Last Hardrock Outsider

Obaly tuzemských alb, které mně kdy padly do oka

Výběr třiceti zajímavých obalů tuzemské scény nechci prezentovat jako souhrn toho úplně nejlepšího, nejkultovnějšího nebo třeba nejnápadnějšího, zkrátka jsem se odhodlal sesumírovat právě ty covery, které mne nějakým způsobem padly do oka. Buď se staly důležité v určité éře a obstály až do dnes a nebo vyzařovaly nějakou neobvyklou atmosféru. Nepochybuji o tom, že těch povedených obálek je mnohem víc, nemluvě o skutečnosti, že každý člověk vlastní pravděpodobně trochu jiný vkus, nicméně přišlo mě zajímavé ono téma tuzemských coverů nadhodit, neboť jsem měl pocit, že zejména v devadesátých letech ta kvalita nebyla zrovna výstavní. Spíš bych řekl, že se zde na těchto věcech vždy dost šetřilo. Docela by mne zajímalo, jaký na to celé budete mít názor také vy. Obaly jsou sem umístěny bez pořadí. Určitě jsem na něco povedeného také zapomněl. 




KAVIAR KAVALIER - Musik Aus Ordinationen  (2014)


Začínáme pěkně zostra. Bez pochyb jeden z nejlepších obalů poslední dekády! Osobně mne fascinuje právě ta ponurost, ticho a chlad, co z fotografie dvou osob sedících v ordinační čekárně prýští. Tom Necrocock zde prokázal úžasný cit pro zachycení atmosféry. A přitom jde jenom o takovou normální fotku, dalo by se říct. Nicméně slovo přenechme mistrovi a těšme se na celý rozhovor s ním, nachystaný již na pondělí.... 


Fotka z obalu Musik Aus Ordinationen je vyfocena v čekárně gynekologie za plného provozu. Jedná se o gynekologii v Králově Dvoře, vedle železáren. Máma tam měla svou gynekoložku a když jsem ji tam občas vozil, vždy mě fascinovala omšelost starodávné nemocniční čekárny, kde strach a bolest čišely z každého koutu. V té době jsem zrovna dokončoval zatím poslední album KAVIAR KAVALIER a ta čekárna zapadala do atmosféry alba. Přímo tam mě napadla scéna, jak doprovázím na vyšetření svou mladou svěřenku. V té době jsem se pravidelně stýkal s holkou, co mě poskytovala felační a rimmingové slasti v autě a zapadala mi do konceptu.... (stop, musím to utnout, daleko více se totiž dozvíme až v pondělním rozhovoru, pozn.Stray) 




KRABATHOR - Cool Mortification  (1993)


Z mého pohledu určitě nejpovedenější obal tuzemské deathmetalové jedničky má světovou úroveň a plně charakterizuje hudbu KRABATHOR. Nicméně za účelem popisu okolností jeho vzniku nechávám mluvit spíše Bruna, jak že se to s kresbou celé vyvrbilo?


Byli jsme hlavně rádi, že jsme díky vydavatelství Monitor Records měli možnost mít na desce kresbu od takového špičkového malíře, jakým je Martin Zhouf. Jeho práce jsme znali jen velmi málo z časopisu Ikarie. S myšlenkou jej oslovit přišel náš kamarád a spolupracovník Petr Hanzlík už při vydání našeho debutu. Cool Mortification byla tedy jeho druhá práce pro nás a řekl bych, že i povedenější. Zatímco obal Only Our Death Is Welcome působí zejména z dnešního pohledu trochu „dětsky“, dvojka je propracovanější a jak barevně, tak tematicky koresponduje s obsahem alba. Trochu mi dnes podobné obaly desek chybí, dnes se všechno dělá na počítači, ale tamto jsou opravdu poctivá umělecká díla.




OLYMPIC - 4   (1973)


Na čtvrtou řadovou desku OLYMPIC z roku 1973 byl vytvořen znamenitý cover. Víte, že kresba od Kájy Saudka měla ještě jednu, tomuto finálu předcházející a o něco bombastičtější verzi? Na té byli zachyceni i hudebníci procházející v minulosti sestavou tohoto u nás nejpopulárnějšího bandu, a protože řada z nich byla pro tehdejší normalizační režim již nějakou dobu nepřijatelná (např. Yvone Přenosilová nacházející se tou dobou již v emigraci), onen původní a mnohem velkolepější obal byl pohlaváry zamítnut. V každém ohledu však krásná kreslířská práce, škoda jen, že samotná deska po skladatelské stránce trochu zaostává za předchozími a je na ní znát jistý prvek přizpůsobování se většinovému popu.




