Last Hardrock Outsider

ONSLAUGHT - VI

Angličané ONSLAUGHT jsou dnes stále prototypem poctivé old-schoolové řežby. Co víc, mám z nich mnohem lepší pocit než v jejich původním období. Tihle pánové pamatují dění okolo zlaté éry thrash metalu, kdy v druhé půli osmdesátých let stáli tak trochu v ústraní na rozdíl od všech notoricky známých, amerických případně německých  značek, které už tenkrát držely první ligu. Dnes, kdy mají fanoušci o něco širší a svobodnější možnost volby, se vlastně rozdíly smazávají, nehledě na to kdo je jak podporován mediálním průmyslem (v tomto hudebním ranku to ostatně nikdy nebylo bůhví jak horké/velké protěžování – fanoušci thrashe se totiž nikdy nenechali opít rohlíkem). Hlavně dnes tedy záleží pouze na kapele samotné s čím sama přijde. Každému z posluchačů je dnes vlastně jedno, zdali dotyčný soubor kdysi dávno patřil ke špičce, nebo zdali hrál druhé housle, podobných navrátilců zde totiž za posledních pár let vyrašila pěkná řádka.

 

 

 

ONSLAUGHT jsou typickým příkladem zkušených pamětnických thrashers – tedy nevzhlední, obtloustlý, neholení chlápci, kteří když hrábnou do strun, třese se v sále i ta nejbytelněji upevněná lampa. Svým stylem, který sedí  kdesi na pomezí kalifornských zběsilců EXODUS a bádenských zbrojnošů DESTRUCTION, ctí všechna pravidla, jakým byli před čtvrtstoletím vyučeni. Jejich návrat na scénu v roce 2006 neměl žádných větších ambicí a nebyl příliš viditelný, jenže zde máme další a nutno říci nejlepší po-comebackovou nahrávku, která musí potěšit každého ortodoxněji zaměřeného fanouška ostrého metalu.

 

 

Z nové desky, která dostala název  „VI“ je totiž cítit obrovská vyhranost, pohoda, nadhled a radost z předávané agrese. Je až zarážející jak směšně mi proti podobným starým pákám vyznívají všechny dnešní navztekané metalcoreové spolky tvořené dvacetiletými floutky, ne ani tak co se týče tvrdosti, jako spíš co se týče nápadů a schopnosti odlišit se od kolemstojícího davu invencí. Zatím co mladí agresoři jsou ve většině případů podobní jedni druhým, kapely jako ONSLAUGHT a jejich navrátivší současníci si zachovávají osobité kouzlo a pojetí, které je odlišuje od stylově spřízněných smeček. Jsem moc rád, že to podobné kapely nebalí a pořád mají chuť tvořit, protože jejich alba dokazují, že mají stále co předávat.

 

Kdo očekává pořádný riffovitý nášup, plný agresivních kytar, rychlých běhů a kvílivých sól, bude velmi spokojen. ONSLAUGHT se podařilo nahrát bytelnou metalovou desku, vycházející z tradičního, léty prověřeného prostředí, avšak ta má (stejně jako v případě třeba takových EXODUS) stále hodně entuziazmu a chuti vypořádat se s mnohem mladšími borci. Rozhodně povedená práce, které vládne démonická suita s blízkovýchodními prvky „Children Of The Sand“.


14.10.2013Diskuse (0)Stray
janpibal@crazydiamond.cz