Last Hardrock Outsider

OKOVANÁ TURISTIKA - Výlet za Brněnským drakem

Hmm, tak nám to vyšlo pěkně hned po sobě. Minule jsme si udělali výlet za Radegastem, beskydskou mystickou figurou, která v roce 1987 inspirovala první tuzemskou metalovou desku. A hned dnes se přesouváme ze severní na jižní Moravu, abychom se podívali na neméně legendární stvoření, které pro změnu inspirovalo druhé naše metalové album v pořadí – „Metal Celebration“ od TITANIC. Pokud alespoň trochu znáte tvorbu téhle kapely a pokud jste se někdy prošli centrem moravské metropole, asi už tušíte, kam na dnešním výletě máme namířeno. Půjdeme se podívat na slavného Brněnského draka !!!



Metalový maskot versus Strážci socialismu


TITANIC a Brněnský drak jsou pojmy, které se spolu nerozlučně kamarádí už minimálně od roku 1989. Kapela si tehdy na obal svého debutového alba vymyslela právě motiv příšery-draka, který sedí na logu TITANIC, laserovýma očima prohledává okolí a celou svou existencí vlastně odkazuje na brněnský původ jeho „páníčků“. Hezký a neškodný nápad, řekli bychom si – jenže v době reálného socialismu bylo všechno trošku jinak. I když už probíhala perestrojka (a tudíž album vůbec mohlo vyjít) a metal se začal objevovat ve veřejném prostoru, dávaly si úřady pozor, aby se i tenhle bouřlivácký styl v socialistickém státě choval slušně a moc neprovokoval. Vyobrazení draka s vyceněnými zuby na obalu gramodesky TITANIC vyhodnotil paranoidní režim jako příliš dekadentní, takže bylo rozhodnuto, že tahle verze obalu půjde jen na export. V tuzemských „supraphonech“ se naproti tomu objevila „neškodná“ varianta, sestávající jen z hvězdné oblohy a zlatého loga kapely, takže víc než metalovou desku cover připomínal titulky z „Hvězdných válek“. Drak se z tuzemského přebalu sice úplně neztratil, byl však povolen jen v maličkém provedení na zadní straně.



Od té doby uběhla řada let, TITANIC připravili další alba a na několika z nich se – možná i kvůli těm peripetiím před lety – objevil i Brněnský drak. Najdeme ho na porevolučním albu „Ábel“, na mnohem mladším cédéčku „Double Time“ i na vzpomínkové nahrávce „Metalovej svátek živě“. Titanikovský dráček má kromě toho, že je to vlastně docela roztomilé zvířátko, i jeden primát – jde o možná nejstarší a zřejmě i nejznámější „metalovou příšeru“ na našem území. Všelijakých těch rohatců, lebkounů a variant na Eddieho nebo Vice Rattleheada se v českém metalovém undergroundu objevilo dost, ale titanikovský drak je z nich asi největší hvězda. :-)


Netvor uprostřed města


Teď ale přichází hlavní otázka – kdo nebo co je vlastně ten Brněnský drak? Odpověď najdeme ve staré brněnské radnici v centru města. V průjezdu tam najdeme preparovaného krokodýla nilského, který – zavěšen na řetězu ke stropu – s rozevřenou tlamou vítá i straší návštěvníky. Ocitáme se ve sluji Brněnského draka!



V roce 2018, kdy krokodýly chovají v každé druhé zoologické zahradě, není jeden takový vycpaný žádná velká rarita, ale představte si šok obyvatel města před mnoha staletími, když pětimetrovou potvoru poprvé uviděli! Ono se vlastně úplně přesně neví, kdy a jak se krokodýl do Brna dostal. Nejčastěji se píše, že ho městu věnoval v roce 1608 markrabě Matyáš, nedávno ale archiváři vyhrabali dokument, podle kterého bylo zubaté zvířátko v moravské metropoli přítomno už v roce 1578. Variant je ještě daleko víc, čím dále do minulosti sahají, jsou ale méně pravděpodobné – takže „draka“ do Brna asi ani neposlal turecký sultán, ani nepřivezli křižáci, dokonce s ním nepřišli ani obyvatelé krkonošského Trutnova, kteří mají draka ve znaku. A aby byla nabídka ještě pestřejší, tak další varianta říká, že „drak“ dokonce není ani krokodýl, nýbrž aligátor a na Moravu ho od Amazonky přivezli benátští kupcové. Tak si račte vybrat. Každopádně Brněnský drak drží jeden pořádný rekord – jde prý o nejstarší vycpaninu ve střední Evropě!