ARAKAIN - Thrash the Trash   (1990)


Legendární obal první řadovky ARAKAIN ve své době nešel přehlédnout. Každej jej zkrátka doma měl - pokud tedy budu mluvit o metalových příznivcích z časů pádu minulého režimu. Ovšem i z dnešního pohledu se kresba jeví jako velmi dobře zvládnutá. Pěst se šesti prsty prorážející ocelovou stěnu pravděpodobně ve své době symbolizovala onu nahromaděnou energii, zlost a buřičství, jakým chtě nechtě museli na sklonku socialistického zřízení trpět všichni, kteří zde měli co do činění s podobnou hudbou,  do roku 1989 stále spíše zakazovanou. Deska se nakonec stala neuvěřitelně úspěšnou a obal signifikantním pro celou metalovou scénu počátku devadesátých let. Krásná práce z časů plných uvolnění a naděje.




MICHAL PROKOP a FRAMUS 5 - Město ER   (1972)


Obal jednoho z nejpozoruhodnějších a ve své době hodně ojedinělých art-rockových počinů vydaných u nás hned zkraje sedmdesátých let má v sobě skutečný smutek. Zdali je oním městem ER míněna Praha a díry po kulkách na starodávné malbě města symbolizují stav po okupaci naší země vojsky Varšavské smlouvy, to se můžeme jen domýšlet. Nepochybuji o tom, že to fanoušci projektu už to dávno vědí. Znovu nadčasová práce.




ASMODEUS - Prosincová noc blíže neurčeného roku  (1992)


Zřejmě nejkrásnější práce v portfoliu západočeských progresivních thrashers. Nevím jak to máte vy, ale mě ta modrá neskutečně oblažuje. Věděli jste například, že v rámci vydání nové LP edice byl celý obal jeho autorem opětovně komplet přemalován? Více tedy v krátkosti Miloš Bešta.


Obal nakreslil v roce 1992 náš kamarád Petr Tihelka, a když ho pro LP verzi po dvaceti letech oslovil Franta Březina, velmi rád ho překreslil v novém hávu, jelikož původní verze zapadala někde u Monitoru prachem.




SPS - Jsme v hajzlu    (1992)


Znovu kultovní záležitost naší porevoluční scény, tentokrát z oblasti punku. Fotografie poblitého, pochcaného a posraného záchoda plného střepů a krvavých fleků působila hodně divoce, ostatně přesně jako samotná hudba na této velmi populární a v dané škatulce i kultovní nahrávce. Ano, tahle kapela se s tím moc nesrala, jejich skladby měly patřičný drive a odpich a hlavně hodně povedené texty. A ještě jedna zajímavost na závěr, videoklip k jedné ze skladeb se v roce 1992 natáčel uprostřed sídliště Lochotín v Plzni, asi tak 200 metrů od mého bydliště.




NAŠROT - Brain Investigator   (1994)


Malíř Ivan Mraček ve své tvorbě devadesátých let dost často navazoval na neobvyklé techniky starých holandských mistrů 17.století. Jeho práce byly plné šerosvitu, zátiší se střídmě nasvícenými objekty, ale také bizarních, takřka Boschovsky alegorických postav. Pro NAŠROT nakreslil v roce 1994 právě tuhle podobiznu divného starce zabývajícího se zvláštní činností a vytvořil tak jejich bezpečně nejlepší a nejkultovnější cover.




TÖRR - Institut klinické smrti    (1991)


Přiznám se, že osobně nemám moc rád obal debutové desky TÖRR, i když se Armageddon, vlastně i díky němu, stal nejprodávanějším albem pražské kapely. Ono vyfotit se v kostnici v Sedlci u Kutné Hory je docela terno, zvlášť pro metalovou kapelu z někdejší socialistické země, kde podobná hudba neměla (jen krátce před tím) vůbec na růžích ustláno. Ten důvod, proč nemám obálku Armageddon moc rád je způsoben hlavně tím, že nevlastní originální logo kapely, ale jen nějaké divné, obyčejným písmem napsané a červené. To Institut klinické smrti už je něco zcela jiného. Hodně hnilobná práce se symbolem rozkládajícího se Ježíše měla tu pravou sílu. Jde údajně o práci jednoho z velkých fanoušků TÖRR. Povedlo se.




