěji než thrashová řezničina Schmierovi hlavní kapely. Smysl projektu jsem si od počátku vykládat několika způsoby: za prvé - jako jistou možnost pro oba členy ACCEPT vystoupit ze stínu hlavnějších person v řadách této heavymetalové legendy, kterými zjevně navždy budou Wolf Hoffmann a Peter Baltes, a za druhé - letitou Schmierovou zapáleností pro melodičtější pojetí metalové hudby než je možné předvést s DESTRUCTION. Vždyť už v dobách jeho někdejšího působení u HEADHUNTER toužil posouvat jistým způsobem bariéry. PANZER sice nejsou natolik bezstarostně progresivním bandem, jakým kdysi bývali HEADHUNTER, ale z mého pohledu je to jen a pouze dobře, protože se nezdržují zbytečnostmi (které stejně málokdo docení) a s německou důsledností nabíjejí válečnou artilerii hodnou třeskutě metalové kapely. Jejich debut je učebnicovým vzorem této hudby a PANZER v něm razí cestu chytlavé údernosti, konzervatizmu a heavymetalové poctivosti a dělají to vážně dobře, dokonce mnohem lépe než v současnosti právě ty velké kapely, ze kterých ony tři persony vycházejí, což jde ruku v ruce s možností oslovení mnohem větší fanouškovské základny, než se na začátku mohlo zdát.


 

 

Po poslechu alba se mi chce napsat, že právě PANZER ukázali dnes absolutně nenápaditým, tápajícím ACCEPT, jak se má hrát heavy metal. Dost dobře bych tuhle úderku přirovnal k jiné německé kapele, konkrétně k RAGE z období jejich klasické trojčlenky z přelomu osmdesátých a devadesátých let. Trojice starých harcovníků zde pořádně sešlápla pedál a jejich styl bych označil dokonalým vyvážením klasického heavy metalu se speed/thrash úderností a vynikajícími instrumentálními výkony – zejména Frankova kytara je jednoznačně parádní a nápaditá. Vždyť tento kytarista prakticky u ACCEPT nedostává téměř žádný prostor a to před dvaceti lety sázel u VICTORY jedno schopné album za druhým. Proč toho chlapa ti ACCEPT využívají tak málo? Říkám si okamžitě. Třešničkou na dortu je zde opravdu bestiální Schmierův hlas, pro který jsem měl vždy slabost. U PANZER navíc dokazuje, že mu i melodičtější linky sedí, naopak je se svým řevem schopen dodat skladbám na dramatičnosti a dekadentním vyznění. 


Z nahrávky je poznat, že nejde o nějaký hala bala sestavený bočňák, ale o band, který chce mít co říci i dlouhodobě. Skladby totiž nepostrádají upřímný entuziasmus a velký počet nápadů. Dost možná jde o vůbec jedno z nejlepších heavymetalových alb staré školy, která v několika posledních letech na Starém kontinentě vyšla. Ze skladeb nelze vybrat stěžejní, lepší ani horší, protože deska je silná takřka celá, takže ať už jde o rychlejší vypalovačky jako „Death Knell“,„Freakshow“, „Virtual Collision“ nebo „Temple Of Doom“, rezolutní heavymetalové pochody „Hail And Kill“ a „Panzer“, výtečnou hitovku „Mr.Nobrain“, nebo naopak v pomalejších tempech vystavené mordy jako „Why?“ (vrchol alba) nebo „Roll The Dice, vždy jde o lahůdku. Přesně takhle má vypadat poctivé metalové album staré školy. Naprosto žádná bída, unavenost a senilita, naopak tvrdím – tohle je strhující a neskutečně účinná pumelice! Lahůdka, na které si budu pochutnávat ještě dlouho. Překvapení roku.


12.12.2014Diskuse (7)Stray
janpibal@crazydiamond.cz

 

Kropis25.09.2016 20:18

Musím říct, že deska je i po čase držák jako prase. Frank Hermann dobře věděl, proč odchází z Accept :) Lepších 80 %

 

david.ch02.02.2015 17:34

Pecka to je! Přesně tohle jsem čekal! A mimochodem, Blind Rage mě taky začala hodně bavit.

 

gotta16.01.2015 11:37

Parádní album. Z počátku jsem ho přešel jen tak okrajově, ale pak jsem se k němu zase vrátil a teď si ho moc užívám... energie jako hrom! Destruction neposlouchám skoro vůbec, ale tady je Schmier výborný. A hlavně Frank!!!!! Ten hraje jako politý živou vodou...

 

Valič
19.12.2014 08:00

Díky za recenzi, o tomto projektu jsem vůbec nevěděl (Accept moc neposlouchám a dění kolem Destruction jsem v poslední době taky už moc nesledoval). Jen by mě zajímalo, jaký je vlastně oficiální název kapely. Většina zdrojů uvádí The German Panzer (prvních dvou slov v logu jsem si nejdřív ani nevšiml), jiné pouze Panzer. Předpokládám, že to je asi podobně jako u (The True) Mayhem.

 

Pekárek
12.12.2014 15:24

Pecka je to:)Přesně, co jsem čekal. Skvělí muzikanti podle svého a pro metal fans.

 

Stray
12.12.2014 12:56

A co s tím mám dělat? Mám snad spáchat hara-kiri? :-) Na poslední chvíli jsem u PANZER snížil verdikt z 90% na 80% a v žebříčku TOP 30 alb roku 2014, kterej průběžně sestavuju pro Asylum, je mám taky vysoko, snad kolem šestýho místa, což je trochu výš než OPETH, TRIPTYKON, a o dost výš než OVERKILL, EXODUS,...JUDAS PRIEST. Nuda mě to právě že nepřijde, ACCEPT jsou takový neškodný, klišovitý a vcelku měkký, tohle mě přijde jako výživná pumelice. A že hodinu, vážně? Nevěřím. Mě to vždycky hrozně uteče.

 

james12.12.2014 07:58

tak já to mám úplně obráceně:)) Noví Accept baví a tohle mi přijde jen jako hodinová nuda...