Existuje ještě pověst, v Brně jedna z nejoblíbenějších. Kdysi před staletími se prý drak usadil u zdejší řeky Svratky, likvidoval vše živé a obyvatelé města z něj měli učiněnou hrůzu. Proti drakovi nebylo obrany až do doby, kdy městem procházel jakýsi pocestný. Ten si od radnice vyžádal kůži z dobytčete a pytel plný vápna – že prý s nimi draka zlikviduje. A podařilo se – vápno zašil do kůže, drak to všechno sežral v domnění, že degustuje hovězí specialitku, a když se po takovém obědě s chutí napil z řeky, vápno začalo bublat, až draka roztrhalo na kusy. Jeho kůži si pak prý konšelé vystavili v průjezdu radnice. To by ale asi vypadala trochu jinak, než jak ji dnes v Brně můžeme vidět....



Brno plné tajemna


Jako každé správné historické město, i Brno má v kapse spoustu pěkných, strašidelných historek. Spousta z nich se váže přímo k radnici a když už jsme na návštěvě u Jeho Veličenstva Brněnského draka, můžeme se podívat i na ona další místa poblíž. Třeba na loukoťové kolo, zavěšené hned pod drakem – to prý za jeden jediný den dokázal vyrobit a ještě do Brna pěšky dopravit jistý řemeslník z asi padesát kilometrů vzdálené Lednice. Další zajímavost najdeme hned před vchodem do průjezdu – směrem nahoru na radniční věž se pne nádherný portál, jenže jedna z jeho fiál je – křivá jako paragraf! To prý se kameník, který ji vyráběl, pomstil radním za to, že ho chtěli ošidit. No a do třetice – když projdeme radničním průchodem a přes dvůr do protější ulice Mečové, uvidíme tam na fasádě hlavu jakoby zazděnou do omítky. To má být podoba zrádce, který prý do města kdysi chtěl vpustit nepřátelské vojsko.


Protože má metalový posluchač rád tajemno, je pro něj staré město brněnské jako stvořené. Pět minut pěšky od radnice se nachází další velká zajímavost – kapucínská hrobka, ve které si lze prohlédnout ostatky dávno zemřelých mnichů, které díky zvláštnímu systému odvětrávání prošly jakousi přirozenou mumifikací. V kryptě najdeme i rakev neslavně proslulého barona Trencka, velitele krutých vojenských jednotek Pandurů.



Chmurné dějiny města Brna můžeme sledovat samozřejmě i na hradě Špilberk. Tamější podzemní systém – vězeňské kasematy – býval opravdovým postrachem své doby, a i dnes, když si je projdete v rámci turistické prohlídky, na vás stoprocentně padne tíseň a nebo inspirace ke složení metalové písničky. Podobně tomu bude asi i v kostnici pod kostelem sv. Jakuba. O té jsme už ale mluvili v jednom z minulých článků, tak si na kostele radši všimněme legračního panáčka, který u jednoho okna vystrkuje holé pozadí směrem k chrámu na Petrově (opět prý jde o pomstu jistého kameníka). A na závěr si můžeme ještě zajít do dvora v Orlí ulici k tajuplné kamenné panně – takhle prý dopadla z nešťastné lásky. No a pak už se asi sluší zasednout do některé z nepřeberných brněnských hospod a posilnit se před odjezdem domů, případně před některým metalovým koncertem, které se v Brně konají. Tohle město opravdu stojí za to navštívit!



15.06.2018Diskuse (5)DarthArt
lubor.lacina@centrum.cz

 

Stray
17.06.2018 16:59

DarhArt: četl jsem "...takže jsem ho stokrát pochopil", což také dává smysl.:-)

 

DarthArt
17.06.2018 16:52

Imothep: Bylo mi ctí, do Brna jsem jezdíval za babičkou, takže jsem ho stokrát prochodil. I když je pravda, že třeba u těch Kapucínů jsem byl naposledy snad před 25 lety. Bude to chtít opakovací návštěvu...

 

Stray
17.06.2018 12:39

Lokální brňácké bojůvky, prosím, nechat na jindy, třeba si nás za to jděte pomlouvat na to vaše hnusné hlavní nádraží, kde mě v šestadevadesátym okradli.

 

AngryDwarf
17.06.2018 12:13

Nespojovat brněnskou legendu draka s touhle skvadrou, které šéfuje ubohé Džoro, mohl to byt dobré článek. Takhle je to totálně k smíchu :D :D :D

P.S.: Zaplati Džoro za tu reklamu? :D

 

Imothep
16.06.2018 15:37

Děkuji DarthArtovi za pěkný článek o Brně!