KURTIZÁNY Z 25.AVENUE - Médium   (2002)


Obálka čtvrté řadovky Kurtizán obsahuje komiksovou kresbu postav připomínajících vzdáleně stylizaci britských GORILLAZ. Určitě se na naší scéně jedná o docela originální cover a proto je zde pro něj mezi třicítkou nejvýraznějších také místo, jakkoliv asi nepatří mezi mé úplné favority.






MASTER´S HAMMER - Jilemnický okultista   (1993)


Deska, která slavila i dílčí úspěchy v zahraničí, měla díky realizaci u zahraničního vydavatele z počátku naopak docela problémy dostat se v tuzemsku k lidem. Někdo samotné album považuje za jeden z vrcholů tvorby MASTER´S HAMMER, jiný bude tvrdit, že oproti debutu Ritual šlo jednoznačně o ústup z čelních pozic. Každopádně tomuto komplikovanému příběhu, odehrávajícímu se před více než sto lety v severních Čechách, byla vytvořena obálka se zátiším z nejrůznějších předmětů. Nicméně z obrázku je cítit hodně velká vyklidněnost a kultivovanost a mě se opravdu líbí.



LENKA DUSILOVÁ - Mezi světy   (2005)


Rozhodně zajímavě pojatý obal. Pestrý, pozitivní, bezprostřední. No a Lence popíjející a pojídající japonské pochutiny, navíc v převleku králíčka, to taky docela sekne. Jsme ve snu a nebo je to realita? Zkrátka prostor mezi světy.



 
VYPSANÁ FIXA - Klenot   (2009)


Asi nejhezčí obálka mezi nepříliš pohlednými covery pardubické čtveřice může tak být sama o sobě považována za klenot, byť kvalita tohoto jejich pátého řadového alba, ve srovnání s předchozími čtyřmi, tak trochu zaostává. Jsem holt příznivcem jejich nespoutanějších věcí punkovějšího rázu a tady už je všechno až moc vypiplané a přeprodukované.




ROOT - The Book   (1999)


Po sérii tří docela dětinských (Zjevení, Hell Symphony a Temple...) a jednom abstraktním obrázku (Kärgeräs) přišli ROOT na pátém albu konečně se zajímavým motivem, navíc když ten čertík tak upřeně hledí ...až se člověku začínají protáčet panenky, hlavně nespadnout... zkrátka dobrá práce, hodná přední tuzemské metalové grupy. The Book je navíc skvělá deska.




MASTER´S HAMMER - Ritual   (1991)


Nezapomenutelná fotografie zimní české krajiny patří neodmyslitelně ke koloritu porevoluční metalové scény u nás. Byla by velká škoda právě tento obal do výběru nezahrnout, neboť se deska setkala s mimořádnou odezvou a dodnes patří ke klenotům tuzemských albových archívů. Nemluvě o tom, že záhy nastartovala ohromnou vlnu, především severských pagan-black metalových kapel devadesátých let, zmiňujících ve své tvorbě spjatost s přírodou a s různými mysteriózními kulty.




VANESSA - Ave Agony   (2009)


Opravdu ohavný výtvor, nicméně i díky němu se znovuobnovená VANESSA dostala v roce 2009 po mnoha letech nicnedělání ke svým. Jakkoliv to byl asi návrat bolestný a pro mnohé možná i nepříjemný. Kapele však nikdy nešlo o prezentaci romantiky a o nedělní oblažování posluchačů libými tóny, a proto je cover vlastně asi v pořádku.




WANASTOVI VJECY - Lži, sex a prachy   (1993)


Asi nejhezčí obal Wanastovek se nachází rovněž na jejich nejpovedenější desce. Fotografie ústřední dvojice posedávající mezi nástroji a nejrůznějším harampádím z náboženských či hippie symbolů má zkrátka něco do sebe. Je to celé takové pestré a svým způsobem i kouzelné.





THE PROSTITUTES - Hometown Zombies   (2006)


Dlouho jsem nevěděl, zda se mi obálka druhé řadovky THE PROSTITUTES spíš líbí a nebo spíš  hnusí. Zpočátku jsem se přikláněl spíš k druhé možnosti, neboť pohled na vytuněný chundelatý obývací pokoj jedné takové české rodinky vzbuzoval všechno, jen ne sympatie. Ale jak šel čas, celkově převážil zejména vtipný aspekt fotografie a ty postavičky (uvelebené v tom svém pelíšku) jsem si vlastně i docela oblíbil.




TÖRR - Kladivo na čarodějnice   (1993)


V jednoduchosti je síla! Tohle je METAL!!! Ne že ne. Tzv. nultá deska TÖRR, která obsahuje skladby z let 1986 až 1989 se měla stát tím pravým debutovým albem, nicméně nestalo se, protože materiál byl odložen a vyšel až dodatečně. Černý cover opatřený bílým logem a lebkou mě fascinuje pro svou jednoduchost, údernost a neuvěřitelnou sílu. Paráda.



 
THE BLUE EFFECT - Meditace   (1970)


Jsou obaly s fotografiemi členů kapely, které prostě nemohou zklamat. Zde na prvním albu THE BLUE EFFECT byla volba dát na obal právě fotku hudebníků, dle mého, správná! Pomník své doby.




DYBBUK - Ale čert to vem   (1990)


Památná obálka neméně pozoruhodné debutové (a vlastně jediné) desky pražské femini-punkové bomby DYBBUK. Kapela se krátce na to přetransformovala v ZUBY NEHTY a i díky své tvorbě z devadesátých let se zařadila mezi nejzajímavější úkazy české alternativní scény.



INSANIA - Rock N´Freud  (2007)


Cover co dokáže zaručeně odzbrojit! :-) Pozoruhodně zákeřná záležitost tahle růžová obálka, no ne? Rozhodně originální nápad. Jakoby v sobě obálka skrývala, i přes něco na povrchu okázalého, cosi uvnitř (naopak) zhoubného. Poly o fotce tedy říká: Grafiku alba „Rock N´Freud“ dělal Marty Jedlička ze studia Černá a fialová. Hodně jsme se s tím tehdy mazlili. Focení nás hrozně bavilo a já od té doby miluju růžovou.





ABRAXAS - Box   (1982)


Prvotina pražských ABRAXAS vydaná v hloubi osmdesátých let vlastní také nezapomenutelný cover, kterého jsem si už hodně dávno všiml. a to se musím přiznat, že jsem tvorbu kapely zatím ochutnal jen velmi sporadicky. Každopádně obálka mě připomíná fotografie žen z kalendářů a plakátů, jaké se objevovaly v osmdesátých letech, a určitě ještě také v raných devadesátých, vyvěšené na nejrůznějších místech továrních pracovišť. Kvlt jak rádoby sociálně kritické filmy a dokumentární sondy z dob pozdního socialismu osmdesátých let! Kam jdete, doktore?!





MASTER ´S HAMMER - Formulae   (2016)


Dost možná asi nejpovedenější z obálkových prací Franty Štorma na jeho posledních deskách MASTER´S HAMMER. Kombinace modré fotografie a bílé rytiny působí zajímavým dojmem. Výjev na Formulae má v sobě navíc skoro až trnkovskou hravost a pohádkovost. Mám však rád i obal alba Vagus Vetus, který řadím skoro na stejnou úroveň.




THE ECSTASY OF SAINT THERESA - Slowthinking   (2002)


V souvislosti s projektem Jana P. Muchowa je zřejmé, že obálka bude stát na abstrakci poněkud střídmějšího rázu. Myslím však, že tento cover se velmi povedl a prakticky dokonale souzní s estetikou všeho alternativního jako málo co.:-) Chill, elektronická nahrávka také ve své době zrovna nepropadla, naopak, sklidila velký úspěch.




ARAKAIN - Farao   (2000)


Zatímco po hudební stránce už zde můžeme mluvit o jisté stagnaci ARAKAIN na přelomu milénia, obálka dokazuje úplně něco jiného. Z mého pohledu dost možná vůbec nejlepší cover pražského kvintetu za celou dobu jejich existence. Ta hromada lebek uprostřed pusté a vyprahlé pláně čelící náletům ptactva má opravdu kouzlo.




MOTORBAND - Made In Germany   (1990)


Památný obal náleží tentokrát k debutové desce teplických MOTORBAND, která se stala jednou z dalších nezapomenutelných položek v celém tom bujícím porevolučním rockovém kvasu. Kostlivec na motocyklu tak zdobí obal kvalitní heavymetalové nahrávky, jenž byla v roce 1990 nahrána v sousedním Německu, z čehož samozřejmě vychází i její titul.





INSANIA - Na počátku byl spam   (2017)

Další, už druhá umístěná záležitost od kapely INSANIA. Znovu tedy Poly: Grafika alba „Na počátku byl spam“ je práce Danteho, který pro nás dělá veškerý vizuál už od alba „Kult hyeny“. Dante je naše krevní skupina. Jedovatá a infikovaná. Kdyby ses nás zeptal, kterej vizuál považujeme za nejlepší my, tak právě „Kult Hyeny“ – pro jeho jednoduchost, výraznost a nezaměnitelnost. 




TŘI SESTRY - Alkáč je největší kocour aneb několik písní o lásce   (1991)


Další z památných obálek porevoluční éry raných devadesátek má zkrátka atmosféru. Fotografie interiéru hospody, kde štamgasti do sebe lejou jedno Géčko za druhým, pokuřují, přemýšlí o životě a uprostřed mezi nimi na kulečníkovém stole s půllitrem sedící pan král, no řekněte - koho tohle napadne? Kdo tohle má? Parádní obal!




OLYMPIC - Ulice   (1981)


Interiérová fotografie nejslavnější české kapely šedesátých až osmdesátých let je rozhodně zajímavá. Ono červené nasvícení a celkové přítmí bylo v dané době na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let dost v módě i v zahraničí, rovněž pracovní oděvy členů kapely, stojících zde mezi hromadou nafukovacích balónů, napovídají cosi o snaze jít s dobou a stylizovat se prostřednictvím new wave propriet.





06.12.2018Diskuse (6)Stray

 

Stray
09.12.2018 13:16

:-) hele, já byl taky ne zrovna střízlivej a čuměl jsem na to skrz mobil v mé osobní hospodě, kam vždycky uniknu tak okolo půlnoci sám (ještě na dvě). měli jsme na Spilce celozávodní christmas párty, kde jsem si vytvořil základ a pak jsem se vytratil, no a koukám na mobil, a tam ..."se mě někdo vysmívá, cože?" mžourám na to a vůbec mě nenapadlo, že mě opravuje chybu, ale čtu "Komu, čemu, takový článek?" Tak mě to nasere a hned "Co je tohle zase za hovado?", najednou mě začalo připadat, že můj vztah se čtenáři prochází nejtěžší zkouškou, ne nadarmo jsem taky mírně nacamranej před cca dvěma týdny utrousil kámošovi u Salzmannů něco (prosím míněno v nadsázce) jako: "Já ti je začínám nenávidět, každej chytrej jak rádio, nikdo neposílá prachy...!" :-))))) samozřejmě že se tomu zasmál, já taky, už jenom kvůli tomu, že je to podružná věc, pojede se tak jako tak. K tvé opravě, je to samozřejmě dobře že ses ozval, já si někdy ty slova "mně" a "mě" zapomenu uhlídat.

 

Adam
09.12.2018 12:50

To nebylo míněno nijak zle (možna jsem jen měl už něco v krvi ;) ). Naopak tenhle web čtu moc rád. Akorát mě ta chybka praštila do oka.

 

stefanos
08.12.2018 21:44

MIRO ŽBIRKA - Nemoderný chalan (1984)

Tohle je docela zajímavý obal a kdo to bude kritizovat, ten určitě závidí Slovákům, že si mohli zabojovat proti SSSR

 

DarthArt
07.12.2018 18:29

SVATÝ VINCENT - TANČETE NA HROBECH !!!

 

zdenos
07.12.2018 17:45

1 - Torr - Institut
2 - Root - Book
3 - Insania - RocknFreud
4 - spíš pro pobavení SPS Hajzl
5 - Debustrol - Neuropatolog
6 - Equirhodont - Debut
7 - Hypnos - Heretic commando

 

Josef
07.12.2018 04:53

Nejvíc mě upoutal obal Masters Hammer-rituál ta zimní krajina opravdu zabíjí.

 

 

 

 

TOPlist